Finální dohodu s korejskou KHNP na dostavbu dukovanských jaderných bloků chce vláda podepsat za týden 7. května. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Minulý týden společnost ČEZ oznámila odložení podpisu smlouvy o rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Tento krok odhaluje složitost smluvních vztahů v situaci, kdy financování projektu zůstává nejasné. Evropská komise dosud notifikovala podporu pouze pro jeden blok, což znamená, že financování je zajištěno pouze pro tento jediný blok. V minulosti trvala notifikace 18 měsíců, a nyní budou muset Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) společně s ČEZ znovu žádat o notifikaci pro dva bloky.
Jihokorejský podnik KHNP, který má rozšiřovat jadernou elektrárnu Dukovany, nyní nově uvádí, že české firmy by se na rozšíření podílely nejméně z pětiny. Vyplývá to ze včerejších slov ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Garance pouze dvacetiprocentní spoluúčasti českých firem na budování nových jaderných bloků však představuje jen třetinu podílu, s nímž KHNP operoval v době, kdy ještě tendr nebyl uzavřený. Pouze 20 procent by zkrátka bylo pro Česko prohrou.
V uplynulém týdnu přišla s vyjádřením francouzská společnost EDF. „Společnost EDF sdílí obavy týkající se zapojení českých firem do projektu jaderné elektrárny Dukovany. Nabídka EDF zůstává v platnosti,“ vzkazují Francouzi. Evidentně se chytli obav českého průmyslu. Jeho zástupci pár dní před tím svolali brífink a vyjádřili znepokojení, že pořád nemají od korejské KHNP, vítěze tendru, podepsanou žádnou smlouvu.
Americká Westinghouse stáhla připomínky k dukovanskému jadernému tendru. Antimonopolní úřad tak zastaví řízení. Nadále ale posuzuje námitky francouzské EDF.
Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory v Dukovanech. Na dnešní Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to uvedli zástupci korejské firmy. Zástupci českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.
Jedna zásadní překážka výstavby nových dukovanských jaderných bloků v jihokorejské režii je prý pryč. Alespoň to tvrdí ministr průmyslu Lukáš Vlček. V polovině ledna se totiž jihokorejský podnik KHNP a jeho mateřská společnost KEPCO dohodly s americkou společností Westinghouse na urovnání všech vzájemných právních sporů. Američané tedy už nezpochybňují oprávnění Jihokorejců používat technologii, kterou nabídli i v českém tendru.
Do konce března má být definitivně potvrzen kontrakt s korejskou KHNP na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany. Není to sexy téma, nějaká elektrárna, ale je to důležité téma. Ne že by dostavba, která má skončit za deset let, zlevnila Čechům elektřinu, o to tu nejde. Elektřina bude dál zdražovat. Jde o nový zdroj příjmů pro ČEZ a tím i pro státní rozpočet.
Podpis smlouvy mezi českou a korejskou stranou ohledně výstavby dukovanských bloků, plánovaný na březen, zřejmě bude mít velmi zvláštní nádech. Nejen kvůli napjaté vnitropolitické situaci v asijské zemi.
Plzeňský Doosan Škoda Power, který vyrábí turbíny a energetická zařízení, plánuje nabídnout část svých akcií na hlavním trhu Prime market pražské burzy. Z výtěžku společnost pořídí mimo jiné nová zařízení, vybavení a informační technologie, což by mělo zlepšit efektivitu výroby či digitalizaci. Podrobnosti k nabídce a harmonogramu Doosan Škoda Power zveřejní v prospektu, který ještě musí schválit Česká národní banka (ČNB).
Tuto sobotu jihokorejský parlament dost možná sesadí tamního prezidenta, Jun Sok-jola. Favoritem předčasných voleb by pak byl opoziční lídr I Če-mjong z Demokratické strany. Ten říká, že cena za stavbu dukovanských jaderných bloků je podseknutá a že stavba bude mít vícenáklady. Zřejmě nemalé.
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.
