Je až šílené, v co se zvrhnul český způsob udělování řidičských průkazů. Neustálé veřejné opakování lobbistických skupin autoškol a ministerstva dopravy o nehodách mladých vrcholí v naprosto neprůchodný systém, kdy se mladí děsí, zda budou moci řídit auto. A firmy se živí na přípravách na testy, a testy jsou úplně nesmyslné.
Česká národní banka očekávaně snížila základní úrokovou sazbu ze čtyř na 3,75 procenta. Finance budou pro investory dostupnější. A to i pro investory do bydlení. V prosinci byla průměrná sazba hypotéky podle bankovní asociace 4,8 procenta. To číslo by mohlo jít níže.
Česko už asi navždy zůstane zemí důchodců. Řeči o inovacích, nových nápadech, podpoře investic do nových technologií, už zůstanou jenom řečmi. Andrej Babiš, respektive jeho levá ruka Alena Schillerová, protože pravá ruka je Karel Havlíček, na tiskové konferenci prohlásila, že se zasadí o to, aby důchodcům byla vyplacena státní dotace ke spoření.
Česko není prezidentský stát. Když byl prezidentem Zeman, provokoval veřejnost i politiky hloupými výroky. Asi ho to vnitřně uspokojovalo. Nijak to ale nesouviselo s fungováním tohoto státu. Petr Pavel se drží zkrátka. Ale ani marketingové fotostory z pouště na Dakaru nejsou součástí dění v této zemi. Jsou to hezké fotografie Pavla sedícího v písku. Toť vše.
Statistický úřad vždy dodává údaje o dva měsíce později za reálným životem. Není se tomu co divit. Tak třeba, koupíte trdelník na Staroměstském náměstí za osmdesát korun. Než se tato informace dostane k některému z tisíce zaměstnanců statistického úřadu, než ji založí do tabulky, a než je schopen poskládat celkový obrázek o vývoji ekonomiky, dva měsíce jsou vlastně jako když luskne prsty.
Petr Fiala a Andrej Babiš jsou, co se týká rozpočtové odpovědnosti, jako Pat a Mat. Babiš za dva roky covidu, když byl premiérem, nasekal českému státu dluhy za 790 miliard korun. Fiala udělá za čtyři roky svého vládnutí dluh pro každého českého občana v celkové výši přes 1,1 bilionu korun. Je tam budoucí rod, protože Fiala bude utrácet ještě letos, do voleb. Tak kdo je lepší?
Babiš se ani nemusí moc snažit. Nemusí se k ničemu vyjadřovat, nemusí mít názory. Ono mu to tak nějak jede samo. Prostě vyhraje v letošním roce volby. Možná poskládá vládu jenom ze svých nohsledů. Možná k tomu bude potřebovat jako podržtašky Motoristy, Klausova Macinku. To se uvidí na podzim.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Začíná rok permanentních Vánoc. Devět měsíců si budeme vybírat dárek, který na podzim dostaneme v podobě nové vlády. Do té doby budeme my, voliči, chodit kolem bonboniéry nápadů a marketingových výplodů politických stran. Budeme mlsně zvažovat, přebírat. Budeme důležití. A v září nebo v říjnu si to rozbalíme.
Když Václav Klaus odcházel v březnu 2013 po deseti letech ve svých dvaasedmdesáti letech z prezidentského úřadu, řada lidí si myslela, že odchází do pomyslného důchodu, sepisovat paměti. Do Institutu Václava Klause, založeného po vzoru amerických prezidentů.
Je vymírání Češek a Čechů překvapením? Podle komentátora byznysového portálu newstream.cz Dalibora Martínka je to logický důsledek politiky státu, který prosazuje zvyšování starobních penzí na úkor jakékoli jiné sociální politiky.
