Zámek v Kunraticích se prodal v aukci. Nový majitel za něj dal přes 106 milionů korun
Chátrající barokní zámek v Kunraticích se prodal. V elektronické aukci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za něj nový majitel zaplatil částku 106 260 000 korun.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který dražbu vyhlásil, nyní výsledek aukce vyhodnotí a rozhodne o dalším postupu, uvedla mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová.
„Do elektronické aukce areálu zámku Kunratice se přihlásili tři zájemci, přičemž ve stanoveném termínu požadovanou kauci deset milionů korun složili dva z nich. V průběhu elektronické aukce padl jeden příhoz ve výši minimální vyhlašované ceny,“ uvedla Tesařová.
Za barokní zámek v Kunraticích a přilehlý hektarový park stát požadoval 106 milionů korun. Elektronická aukce začala ve čtvrtek 18. ledna a trvala 24 hodin. Barokní areál se prodal dvě minuty před koncem aukce.
Památkově chráněný barokní zámek a přilehlý park do roku 2014 sloužily Národnímu muzeu. V roce 2021 ho převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a vzhledem k tomu, že žádná ze státních institucí neprojevila zájem, hledal pro něj úřad majitele v dražbě.
„Nabízená cena nám přijde rozumná, jde o výjimečnou nemovitost v Praze, která potenciál rozhodně má. Třeba pro špičkový hotel,“ hodnotila cenu Lenka Munter, expertka realitní kanceláře Luxent – Exclusive Properties, která se specializuje na historické nemovitosti.
Ty alespoň částečně zrekonstruované u velkých měst nebo hranic s Německem stojí stovky milionů. Ty menší v horším stavu vyjdou i na méně než 20 milionů. Podívejte se na aktuální nabídku zámků na prodej.
Fotogalerie: Výprodej zámků v Česku. Některé stojí jako pražský byt
Reality
Už třikrát se Královéhradecký kraj pokusil prodat památkově chráněný novogotický zámek ve Skřivanech. Nepomohla ani sleva. 
Ani milionová sleva nepomohla. Zámek ve Skřivanech nikdo nechce
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
