Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta.
Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Novou makroekonomickou prognózu představil guvernér ČNB Aleš Michl.
Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu předpokládalo růst 1,9 procenta.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl úřad vlády.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v prosinci klesla nejníže od začátku roku. Propadla se – poměrně výrazně – na 84,9 bodu, a to z listopadové úrovně 90,7 bodu. Znamená to, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku je nyní na úrovni necelých 85 procent dlouhodobého průměru období let 2003 až 2022. Na spotřebitele v prosinci nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024.
Českou ekonomiku čeká v příštím roce oživení, hrubý domácí produkt vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,3 procenta. Hospodářství by měla nastartovat spotřeba domácností, kterým začne znovu růst disponibilní příjem po opadnutí inflační vlny. Růst spotřebitelských cen by měl příští rok zpomalit na 2,9 procenta z letošních 10,8 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.
Přehnaná regulace, problémy v energetickém sektoru, dopady deglobalizace. Hlavní negativní faktory, které budou v nadcházejících letech ovlivňovat evropskou ekonomiku a také ekonomiku českou. Výhodou by mohla být relativně levná pracovní síla, kterou Česko umí nabídnout globálním hráčům. Shodli se na tom špičkoví ekonomové, kteří v panelové diskusi na Global Investment Summitu odhadovali vývoj klíčových ukazatelů ekonomiky.
Česká ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta, uvedl v předběžném odhadu Český statistický úřad. V poklesu je tak třetí kvartál za sebou. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt nižší o 0,3 procenta.
Mezinárodní měnový fond zlepšil výhled vývoje české ekonomiky na letošní i příští rok. V letošním roce se má hrubý domácí produkt zvýšit o 0,2 procenta, v dubnu přitom fond čekal pokles o 0,5 procenta. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 2,3 procenta místo dříve očekávaných dvou procent, uvedl fond ve své podzimní prognóze.
Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vůbec nerostla. Vyplývá to z dalších zpřesněných údajů k jejímu vývoji, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle statistiků tuzemské hospodářství od dubna do června v porovnání s prvním letošním čtvrtletím jen stagnovalo. Předchozí jejich odhad ovšem hovořil o růstu 0,1 procenta.
