Vlastní ostrov není jen pro miliardáře. Stát může i tolik co garsonka na Proseku
Ostrovů je na celém světě několik stovek tisíc. Někde jde jen o výběžky, jinde o desítky tisíc metrů čtverečních. Stát mohou od 500 tisíc až po několik milionů. Závisí to na rozloze, poloze i vybavenosti. Vliv hrají i trendy.
„Skandinávie, evropské pobřeží Atlantiku, východní pobřeží Kanady, Karibik a Tichý oceán jsou oblastmi, kde se nejčastěji prodávají ostrovy. Je to i protože v těchto zemích, je cizincům umožněno vlastnit nemovitosti,“ přibližuje Farhad Vladi, majitel realitní kanceláře Vladi Private Island.
Německá společnost Vladi Private Islands významného obchodníka a filantropa Farhada Vladiho působí ve specifickém realitním segmentu od 70. let. Tehdy se jí podařilo prodat jeden z nejpůsobivějších seychelských ostrovů Cousine Island.
Na ostrovy, které jsou aktuálně v nabídce, se můžete podívat do následující galerie:
Od té doby prodala německá realitní kancelář tisíce ostrovů, přičemž zájem o jejich koupi nadále roste s tím, jak klienti dávají přednost ostrovům s vyvinutou infrastrukturou v politicky a klimaticky stabilních regionech.
„Lidé si ostrovy kupují, protože chtějí mít kontrolu nad tím, jak budou trávit svůj čas. Jen v soukromí si totiž mohou užít klidu a pohody,“ přibližuje Vladi s tím, že i Češi patří a patřili mezi jeho klienty.
Kapverdy nejsou jen synonymem pro luxusní dovolenou, ceny tamních nemovitostí přináší i zajímavé investiční příležitosti. Apartmány nebo vily tam začali kupovat i Češi. Vyjde je to totiž levněji než v Česku.
Na chatu do Afriky? Na Kapverdách se dá koupit apartmán za milion
Reality
Ostrov může stát i tři miliony korun
A na kolik takový ostrov přijde? Nejmenší ostrůvky bez jakékoliv infrastruktury se dají pořídit i za méně než půl milionu dolarů, v přepočtu tedy pod deset milionů korun. Cena těch nejdražších se může vyšplhat až na stonásobky zmíněné hodnoty. Cenu určuje - jako u kterékoli jiné nemovitosti - také lokalita. Jinak stojí menší ostrov v Kanadě než v populárním Karibiku. A velmi drahé jsou i ostrovy ve Středomoří.
Mezi Čechy stoupá zájem o nemovitosti v zahraničí. Podle realitních kanceláří vzrostl objem nákupů starších i nových apartmánů či domů meziročně asi o 20 až 25 procent. K oblíbeným destinacím patří především Španělsko a Chorvatsko, ale například i Albánie. Návratnost investice je podle společností vyšší než v Česku.
Doma je draho. Češi tak kupují domy v zahraničí, je to výhodnější
Reality
Pionýrem v dobývání ostrovů je britský miliardář Richard Branson, který už v roce 1978 zakoupil ostrov Necker na Britských Panenských ostrovech. Vyšel ho tehdy na 180 tisíc dolarů a přeměnil ho na luxusní letovisko. Ostrovům propadl i o generaci mladší byznysový mág a zakladatel společnosti Meta (bývalý Facebook) Mark Zuckerberg. Koupil si část Havajských ostrovů.
Vlastní soukromý ostrov si pořídil i jeden z nejbohatších Čechů - Jiří Šmejc. Ostrov Velaa na Maledivách proměnil za tři miliardy na populární luxusní resort.
Nemovitosti v zahraničí lákají kvůli ceně čím dál více Čechů. Chaty a chalupy totiž vyjdou v některých tuzemských lokalitách dráž než ve Španělsku nebo Itálii. Levně si jde koupit rodinný dům i v některých tuzemských regionech. „Především na východě ČR, na hranicích se Slovenskem cena rodinných domů klesla o 20 procent,“ říká ředitel sítě realitních kanceláří Century 21 Tomáš Jelínek.
Ředitel Century 21: Chata na Mácháči vyjde dráž než ve Španělsku
Reality
Nejsou to jen italské vesnice, které bojují s odlivem obyvatel a lákají nové obyvatele na domy za euro. Jsou i jiné země a města, které vám zaplatí, když do nich nastěhujete.
Jak si vydělat bydlením? Některé země za něj zaplatí, Švýcaři nabízí i více než milion
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.