Po dvou letech spoření, po dobu vysoké inflace, kdy Češi odkládali spotřebu, nákupy bytů, se nyní, při snižování úrokových sazeb, se sluníčkem a návratu dobré nálady, opět pustili do utrácení.
Česká ekonomika začíná zvyšovat tempo růstu. Z prognózy České bankovní asociace vyplývá, že letos poroste skoro tak rychle jako americká, příští rok by měla tempo ještě zrychlit. A již v polovině letošního roku by se HDP mohl dostat na předpandemickou úroveň. Lepší pozdě nežli nikdy, chtělo by se říct. Jenomže zároveň tiká bomba ve službách, která může celý optimismus výrazně zbrzdit. Takže počkejme do žní, pak se ukáže.
Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) zlepšila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,4 procenta. Pro příští rok očekává růst 2,7 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,3 procenta, v příštím roce by měla zůstat obdobná, uvádí makroekonomická prognóza, kterou zveřejnila ČBA. V té únorové předpokládala letos růst HDP 1,2 procenta a inflaci 2,7 procenta.
Dnes zveřejněné předběžné údaje k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí signalizují, že hospodářství rostlo mírně výrazněji, než se čekalo. Meziročně přidalo 0,4 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 0,3 procenta. Mezičtvrtletní pak růst činil 0,5 procenta, kdežto očekávání cílila nejčastěji na úroveň 0,4 procenta.
Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta.
Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci stagnovala, a vedla si tak hůře, než se čekalo. V další zpřesněné zprávě to na základě sezonně přepočtených dat oznámil statistický úřad Eurostat. Dosud uváděl, že hrubý domácí produkt (HDP) evropské sedmadvacítky se mezičtvrtletně o 0,1 procenta zvýšil. Růst české ekonomiky činil 0,2 procenta.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda, pro niž jsou dnešní čísla ke spotřebitelské důvěře pozitivní.
Lednová inflace v Česku byla nečekaně nízká. Žádný z tuzemských analytiků, ani sama Česká národní banka, nečekal, že bude činit meziročně jen 2,3 procenta. Většinově se expertní odhady pohybovaly kolem úrovně tří procent. Nízká lednová inflace představuje pozitivní signál pro celý letošní rok. Průměrná celoroční inflace, kterou ta lednová celkem výrazně spoluurčuje, by tak letos měla vykázat pouze úroveň 2,4 procenta, což je takřka pětkrát nižší hodnota než ta loňská, čítající 10,7 procenta.
Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) snížila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,2 procenta. Pro příští rok jej přehodnotila k silnějším hodnotám a očekává jej 2,8 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,7 procenta, v příštím roce pak dále na 2,2 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila. V podzimní prognóze předpokládala letos růst HDP 1,8 procenta a inflaci 2,5 procenta. Zhoršený výhled pro českou ekonomiku představila i Evropská komise.
Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Novou makroekonomickou prognózu představil guvernér ČNB Aleš Michl.
Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
Americký prezident 👴 Donald Trump a australský premiér Anthony Albanese v Bílém domě podepsali dohodu mezi Spojenými státy a Austrálií o strategických minerálech a vzácných zeminách. Podle Trumpa strany dohodu vyjednávaly přibližně pět měsíců. Už před schůzkou lídrů se podle médií očekávalo, že Canberra během ní Washingtonu nabídne své rozsáhlé nerostné zdroje a znalosti v oblasti těžby, a to pouhé dny poté, co se Čína rozhodla rozšířit omezení vývozu kovů vzácných zemin.
Vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů bude chtít od ledna přenést platbu za obnovitelné zdroje energie (OZE) z občanů a firem na stát. Novinářům to po jednání řekl předseda SPD 👨 Tomio Okamura. Platba za podporované zdroje energie je součástí regulované složky ceny elektřiny, na pokrytí celkové podpory obnovitelných zdrojů se podílejí odběratelé i státní rozpočet.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si ☎️ telefonoval se svým americkým protějškem Markem Rubiem a jednali o možných krocích ohledně toho, na čem se minulý týden dohodli prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin. Bez dalších podrobností to uvedla ruská diplomacie, která telefonát označila za konstruktivní. Rubiův mluvčí později vydal podobné prohlášení.
Pražská burza na začátku pracovního týdne nepatrně 📈 posílila, index PX dnes uzavřel o 0,08 procenta výše na 2342,33 bodu. Dařilo se bankovním titulům, zatímco akcie energetické společnosti ČEZ či pojišťovny VIG odepisovaly. Koruna dnes mírně posílila k euru a stagnovala vůči dolaru.
Prezident Petr Pavel se chce příští pondělí sejít s předsedou hnutí ANO 👴 Andrejem Babišem. Tématem jednání budou dosavadní výsledky Babišova vyjednávání o budoucí vládě a další chystané kroky, uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. ANO chce složit vládu společně s hnutím SPD a Motoristy, tento týden strany vyjednávají o programu budoucí vlády.
Ústřední výbor Čínské komunistické strany zahájil čtyřdenní plénum, kde chce stranické vedení prodiskutovat pětiletý 📜 plán na roky 2026 až 2030. Jednání, na kterém se setkají nejvyšší představitelé strany, by se mělo podle agentury Kjódó zabývat také možnými řešeními problému stárnutí čínské společnosti a prosazováním ekologické politiky.
