Byla to taková jednohubka. Premiér země Petr Fiala cítil potřebu se také vyjádřit k aktuálnímu číslu inflace. Ta meziročně spadla na 2,3 procenta. Což je po dvou letech obří inflace, takzvané inflační epizodě, jak říkají ekonomové, konečně přijatelné číslo.
Krásný motivující proslov přednesl premiér Fiala během vánočních svátků. Bylo v něm spousta slov o naději, lepší budoucnosti. Že prý nás letos čeká lepší rok, než byl ten minulý. Jo, nadějí se každý může opíjet.
Je to přesně rok, 28. ledna roku 2023, kdy Petr Pavel vyhrál prezidentské volby. A stal se čtvrtým českým prezidentem od listopadu 1989. Pro připomenutí, v souboji s Andrejem Babišem získal 3,4 miliony hlasů, o milion víc, než kolik lidí hlasovalo pro Babiše.
Mají důchodci málo, nebo hodně peněz? Každý důchodce vám řekne, že má málo. A má pravdu. Oproti platu před odchodem na penzi je státem stanovený výměr jistě výrazné finanční ponížení. Jenže tak to prostě funguje. Kdo je starý a už nepracuje, nemůže brát peníze jako dřív, když pracoval. To snad každému, i důchodcům, musí dávat smysl.
Premiér podle informací, které někdo podstrčil médiím, držel milion korun v jisté záložně a příjmy z investice nedanil. Ať je to, jak je to, z politického hlediska je to aférka na pár dní, pěna dní. Ale z hlediska pevnosti vlády to ukazuje na něco hlubšího. Zajímavé na celém „případu“ není ani tak to, že by premiér chtěl obcházet zákony a nedanit. To bychom od pana profesora skutečně nečekali. Zajímavé je, že tato informace vůbec vešla na veřejnost.
Na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze začala rekonstrukce prostranství za půl miliardy korun. Ano, čtete dobře, půl miliardy. Místo současných stromů, trávy a laviček tam budou nové stromy, nová tráva, nové lavičky. Akce bude trvat 33 měsíců. Místní se nejvíce podivují nad délkou rekonstrukce. V debatách na Facebooku se pohoršují nad tím, že prý nebudou moci na náměstí venčit pejsky. Cena akce je nezajímá. Pokud jde o erární výdaje, cena totiž nikoho moc nezajímá.
V Česku je nějakých devadesát tisíc myslivců. Občas některý z nich zastřelí svého kolegu, občas rybáře či jiného nevinného člověka, který se nešťastnou náhodou ocitnul na jeho mušce. Z hlediska práva by to asi mělo být zabití, možná vražda. Ale pro myslivce z jejich fatální střely většinou neplyne nějak fatální trest. Jak je to možné? Ač třeba bývají připití, jejich smrtelná minela je často policejními orgány hodnocena jako „náhoda“, případně „nedovolené nakládání se zbraní“.
Proč Marian Jurečka neustále mlží, odstupuje a neodstupuje z funkce ministra? Je to kvůli tomu, že včas nevzal telefon, že nesprávně vyhodnotil zprávu o tom, že se střílí v centru Prahy? To by vlastně bylo to nejlepší, nejbanálnější vysvětlení.
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
V osmdesátých letech běžel na jednom ze dvou kanálů české televize dokumentární pořad s názvem Přežijí rok 2000? Byl to apelativní přírodovědný dokument. Orel skalní v úvodní sekvenci strhl ze skály jehně, nesl ho v pařátech, potom ho pustil. Padalo ze skály, mlátilo se o útesy, vše za dramatické hudby. Skvělý úvod dokumentu. Jehně nepřežilo. Orel skalní ještě žije. Ne ten z filmu.
Pokles úrokových sazeb ČNB byl dlouho očekáván, a krátce před Vánocemi skutečně přišel. Ze sedmi procent základní úrokové sazby je nyní 6,75 procenta. Oživí se díky tomu český realitní trh? A česká ekonomika obecně? Najde v o něco nižší úrokové sazbě český průmysl finanční palivo pro svůj nový rozběh? „Pokles úrokových sazeb by nyní měl být mnohem rychlejší,“ říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Pokud by se tak stalo, pokud by sazby dál na jaře rychle klesaly, česká ekonomika by se mohla po dlouhé době strádání skutečně rozběhnout.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
