Poslední dva roky se na švédském realitním trhu odehrávalo nevídané drama. I přes obří slevy v řádech desítek procent zůstávaly nemovitosti bez kupců kvůli takřka nesplatitelným hypotékám. S poklesem úrokových sazby přichází obrat, švédský nemovitostní trh už zase ožívá a ceny realit začínají pozvolna růst.
Pořídit si rekreační nemovitost v některých tuzemských lokalitách je téměř nereálné. Je jich málo a ceny se šplhají do astronomických výšin. Nová generace českých chatařů a chalupářů tak čím dál častěji míří za hranice.
Už pošesté se pokouší stát prodat funkcionalistický palác Broadway v centru Prahy. Oproti poslední, nezdařené aukci zlevnil o 19 milionů korun, nabízen je za 911 milionů.
Nejistota ohledně stavebního zákona, růst cen nemovitostí a mírné oživení na realitním trhu. První letošní setkání Realitního Clubu Newstreamu se neslo v duchu predikcí. Na to jaký bude realitní trh v roce 2024 odpovídali zástupci soukromé i veřejné sféry, například Jan Kasl, předseda České komory architektů, Klára Dostálová, bývalá ministryně nebo Jiří Ochetz z J&T Real Estate.
Chátrající barokní zámek v Kunraticích se prodal. V elektronické aukci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za něj nový majitel zaplatil částku 106 260 000 korun.
Už za pár dní se koná aukce výjimečné nemovitosti. Za barokní zámek v Kunraticích a přilehlý hektarový park chce stát 106 milionů korun. Dražbu ale provází řada kontroverzí.
Vysoké úrokové sazby úvěrů na bydlení, stále drahé nemovitosti, a tedy i horší koupěschopnost nakonec vedla v roce 2023 k utlumení trhu. Na něm navíc nyní vládnou hlavně kupující. Tak by se v kostce dal podle odborníků na nemovitosti shrnout realitní rok 2023 v Česku. Na koupi nemovitosti je i přesto teď podle nich ideální doba a nemělo by se s ní otálet. Rok 2024 totiž určitě nebude podle expertů ve znamení levných hypoték a všude dostupných skvělých a levných nemovitostí. Čeká se naopak růst cen nemovitostí i změna chování různých hráčů na rezidenčním trhu. Optimismus je tedy nutné brzdit.
Ostrovů je na celém světě několik stovek tisíc. Někde jde jen o výběžky, jinde o desítky tisíc metrů čtverečních. Stát mohou od 500 tisíc až po několik milionů. Závisí to na rozloze, poloze i vybavenosti. Vliv hrají i trendy.
Dva roky se v Česku vede debata, jestli ceny nemovitostí klesnou, nebo budou dál růst. Vše se odvíjí od úrokových sazeb České národní banky. Spousta ekonomů se domnívá, že sazby při letošním posledním měnovém zasedání České národní banky, které se koná 21. prosince, klesnou. Aspoň o čtvrt procentního bodu. To je všeobecné očekávání. Jan Sadil, dlouholetý šéf Hypoteční banky, nyní šéf developerské společnosti JRD, tyto předpoklady nesdílí. Domnívá se, že národní banka posune úrokovou sazbu níže až v příštím roce.
Chuť Rusů nakupovat nemovitosti v Dubaji opadá a propisuje se to především v segmentu luxusních nemovitostí. Jejich slábnoucího zájmu již začali využívat zájemci z jiných zemí.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.