Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl úřad vlády.
Mezinárodní měnový fond zlepšil výhled vývoje české ekonomiky na letošní i příští rok. V letošním roce se má hrubý domácí produkt zvýšit o 0,2 procenta, v dubnu přitom fond čekal pokles o 0,5 procenta. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 2,3 procenta místo dříve očekávaných dvou procent, uvedl fond ve své podzimní prognóze.
Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vůbec nerostla. Vyplývá to z dalších zpřesněných údajů k jejímu vývoji, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle statistiků tuzemské hospodářství od dubna do června v porovnání s prvním letošním čtvrtletím jen stagnovalo. Předchozí jejich odhad ovšem hovořil o růstu 0,1 procenta.
Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produktu stagnoval. Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.
Zejména rapidní cen pohonných hmot zapříčinil další růst inflace, shodují se ekonomové. Významnou roli však sehrál také sektor gastronomie, protože lidé v srpnu utráceli při dovolených.
K budoucímu vývoji české ekonomiky je skeptických 60 procent českých firem. Nejčastěji očekávají její stagnaci nebo úpadek. Naopak optimismus vyjádřilo pouze sedm procent firem. Vyplývá to z rozsáhlého srpnového průzkumu mezi 1267 podniky, který na konferenci Česko na křižovatce představili prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj a prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Důvodem negativního postoje je hlavně absence strategických investic ze strany státu.
Česká republika jako jediná země EU ještě ve výkonnosti ekonomiky nedosáhla předcovidových úrovní. Na českém exportním fóru, které v Praze pořádá Asociace exportérů, to řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Česko podle ní hledá nový model růstu - mělo by řešit především situaci na trhu práce, zajistit cenovou stabilitu a zkrotit veřejné finance.
Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka v srpnové prognóze. Hrubý domácí produkt meziročně klesl o 0,4 procenta, když ČNB očekávala pokles o 0,7 procenta.
Počet obyvatel Česka je nejvyšší v historii, ke konci letošního března činil 10,85 milionu. Úbytek způsobený nadměrným počtem zemřelých na covid více než kompenzuje příliv Ukrajinců prchajících před válkou, což může být pro českou ekonomiku vzpruha, komentuje čerstvá data Českého statistického úřadu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ministerstvo financí (MF) v jarní prognóze zhoršilo výhled inflace pro letošní rok. Průměrná roční inflace by se podle rezortu měla udržet jen těsně pod 11 procenty. Oproti lednové prognóze ministerstvo zlepšilo odhad vývoje české ekonomiky. Namísto poklesu ministerstvo očekává mírný růst.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v letošním roce klesne o 0,5 procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. Uvedl to ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond.
