Zajímá nás
Konec strachu z inflace a drahých energií. Česká ekonomika zatím překonává očekávání a roste
Dnes zveřejněné předběžné údaje k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí signalizují, že hospodářství rostlo mírně výrazněji, než se čekalo. Meziročně přidalo 0,4 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 0,3 procenta. Mezičtvrtletní pak růst činil 0,5 procenta, kdežto očekávání cílila nejčastěji na úroveň 0,4 procenta.
I když růst překonal očekávání, vychází z poměrně nízké základny, neboť česká ekonomika představuje jedinou v rámci EU, jež se dosud nedokázala vypořádat s útlumem způsobeném nejprve pandemií covidu a posléze válkou na Ukrajině a s ní souvisejícími šoky. Příznivě se do výkonu české ekonomiky letos propisuje spotřeba domácností, které se osmělují k větším nákupům, neboť je přešla úzkost z drahých energií a dopadů konsolidačního balíčku. Pozitivně vnímají letošní citelný pokles inflace, té stávající i vyhlížené. Po dvou letech poklesu letos porostou reálné mzdy, což je pro spotřebu domácností příznivý impuls, jenž už se zrcadlí v jejich zlepšujícím se sentimentu a důvěře v ekonomiku a nyní tedy i v údajích k růstu hospodářství v prvním čtvrtletí.
Vedle spotřeby domácností to v mezičtvrtletním pohledu byly ještě investice podpořené prostředky z fondů EU, které letos v prvních třech měsících roku vytáhly výkon celé ekonomiky do pásma „černé nuly“.
Meziročně pak kladně působila opět spotřeba domácností a také lepšící se kondice zahraničního obchodu, odrážející se v nárůstu jeho přebytku. Ten podpořil zejména automobilový průmysl, jemuž však letos může poněkud docházet dech, neboť opadne poptávka nahromaděná ještě v době post-pandemických zádrhelů v mezinárodní logistice.
Letos by měl celoročně růst české ekonomiky činit 1,1 procenta, když k němu pozitivně přispěje konečně také spotřeba domácností – na rozdíl od loňska. Pozitivně přispějí také výdaje vlády, investice a zahraniční obchod, zatímco negativně vývoj stavu zásob. Zásoby se negativně projeví poměrně výrazně. I když totiž celková poptávka v ekonomice roste – i díky oživení apetýtu domácností –, zatím ji i letos z podstatné části bude uspokojovat rozprodej zboží již vyrobeného a uskladněného. Nemusí se vždy jednat o uskladnění v úplně finální podobě, jak demonstruje zrovna právě třeba zmíněná situace v autoprůmyslu; z velké části již dokončené vozy čekají na několik posledních komponent a zákazníci se musí mířit s dlouhými čekacími lhůtami.
Mrazy by vinařům neměly být důvodem žádat konec debat o dani z vína, ztratí tím důvěryhodnost, komentuje úvahy ekonom Lukáš Kovanda. 
Lukáš Kovanda: Stanjura by se neměl nechat obměkčit nářkem vinařů. Ti dobří si jistě poradí
Názory
Miliardář Křetínský kupuje pětinu největší německé ocelárny Thyssenkrupp, podíl zřejmě navýší na polovinu. Thyssenkrupp čelí vážným potížím kvůli zelené agendě a drahým energiím, na nichž ale Křetínský rekordně vydělává, komentuje akvizici ekonom Lukáš Kovanda.
Křetínský kupuje pětinu v německých ocelárnách Thyssenkrupp
Leaders
Česko bylo loni devátou nejméně zadluženou zemí EU. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU. 
Lukáš Kovanda: Česko se stále více zadlužuje. Loni dopadlo nejhůře od krizového roku 2013
Názory
