Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Průmysl padá a uhlí už nikdo nechce. Nákladní železniční doprava proto padá. Všude v Evropě. Česká ČD Cargo však chce být štikou ve vysychajícím rybníku. Zatímco ve Francii nebo v Německu to národní nákladní železniční dopravci „zabalili“, ČD Cargo má plán, jak na trhu nákladní dopravy získat větší podíl. „Prodáváme nadpotřebné vagony, lokomotivy,“ říká Tomáš Tóth, šéf ČD Cargo. Firma prochází v těžkých časech dietou, ale zároveň rozvíjí novou aktivitu. Chce se spojit s kamionovou dopravou. My dlouhé tratě, vy ty krátké.
Před pěti lety začala rekonstrukce spodní části Václavského náměstí, nejdůležitějšího náměstí v zemi. Měla stát 330 milionů korun. Projekt se, jak je v Česku zvykem a vždy se to dá očekávat, zpozdil o několik měsíců a prodražil o víc než sto milionů korun. Veřejných peněz do kapes soukromé stavební firmy. Prý kvůli „nepředpokládaným okolnostem“.
Hlídač státu, což je takový dobrovolnický spolek čtyř aktivistů, kteří mají bohulibý záměr vytvořit server, který má „být pomocí pro občany, aby mohli sami kontrolovat stát“, vytvořil žebříček nejlépe placených manažerů ve veřejně placené sféře. Projekt založil Michal Bláha, který se, jak praví na svém webu, „jeden den naštval a rozhodl se, že se stát musí co nejrychleji změnit.“
V Česku se pletou dojmy s pojmy. Mluvíme o dostupném bydlení. To znamená, že by v Česku mělo být bydlení, ať už nájemní, nebo vlastnické, dostupné. Pro ekonomicky aktivní obyvatele. To se neděje, v Česku je z celé Evropské unie bydlení nejhůře dostupné.
Ano, není to příjemné, když dva týpci, čert ví odkud, možná z Itálie, nebo ze Španělska, prostě pražští turisté, se řítí spolu na jedné elektrokoloběžce Ječnou ulicí vzhůru k náměstí I. P. Pavlova, vlají a vychylují se. Každý řidič kolem nich se bojí, aby tuto dvojku dobrodruhů nepřejel.
Padá na nás strašně moc informací v reálném čase. Amerika nasadila cla celému světu, akciové trhy rekordně padají, Donald Trump jako nějaký psychicky narušený člověk, nebo možná lety obouchaný zdatný byznysmen, těžko říct, jak je to doopravdy, možná platí obojí, přichází každý den s novými opatřeními, která nejmocnější stát světa šíří do světa.
Členové rady České národní banky, novodobých sedm „statečných“, dobře věděli, proč nemají dál snižovat úrokové sazby. Na obzoru jsou takzvaná inflační očekávání. Na posledním zasedání rady na konci března hlasovalo všech sedm členů pro zachování sazeb na úrovni 3,75 procenta.
Karel Havlíček, budoucí premiér nebo vicepremiér, podle toho, jak se Andrej Babiš za půl roku rozhodne, se zdatně učí smyslu pro humor. Dřív v minulosti, ještě jako šéf Asociace malých a středních podniků, se prezentoval spíš jako racionální, ale poněkud nudný diskutér. Vždy se opíral o své rétorické schopnosti a pověstnou pracovitost. Nicméně hovořit o něm jako o vtipném či zábavném člověku, to by byla velká nadsázka.
Stát se aktuálně snaží prodat desítky nemovitostí, které již nepotřebuje. V řadě případů jde o takzvané trofejní nemovitosti, každá v hodnotě stovek milionů korun. Národní dům na Vinohradech, dům u Hybernů v centru Prahy, zámek Veleslavín. Také zámek Štiřín, kam se před lety jezdili za hubičku rekreovat poslanci a jejich příbuzní a kamarádi, nebo palác Broadway v centru Prahy.
Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
