S výjimkou jablek a vepřové kýty bez kosti za poslední rok zdražily všechny druhy základních potravin, které Český statistický úřad podrobně sleduje. V případě některých potravin však došlo k tomu, že cena, za které je prodávají obchody, zejména řetězce, vzrostla dramaticky více než cena výrobní. Jedná se hlavně o kuře, máslo, vejce a mouku.
Potraviny jsou ve Spojených státech dražší než v Evropě dlouhodobě, ale nyní budou muset Američané sáhnout ještě hlouběji do kapsy.
Ministerstvo zemědělství začalo sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Podle šéfa rezortu Zdeňka Nekuly (na snímku) si obchodní řetězce započítávají extrémně vysoké marže. Monitorování situace má podle něj trvat tři měsíce. Na to, aby mu někdo vysvětlil, že marže nerovná se zisk, je to snad dostatečně dlouhá doba. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby to pan ministr věděl předtím, než zdvihl „varovný prst“.
Fialovu kabinetu kontrolování marží zachutnalo. A tak si po březnovém spuštění sledování cenotvorby čerpacích stanic nyní posvítí také na prodejce potravin. Ve své podstatě je jakákoli kontrola marží pošlapáváním svobody podnikání, takže by ji jeden čekal třeba od sociálních demokratů nebo spíše od komunistů.
Nastupující potravinová krize vyvolaná válkou na Ukrajině způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. Kvůli zhoršení dostupnosti potravin hrozí podvýživa stovkám milionů lidí.
Postpandemické oživení přineslo dramatický nárůst cen po celém světě. MMF nyní předpovídá, že spotřebitelské ceny letos v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách vyskočí o 8,7 procenta a ve vyspělých ekonomikách o 5,7 procenta, což je nejvíce od roku 1984.
Vývozy pšenice z Ukrajiny a Ruska může z podstatné části nahradit Indie. Díky tomu by mohlo dojít ke stabilizaci cen na světových trzích s pšenicí a předešlo by se humanitárním problémům v rozvojových zemích, míní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Ceny potravin v Česku stouply v meziročním srovnání o desítky procent. V polovině dubna si lidé nejvíce připlatili za pšeničnou mouku, která zdražila zhruba o 60 procent. Zhruba o třetinu pak byly oproti loňskému dubnu dražší chléb a bílé pečivo a asi o čtvrtinu víc stojí nyní máslo nebo brambory. Vyplývá to z dat na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Češi konzumují tolik rýže jako nikdy. Podle nejnovějších dat ČSÚ spořádají takřka osm kilogramů rýže na hlavu ročně. Brzy však mohou mít problém. V Asii hrozí prudké zdražení rýže. Nejsou totiž hnojiva. A pokud ano, tak drahá. Takže asijští pěstitelé musí omezovat produkci. Což se dotkne celého světa.
Před zhruba deseti lety měla pekárenská tuzemská jednička Penamu v plánu vybudovat vlastní síť značkových obchodů s malými pekárnami a s vlastními výrobky, ale sešlo z toho. Nyní se vrací k jinému, ale podobnému plánu – vybudovat několik obchodů pod značkou Baker Street s „fajnovějšími“ a tedy dražšími výrobky, třeba s chleby v kategorii 80 až 120 korun. „Prostor a určitá zákaznická skupina lidí pro to tady je,“ řekl v rozhovoru pro newstream.cz šéf Penamu Jaroslav Kurčík.
Na českém trhu vznikne jasná pekárenská jednička. Dvě z největších firem Penam a United Bakeries, obě ze skupiny Agrofert, sfúzují do jedné, jejíž podíl na trhu by měl činit 30 až 35 procent. V rozhovoru pro newstream.cz to řekl generální ředitel Penamu a člen představenstva Agrofertu Jaroslav Kurčík. Celkový konsolidovaný obrat firem loni dosáhl 5,4 miliardy. V zisku před zdaněním si Penam o něco pohoršil, United Bakeries naopak, dodal.
