Hrubý domácí produkt České republiky se po loňském poklesu o 0,1 procenta v letošním roce o 1,1 procenta zvýší. Ve svém podzimním výhledu světové ekonomiky to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že „vybírá zatáčku“.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl.
Po dvou letech spoření, po dobu vysoké inflace, kdy Češi odkládali spotřebu, nákupy bytů, se nyní, při snižování úrokových sazeb, se sluníčkem a návratu dobré nálady, opět pustili do utrácení.
Podíl Čechů, kteří se za posledních 12 měsíců zadlužili, mírně vzrostl z 45,8 procenta v roce 2023 na 46,3 procenta v roce 2024, vyplývá to z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi 500 respondenty. Lidé v Česku si chodí půjčovat spíše k rodinným příslušníkům než do finančních institucí.
Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila výhled české ekonomiky. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) 0,9 procenta, v květnu předpokládala hospodářský růst 1,4 procenta. Za zhoršením výhledu jsou slabý růst hospodářství v prvním pololetí i negativní vývoj v zahraničí, uvedla ČBA v nové prognóze. Odhad letošní průměrné inflace ponechala asociace na 2,3 procenta.
Česko překonalo krizi a ekonomika se vyvíjí správným směrem. Jsou ale třeba další reformy, aby se země vyrovnala těm nejlepším v Evropě. Na celostátním sněmu Hospodářské komory ČR to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Zadlužení českých domácností roste. A co víc, roste rychleji, než bylo v posledních dvou letech obvyklé. Co by ještě před několika dekádami představovalo problém, stalo se v současnosti dokonce dobrou zprávou. Jsou to totiž právě domácnosti a jejich spotřeba, které rozhýbávají velmi pomalu se rozjíždějící českou ekonomiku. A klidně ať si to je třeba na dluh.
Česká ekonomika začíná zvyšovat tempo růstu. Z prognózy České bankovní asociace vyplývá, že letos poroste skoro tak rychle jako americká, příští rok by měla tempo ještě zrychlit. A již v polovině letošního roku by se HDP mohl dostat na předpandemickou úroveň. Lepší pozdě nežli nikdy, chtělo by se říct. Jenomže zároveň tiká bomba ve službách, která může celý optimismus výrazně zbrzdit. Takže počkejme do žní, pak se ukáže.
Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) zlepšila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,4 procenta. Pro příští rok očekává růst 2,7 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,3 procenta, v příštím roce by měla zůstat obdobná, uvádí makroekonomická prognóza, kterou zveřejnila ČBA. V té únorové předpokládala letos růst HDP 1,2 procenta a inflaci 2,7 procenta.
Dnes zveřejněné předběžné údaje k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí signalizují, že hospodářství rostlo mírně výrazněji, než se čekalo. Meziročně přidalo 0,4 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 0,3 procenta. Mezičtvrtletní pak růst činil 0,5 procenta, kdežto očekávání cílila nejčastěji na úroveň 0,4 procenta.
