Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou.
Česká společnost za posledních 35 let zbohatla, ovšem také jako celek výrazně zpohodlněla. A pokud má úspěšně přejít na nový ekonomický model, který zajistí prosperitu i do budoucna, musí se posunout v hodnotovém řetězci, řekl na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vrchní ředitel ekonomické sekce na ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Doškář.
Česká ekonomika vzrostla v letošním 2. čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) potvrdil svůj předchozí odhad. Proti prvnímu čtvrtletí letošního roku byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,4 procenta. V tomto případě úřad svou dřívější predikci nepatrně vylepšil.
Důvěra v českou ekonomiku se v září zvýšila ve všech základních sektorech, které statistici sledují. S výjimkou podnikatelského sektoru stavebnictví však napříč sektory, včetně spotřebitelského, zůstává dlouhodobě podprůměrná.
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že „vybírá zatáčku“.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl.
Po dvou letech spoření, po dobu vysoké inflace, kdy Češi odkládali spotřebu, nákupy bytů, se nyní, při snižování úrokových sazeb, se sluníčkem a návratu dobré nálady, opět pustili do utrácení.
Podíl Čechů, kteří se za posledních 12 měsíců zadlužili, mírně vzrostl z 45,8 procenta v roce 2023 na 46,3 procenta v roce 2024, vyplývá to z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi 500 respondenty. Lidé v Česku si chodí půjčovat spíše k rodinným příslušníkům než do finančních institucí.
Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila výhled české ekonomiky. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) 0,9 procenta, v květnu předpokládala hospodářský růst 1,4 procenta. Za zhoršením výhledu jsou slabý růst hospodářství v prvním pololetí i negativní vývoj v zahraničí, uvedla ČBA v nové prognóze. Odhad letošní průměrné inflace ponechala asociace na 2,3 procenta.
Česko překonalo krizi a ekonomika se vyvíjí správným směrem. Jsou ale třeba další reformy, aby se země vyrovnala těm nejlepším v Evropě. Na celostátním sněmu Hospodářské komory ČR to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
