Reklama

Německo dává sbohem jádru, může to nakonec zdražit elektřinu i v Česku

Neckarwestheim II
profimedia.cz
Lukáš Kovanda

Německo v neděli po více než 60 letech výroby elektřiny z jádra vypíná své poslední jaderné elektrárny. V deset hodin dopoledne začne postupně vypínat elektrárnu Isar-2 u Mnichova. O zhruba 45 minut později bude tento zdroj automaticky odpojen ze sítě, až jeho výroba klesne na 30 procent instalovaného výkonu.

Reklama

Posléze během dneška projdou stejným procesem také elektrárny Neckarwestheim-2 a Emsland. Do dnešní půlnoci tak bude Německo zcela bez své jaderné elektrárny, poprvé od roku 1961.

Zmíněné elektrárny loni vyrobily šest procent elektřiny, která se celkově v Německu vyprodukovala. Berlín rozhodl prodloužit životnost o několik měsíců. Původně mělo k odpojení jaderných zdrojů dojít už ke konci loňska. Energetická krize EU, vyvolaná dopady ruské invaze na Ukrajinu, však tento záměr narušila. Prudký pokles cen plynu, k němuž v EU od loňského léta došlo, umožnil odložit odpojení jaderných elektráren v Německu oproti původnímu plánu tedy jen o 3,5 měsíce. Referenční burzovní plynu v EU se od konce loňského srpna do včerejška propadla o 88 procent. Od cen plynu se odvíjí burzovní cen elektřiny.

Ruské agresívní poiltice navzdory

Němci se rozhodli své poslední jaderné zdroje vypnout i přesto, že celá řada jiných zemí se naopak kvůli dopadům války na Ukrajině k jádru vrací. I Německu hrozí, že kvůli dnešnímu vypnutí posledních jaderných elektráren a odpojení od dodávek ruského plynu nebude mít ani výhledově dost zdrojů zelené elektřiny – například větrné nebo sluneční –, a bude tudíž muset elektřinu buď vyrábět ze špinavého uhlí nebo ji dovážet ze zahraniční, a to včetně sousedního Česka.

Česko přitom z energetického hlediska představuje „sedmnáctou spolkovou zemi Německa“. Je vysoce integrováno do německého energetického trhu. Pokud budou muset Němci elektřinu dovážet, značí to, že ji sami nemají dostatek, což kvůli provázanosti trhů vyvolá tlak na růst burzovních cen elektřiny také v Česku. Od těchto burzovních cen se pak odvíjí cena elektřiny pro české domácnosti a firmy.

Odpojování německých jaderných elektráren je tak nutno vnímat jako krok, který potenciálně vyvolá tlak na růst cen elektřiny také pro lidi v Česku.

Trpká symbolika

Je symbolické, že v pondělí zahajuje pravidelnou výrobu nejnovější jaderná elektrárna na starém kontinentu, finská Olkiluoto-3. Francie plánuje výstavbu šesti velkých reaktorů a většího množství malých modulárních reaktorů. Podobné ambice má také Británie. A dokonce Japonsko, po desetileté jaderné paralýze, kterou si národ s historicky neblahou zkušeností s jadernou energií, prošel po fatální havárii fukušimské elektrárny. 

Německo se tak vydává od značné míry proti trendu doby. A Česko svým způsobem s ním. Teprve se uvidí, zda se to ekonomicky vyplatilo.

Reklama

Související

Jaderná elektrárna Temelín.

Jaderná energetika je riskantní a tak drahá, že se nevyplatí, míní institut DIW Berlin

Přečíst článek
Polský premiér Mateusz Morawiecki

USA posilují vliv ve střední Evropě. Polákům postaví jadernou elektrárnu, Česko s tendrem váhá

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme