V mezinárodním srovnání Češi vycházejí v ohledu příležitostí vytvářet finanční rezervu nejlépe. Nějakou část výplaty si každý měsíc stranou odkládá necelá polovina lidí.
Více než dvě třetiny dětí mají v České republice vlastní pokoj. Pokud už sdílí pokoj se sourozencem, tak ve většině případů jen s jedním. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro výrobce střešních oken Velux uskutečněném na 1000 respondentech. Český bytový fond čeká podle autorů průzkumu zatěžkávací zkouška, jelikož mezi dospělé, kteří hledají bydlení, momentálně míří silná generace potomků takzvaných Husákových dětí. Již nyní přitom zhruba 16 procent Čechů žije v domě či bytě, který je přeplněný.
České hospodářství loni přidalo jen jedno procento. Slabší růst mělo na svědomí pomalejší oživení spotřeby domácností, které potrápily drahé energie.
Domácnostem na Slovensku hrozí v příštím roce po rozhodnutí místního energetického regulačního úřadu (ÚRSO) zdražení zemního plynu až o třetinu, uvedl šéf ÚRSO Jozefa Holjenčík.
Střední třída v Česku chudne. I při nízké nezaměstnanosti a růstu mezd přibývá lidí, kteří pobírají dávky na děti a na bydlení. Nástroje na ochranu nejchudších selhávají. Podle expertky Agentury pro sociální začleňování Lucie Trlifajové to ukázala analýza Indexu sociálního vyloučení. Agentura ho sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí základní vzdělávání.
Ekonomickou situaci ČR hodnotí kladně 20 procent Čechů. Jako špatnou ji naopak vnímá 45 procent lidí. Zbytek zvolil neutrální odpověď. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mnohem příznivěji hodnotí Češi životní úroveň své domácnosti. Za dobrou ji označilo 64 procent dotázaných.
Na příspěvcích na bydlení vyplatily úřady práce letos v prvním pololetí 9,88 miliardy korun. Je to o pětinu víc než před rokem a téměř třikrát víc než před třemi lety.
Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle předběžného odhadu zaostal za většinou expertních očekávání. Hospodářství přidalo meziročně 0,4 procenta, mezičtvrtletně pak rostlo o 0,3 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů růst o 0,6, respektive 0,5 procenta.
Energetická společnost ČEZ zlevní dodávky elektřiny a plynu. Od léta sníží ceny energií pro 1,7 milionu stávajících zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou, a to nejprve v červnu zlevní plyn zhruba o 17 procent, následně v červenci i elektřinu o devět procent. Od května firma zlevňuje i fixované produkty. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií.
Spotřeba plynu v Česku loni klesla na nejnižší hodnotu od roku 1992. Češi za celý rok spotřebovali celkem 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Spotřebu omezily všechny skupiny odběratelů, nejvýrazněji domácnosti. Drtivá většina plynu přitekla do Česka přes Německo, asi osm procent pak tvořil plyn zřejmě z Ruska. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v prosinci klesla nejníže od začátku roku. Propadla se – poměrně výrazně – na 84,9 bodu, a to z listopadové úrovně 90,7 bodu. Znamená to, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku je nyní na úrovni necelých 85 procent dlouhodobého průměru období let 2003 až 2022. Na spotřebitele v prosinci nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024.
