Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Jihokorejský podnik KHNP, který má rozšiřovat jadernou elektrárnu Dukovany, nyní nově uvádí, že české firmy by se na rozšíření podílely nejméně z pětiny. Vyplývá to ze včerejších slov ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Garance pouze dvacetiprocentní spoluúčasti českých firem na budování nových jaderných bloků však představuje jen třetinu podílu, s nímž KHNP operoval v době, kdy ještě tendr nebyl uzavřený. Pouze 20 procent by zkrátka bylo pro Česko prohrou.
V uplynulém týdnu přišla s vyjádřením francouzská společnost EDF. „Společnost EDF sdílí obavy týkající se zapojení českých firem do projektu jaderné elektrárny Dukovany. Nabídka EDF zůstává v platnosti,“ vzkazují Francouzi. Evidentně se chytli obav českého průmyslu. Jeho zástupci pár dní před tím svolali brífink a vyjádřili znepokojení, že pořád nemají od korejské KHNP, vítěze tendru, podepsanou žádnou smlouvu.
Americká Westinghouse stáhla připomínky k dukovanskému jadernému tendru. Antimonopolní úřad tak zastaví řízení. Nadále ale posuzuje námitky francouzské EDF.
Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory v Dukovanech. Na dnešní Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to uvedli zástupci korejské firmy. Zástupci českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.
Jedna zásadní překážka výstavby nových dukovanských jaderných bloků v jihokorejské režii je prý pryč. Alespoň to tvrdí ministr průmyslu Lukáš Vlček. V polovině ledna se totiž jihokorejský podnik KHNP a jeho mateřská společnost KEPCO dohodly s americkou společností Westinghouse na urovnání všech vzájemných právních sporů. Američané tedy už nezpochybňují oprávnění Jihokorejců používat technologii, kterou nabídli i v českém tendru.
Do konce března má být definitivně potvrzen kontrakt s korejskou KHNP na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany. Není to sexy téma, nějaká elektrárna, ale je to důležité téma. Ne že by dostavba, která má skončit za deset let, zlevnila Čechům elektřinu, o to tu nejde. Elektřina bude dál zdražovat. Jde o nový zdroj příjmů pro ČEZ a tím i pro státní rozpočet.
Podpis smlouvy mezi českou a korejskou stranou ohledně výstavby dukovanských bloků, plánovaný na březen, zřejmě bude mít velmi zvláštní nádech. Nejen kvůli napjaté vnitropolitické situaci v asijské zemi.
Plzeňský Doosan Škoda Power, který vyrábí turbíny a energetická zařízení, plánuje nabídnout část svých akcií na hlavním trhu Prime market pražské burzy. Z výtěžku společnost pořídí mimo jiné nová zařízení, vybavení a informační technologie, což by mělo zlepšit efektivitu výroby či digitalizaci. Podrobnosti k nabídce a harmonogramu Doosan Škoda Power zveřejní v prospektu, který ještě musí schválit Česká národní banka (ČNB).
Tuto sobotu jihokorejský parlament dost možná sesadí tamního prezidenta, Jun Sok-jola. Favoritem předčasných voleb by pak byl opoziční lídr I Če-mjong z Demokratické strany. Ten říká, že cena za stavbu dukovanských jaderných bloků je podseknutá a že stavba bude mít vícenáklady. Zřejmě nemalé.
Energetická skupina ČEZ i přes předběžný zákaz uzavřít smlouvu k výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech věří, že současný harmonogram tendru není ohrožen. S korejskou firmou KHNP pokračuje v jednáních a uzavřít je chce do konce března příštího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X oznámil, že na 6. ledna je naplánované jednání lídrů koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem. Schůze se bude konat ve Francii. Předtím se 3. ledna na Ukrajině sejdou bezpečnostní poradci zemí koalice a Ukrajiny.
Akcie na pražské burze v letošním roce výrazně vzrostly, když si index PX od počátku ledna připsal 52,6 procenta na rekordních 2685,65 bodu. Šlo tak o největší růst od roku 2004, kdy burza stoupla o téměř 57 procent. Nejvíce letos posílily akcie pojišťovny VIG, naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Železniční společnost Eurostar díky částečnému znovuotevření tunelu pod Lamanšským průlivem začne obnovovat provoz svých 🚆🚆🚆 spojů mezi Londýnem a kontinentální Evropou, který se dnes na několik hodin zastavil kvůli potížím s dodávkou elektřiny. Oznámila to firma. Dodala, že všem svým zákazníkům nadále důrazně doporučuje odložit cestu na jiný termín.
Čínská letecká společnost Air China koupí od evropského výrobce Airbus 60 🛬🛬🛬 letadel A320neo. S odkazem na zprávu Air China pro šanghajskou burzu o tom dnes informuje agentura Reuters. Katalogová cena se pohybuje kolem 196 miliard korun, aerolinky ale při odběru většího počtu strojů obvykle dostávají slevu.
Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly dobyly další dvě vesnice na východě Ukrajiny - po jedné v Charkovské a Záporožské oblasti. Kyjev oznámil, že Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 60 drony a dvěma střelami. Zasaženy byly nejméně dvě civilní 🚢🚢 lodě a přístavní infrastruktura v Oděské oblasti.
Železniční společnost Eurostar dnes kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterodamem a Bruselem. S odvoláním na sdělení podniku o tom informuje agentura AFP. Eurostar na svých internetových stránkách uvádí, že vlakovou dopravu v tunelu pod Lamanšským průlivem narušily potíže s dodávkou elektřiny.
V Česku postupně přibývá pracujících důchodců a důchodkyň se slevou na odvodech, která se zavedla na začátku letoška po reformě penzí. Za říjen ji využilo 145 600 seniorů a seniorek, tedy o 18 400 víc než na začátku roku.
Ratingová agentura Moody's snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Budapešti o jeden stupeň na Ba1 z dosavadní známky Baa3 a zařadila město na seznam kandidátů na další snížení. Ve své zprávě to zdůvodnila slabou likviditou a finančním sporem s vládou premiéra Viktora Orbána.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 22 lidem, uvedla to v prohlášení prezidentská kancelář. Jména propuštěných nezmínila. Většina z nich byla odsouzena za extremismus, což je trestný čin často používaný k postihování představitelů běloruské opozice.
Americká společnost Meta Platforms, která mimo jiné vlastní sociální síť Facebook, koupí čínský start-up sídlící v Singapuru. Manus zabývající se umělou inteligencí (AI). Meta se tak snaží urychlit snahy o integraci pokročilé AI do svých platforem mezi které patří také WhatsApp či Instagram.