Ceny potravin v Česku stouply v meziročním srovnání o desítky procent. V polovině dubna si lidé nejvíce připlatili za pšeničnou mouku, která zdražila zhruba o 60 procent. Zhruba o třetinu pak byly oproti loňskému dubnu dražší chléb a bílé pečivo a asi o čtvrtinu víc stojí nyní máslo nebo brambory. Vyplývá to z dat na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Až raketově rostoucí ceny potravin zejména kvůli dražším energiím, pohonným hmotám a dopadům války na Ukrajině je zásadní problém, který musí vyřešit zejména vláda, míní šéf tuzemské pekárenské jedničky společnosti Penam ze skupiny Agrofert Jaroslav Kurčík. „Česká republika si musí říct, jestli chce říkat: Budu volná, otevřená ekonomika, ale holt tady budou drahé potraviny. Anebo do toho zasáhne a řekne: Ne, musím obyvatele zabezpečit. Je to o sociálním smíru,“ říká.
Ministerstvo zemědělství a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže chystají kontrolu marží některých potravin. Jde o krok, který patří do repertoáru „válečných ekonomických nástrojů“. Za běžných podmínek by mělo být nemyslitelné, aby stát kontroloval marže, pokud tedy například nemá podezření na kartelové dohody.
Ceny potravin rostou citelně a jejich růst ještě zrychlí. Letos se tak dočkáme nejvýraznější zdražení potravin od 90. let. Jak se mu bránit? O pětici neotřelých rad se podělil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Navzdory pokračujícím bojům na Ukrajině začalo podle tamní vlády jarní setí ve všech částech země. Výjimkou je Luhanská oblast, která je téměř zcela v držení ruských okupačních vojsk, píše agentura Ukrinform s odkazem na ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala.
Až polovina letošní sklizně na Ukrajině, která patří s Ruskem k hlavním světovým producentům obilí, by mohla být zničena válkou. Důvodem je nejen aktuální ruská invaze na Ukrajinu, ale i nedostatek hnojiv a paliva pro zemědělské stroje bránící výsadbě. To vše přispěje k většímu nedostatku zemědělských plodin ve světě a vyšší ceně potravin, která už nyní rapidně roste, uvedla agentura Bloomberg.
Spotřebitelské ceny v Rusku v březnu vzrostly ve srovnání s předchozím měsícem o 7,61 procenta, což byl nejvyšší meziměsíční růst od ledna 1999. Ruská ekonomika se potýká s problémy kvůli sankcím uvaleným na Moskvu po invazi na Ukrajinu a rekordnímu poklesu rublu. V únoru inflace činila 1,17 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil ruský statistický úřad. Rusové zároveň utrácejí za potraviny 40 procent svého disponibilního příjmu, což je dvakrát více než před invazí na Ukrajinu, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Globální ceny potravin rostly již před začátkem války na Ukrajině. V březnu ale jejich růst nabral dramatické tempo a jídlo v průměru zdražilo o 13 procent. Jen za poslední dva roky však nárůst představuje 75 procent.
Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) usiluje o zapsání české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO – vedle hlineckého masopustu, slovácké jízdy králů a verbuňku a zejména po vzoru belgického piva a tamní pivní kultury. Ale upřímně – co tím vlastně svaz pivovarů míní? Na dlouholetou snahu Čechů pěstovanou už od dob komunistů vypít co nejvíc piva za co nejméně peněz – v čemž jsme nejlepší na světě – není proč být hrdý. Je to asi jako kdyby chtěl někdo zapsat na seznam kulturního dědictví pankáčský zvyk válet se na koncertech opilý v blátě.
Španělská vláda vyšla vstříc obchodním řetězcům a umožnila jim omezovat nákupy u některých položek. Týká se to například mléka nebo slunečnicového oleje, který do země dováží z Ukrajiny.
Vepřové maso na burze, jež určuje ceny v ČR, od ruské invaze zdražilo už o 60 procent. A cena půjde ještě výš. Před Velikonocemi se budou tuzemští prodejci masa snažit využít paniky na trhu a jako u pohonných hmot si navýšit marže.
