Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal předběžná opatření zakazující uzavření smlouvy s korejskou firmou KHNP na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech. Úřad tak učinil na základě návrhů společností EDF a Westinghouse, jež se o zakázku rovněž ucházely, uvedla Česká televize. Vydání předběžného opatření potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda. Vydání předběžného opatření nepředjímá způsob, jakým ÚOHS o tendru rozhodne.
Návrh na přezkoumání tendru na stavbu nových jaderných bloků v Česku podala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) také francouzská společnost EDF. Už dříve oznámil podání odvolání americký Westinghouse. Firmy protestují proti postupu zadavatele zakázky, tedy společnosti ČEZ, a výběru korejské společnosti KHNP. EDF k podanému rozkladu sdělila, že jím chce zajistit dodržení zásad férovosti a transparentnosti soutěže.
Americká společnost Westinghouse Electric Company podala odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) proti výběru korejské společnosti KHNP jako preferovaného dodavatele pro stavbu nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Podle Westinghouse nemají Korejci licence k nabízené technologii. ČEZ, který má tendr na starosti, reagoval, že díky bezpečnostní výjimce je odvolání Westinghouse bezpředmětné.
Polostátní energetická společnost ČEZ dnes zahájila jednání s korejskou firmou KHNP o smlouvě na stavbu dvou jaderných reaktorů v Dukovanech. Podpis dohody očekává do konce března příštího roku. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Půjde o největší zakázku od vzniku České republiky.
Kdybychom byli ve vládě, jinak bychom nerozhodli, říká o vyhlášení vítěze soutěže na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, korejské společnosti KHNP, Karel Havlíček, bývalý ministr průmyslu za ANO. Cena celého projektu podle něj ovšem bude jiná, než vláda prezentuje. „Stát bude muset vynaložit sedm set až devět set miliard korun,“ říká Havlíček. Započítává do toho i úroky z financování. A vláda podle něj neřekla, kde tyto peníze vezme.
Největší zakázka v novodobé historii Česka má vítěze. Dva jaderné bloky v Dukovanech postaví za stovky miliard korejská KHNP. Vládní kabinet Petra Fialy jí dal přednost před francouzskou EDF. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích,“ řekl premiér.
Francouzi, nebo Korejci? Blíží se finální rozhodnutí, kdo dostane zakázku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Vyhraje ekonomicky nejlepší nabídka nebo politika? Jde o největší kontrakt v novodobé historii Česka, strategické energetické a ekonomické rozhodnutí na dlouhé roky dopředu. Je na místě se ptát, jak se to celé peče v tom našem pražském lobbistickém politicko-byznysovém rybníčku. Co se děje v zákulisí tohoto klíčového rozhodnutí? Jaká kritéria vlastně rozhodnou a kdo má skutečný vliv na výběr vítěze?
Obohacování uranu pro jadernou elektrárnu v Dukovanech bude nově zajišťovat francouzská firma Orano. Dosud měl tuto službu na starosti ruský TVEL. Společnost ČEZ uzavřela dohodu při návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v České republice. Oznámil to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jde o druhou dohodu ČEZ s francouzskou firmou, ta zajišťuje obohacování uranu i v Temelíně.
Americký Westinghouse byl, anebo možná nebyl? vyřazen z tendru na dostavbu Dukovan. Nevíme, informace ze státní správy jsou nejasné. Ministerstvo průmyslu včera oznámilo, že Westinghouse už není účastníkem tendru na výstavu nového jaderného zdroje v Česku. Prý nesplnil podmínky. Tečka. Lakonické sdělení státní správy. Jaké podmínky? Podrobnosti nebyly zveřejněny.
Fialova vláda včera fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče, a to francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejskou státní společnost KHNP. Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory.
Americký prezident Donald Trump doufá, že bude moci ještě dnes večer či v noci východoamerického času podepsat 📝 zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost federální vlády. Na tiskové konferenci to řekla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) znovu zrušil start rakety 🚀 New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose. Důvodem je tentokrát sluneční bouře, píší dnes agentury. Raketa měla vynést do vesmíru dvě sondy, které se měly podílet na výzkumu Marsu v rámci mise EscaPADE. Ta má mimo jiné za cíl prověřit možnost cesty na rudou planetu.
Irský úřad pro regulaci mediálního sektoru zahájil vyšetřování internetové sítě X 🌐 amerického miliardáře Elona Muska s cílem zjistit, zda firma neporušuje nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
Číst více
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu k europoslancům potvrdila ústupky v návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU 💶. Reagovala tak na obavy europoslanců, kteří hrozili, že celý víceletý finanční rámec odmítnou. Ústupky se týkají zejména role regionů a rovněž regionálních a zemědělských plateb z rozpočtu, které byly podle členů EP nedostatečné.
Japonská automobilka Toyota Motor zahájila výrobu ve své nové továrně na baterie 🔋 ve Spojených státech za 13,9 miliardy dolarů (290,6 miliardy korun). Slíbila také, že v příštích pěti letech investuje do výroby v zemi dalších deset miliard dolarů, napsala agentura Reuters.
Gruzínská prokuratura obvinila bývalého premiéra Giorgiho Gachariu, který je nyní vůdcem jedné z opozičních stran a pobývá v exilu, z překročení pravomocí a způsobení újmy na zdraví více osobám v roce 2019, kdy byl ministrem vnitra. Expremiérovi hrozí v případě odsouzení až 13 let vězení, oznámila média.
V čele sněmovního zahraničního výboru bude jeho někdejší předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). V tajných volbách dnes obdržel deset z 15 odevzdaných hlasů. Protikandidátka Gabriela Svárovská (Piráti/Zelení), která působila mimo jiné na ministerstvu zahraničí, obdržela zbylých pět hlasů.
Ceny ropy klesají 📉 o více než tři procenta. Mohou za to obavy z nadměrné nabídky na trhu, které vyvolala zpráva OPECu. Výhled kartelu zastínil i zprávu o možném brzkém znovuotevření americké vlády. Cena severomořské ropy Brent klesá o 3,2 procenta na 63,11 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácí 3,5 procenta a prodávala se za 58,85 dolaru za barel.
Koruna po několikadenním posilování mírně oslabila, k oběma hlavním světovým měnám ztratila oproti předchozímu závěru shodně dva haléře. K euru v uzavřela na 24,25 Kč/EUR, k dolaru se obchodovala za 20,92 Kč/USD.
Pražská burza pošesté v řadě vylepšila historické maximum 🔝. Index PX stoupl 📈 o 0,75 procenta na 2502,88 bodu. Burza posílila navzdory tomu, že většina hlavních emisí oslabovala, či stagnovala. Nahoru pražský akciový trh táhly hlavně cenné papíry bank.
