Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Jihokorejský podnik KHNP, který má rozšiřovat jadernou elektrárnu Dukovany, nyní nově uvádí, že české firmy by se na rozšíření podílely nejméně z pětiny. Vyplývá to ze včerejších slov ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Garance pouze dvacetiprocentní spoluúčasti českých firem na budování nových jaderných bloků však představuje jen třetinu podílu, s nímž KHNP operoval v době, kdy ještě tendr nebyl uzavřený. Pouze 20 procent by zkrátka bylo pro Česko prohrou.
V uplynulém týdnu přišla s vyjádřením francouzská společnost EDF. „Společnost EDF sdílí obavy týkající se zapojení českých firem do projektu jaderné elektrárny Dukovany. Nabídka EDF zůstává v platnosti,“ vzkazují Francouzi. Evidentně se chytli obav českého průmyslu. Jeho zástupci pár dní před tím svolali brífink a vyjádřili znepokojení, že pořád nemají od korejské KHNP, vítěze tendru, podepsanou žádnou smlouvu.
Americká Westinghouse stáhla připomínky k dukovanskému jadernému tendru. Antimonopolní úřad tak zastaví řízení. Nadále ale posuzuje námitky francouzské EDF.
Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory v Dukovanech. Na dnešní Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to uvedli zástupci korejské firmy. Zástupci českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.
Jedna zásadní překážka výstavby nových dukovanských jaderných bloků v jihokorejské režii je prý pryč. Alespoň to tvrdí ministr průmyslu Lukáš Vlček. V polovině ledna se totiž jihokorejský podnik KHNP a jeho mateřská společnost KEPCO dohodly s americkou společností Westinghouse na urovnání všech vzájemných právních sporů. Američané tedy už nezpochybňují oprávnění Jihokorejců používat technologii, kterou nabídli i v českém tendru.
Do konce března má být definitivně potvrzen kontrakt s korejskou KHNP na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany. Není to sexy téma, nějaká elektrárna, ale je to důležité téma. Ne že by dostavba, která má skončit za deset let, zlevnila Čechům elektřinu, o to tu nejde. Elektřina bude dál zdražovat. Jde o nový zdroj příjmů pro ČEZ a tím i pro státní rozpočet.
Podpis smlouvy mezi českou a korejskou stranou ohledně výstavby dukovanských bloků, plánovaný na březen, zřejmě bude mít velmi zvláštní nádech. Nejen kvůli napjaté vnitropolitické situaci v asijské zemi.
Plzeňský Doosan Škoda Power, který vyrábí turbíny a energetická zařízení, plánuje nabídnout část svých akcií na hlavním trhu Prime market pražské burzy. Z výtěžku společnost pořídí mimo jiné nová zařízení, vybavení a informační technologie, což by mělo zlepšit efektivitu výroby či digitalizaci. Podrobnosti k nabídce a harmonogramu Doosan Škoda Power zveřejní v prospektu, který ještě musí schválit Česká národní banka (ČNB).
Tuto sobotu jihokorejský parlament dost možná sesadí tamního prezidenta, Jun Sok-jola. Favoritem předčasných voleb by pak byl opoziční lídr I Če-mjong z Demokratické strany. Ten říká, že cena za stavbu dukovanských jaderných bloků je podseknutá a že stavba bude mít vícenáklady. Zřejmě nemalé.
Energetická skupina ČEZ i přes předběžný zákaz uzavřít smlouvu k výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech věří, že současný harmonogram tendru není ohrožen. S korejskou firmou KHNP pokračuje v jednáních a uzavřít je chce do konce března příštího roku.
Administrativa Donalda Trumpa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu, uvedl v úterý server Axios s odkazem na americké a ruské představitele. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Portrét od rakouského malíře 🎨🖌 Gustava Klimta se při úterní aukci v New Yorku vydražil za 236,4 milionu dolarů (4,9 miliardy korun). Informovala o tom agentura AFP, podle níž se obraz stal druhým nejdražším uměleckým dílem prodaným v aukci všech dob. Nejdražším obrazem prodaným v aukci nadále zůstává dílo Salvator Mundi, připisované Leonardu da Vincimu.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se podeváté pokusí prodat pražský zámek Veleslavín. Elektronická aukce začíná v 10:00 a vyvolávací cenu stanovil majetkový úřad na 249 milionů korun. Požadovaná cena za nemovitost už tak je méně než poloviční ve srovnání s prvním pokusem o prodej z loňského listopadu, kdy vyvolávací cena v aukci byla 580 milionů korun.
Do konce týdne by měli koaliční partneři SPD a Motoristé předložit předsedovi hnutí ANO a pravděpodobnému budoucímu premiérovi Andreji Babišovi definitivní seznam kandidátů na ministry. Příští týden ho Babiš předá prezidentu Petru Pavlovi.
Sněmovna reprezentantů Spojených států i americký Senát schválily návrh zákona, který nařizuje zveřejnit spisy k případu odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Saúdská Arábie si pořídí americké stíhačky páté generace F-35. Na jednání se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem v Bílém domě to podle agentur prohlásil americký prezident Donald Trump. Stíhačky F-35 označil Trump za nejlepší 🔝 na světě.