Celosvětová hodnota majetku domácností se vloni snížila o 2,4 procenta na 454,4 bilionu dolarů, zhruba deset biliard korun. Zaznamenala tak první pokles od globální finanční krize v roce 2008, uvedla společnost Credit Suisse. Předpověděla nicméně, že v příštích letech hodnota majetku domácností poroste.
Více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucí inflaci, tedy růst cenové hladiny, a přicházejí tak o úspory. Český statistický úřad uvedl, že spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci činila 15,8 procenta.
Rostoucí ziskovost firem na jedné straně a propad reálných příjmů domácností na straně druhé. Tak jednoduše se podle Petra Dufka, hlavního ekonoma Banky Creditas, dají shrnout dnes zveřejněné výsledky sektorových účtů statistického úřadu.
Energetickou chudobou jsou v Česku ohroženy stovky tisíc lidí. Nejčastěji jde o seniory, vícečlenné rodiny nebo samoživitele. Jejich situace se projevuje zejména neschopností přiměřeného vytápění, vysokými výdaji nad 40 procent disponibilních příjmů nebo problémy s placením účtů. Upozornila na to studie investiční společnosti Wood&Company.
Stát až do konce příštího roku odpouští placení poplatků za obnovitelné zdroje energie (POZE). Domácnosti i firmy tak ušetří 599 korun za každou megawatthodinu (MWh) elektřiny. Vláda chce tímto opatřením pomoci s vysokými cenami energií.
Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.
Česká vláda podle všeho zastropuje domácnostem platby za elektřinu a také zavede daň z mimořádných zisků na některá odvětví. Z výnosu této daně by se měla financovat další opatření ulevující od energetické drahoty domácnostem i firmám. Dnes to v televizi uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministr financí také chystá ambiciózní program na podporu velkého průmyslu.
Téměř zapomenutý bankovní produkt zažívá v posledním roce renesanci. Termínované vklady lákají Čechy na vyšší úrok, než jaký nabízejí spořicí účty.
I kdyby Rusko neobnovilo dodávky plynovodu Nord Stream 1, určitě to nebude znamenat, že by se domácnosti a firmy v ČR ocitly bez plynu, uklidňuje veřejnost premiér Petr Fiala (ODS).
Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Z nejnovějších, červnových údajů České národní banky plyne, že podíl nesplácených nebo jinak problémových hypoték (takzvaně nevýkonných) je nyní nejnižší v celé historii sledování, tedy od roku 2002. Tento podíl totiž v červnu představoval jen 0,62 procenta na celkovém objemu hypotečních úvěrů.
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
