Borůvky, jahody, maliny, brusinky, rybízy, ostružiny, angrešt, brusinky, mochyně, moruše, bezinky a arónie. To jsou bobuloviny naší zeměpisné šířky. Pomáhají proti stárnutí a ještě se po nich netloustne.
Jak se stravovat, když cvičíte, je populárním tématem asi i proto, že jde o záležitost velmi individuální a specifickou. Jakým způsobem, jak rozmanitě, jak často a v jaké intenzitě cvičíte, v jaké jste právě fyzické kondici, zdravotním stavu, věku, či zda máte nadváhu, zvláštní fyzické či psychické nároky - to vše a mnohem více v tom hraje roli. Univerzální návody mohou někomu zafungovat, ale většině těžko. Právě proto, že jsou obecné. Cílem biohackingu je vždy individualizace jakýchkoliv strategií, které chceme na vylepšení svého života použít. Nejlepší taktikou je tedy se poradit na místech k tomu určených, kde člověku poradí na základě individuálních potřeb a preferencí.
Existuje nepřímá úměra v množství konzumované vlákniny s množstvím tělesného tuku. Vláknina má výrazně sytící schopnost a snižuje tak pravděpodobnost přejídání. Jaké jiné vlastnosti má vláknina, dočtete se v dalším díle seriálu Biohacking o dietách.
Pět jídel denně či vynechat snídani? Ne, zase je všechno jinak, dvě a půl jídla denně stačí, cituje dnešní díl seriálu Biohacking, který se věnuje dietám, nový způsob stravování pro dlouhověkost.
Jíst co největší množství mikroživin při co nejmenším počtu kalorií. To je klíč ke zdravé stravě. Jak na to, dozvíte se v dalším díle seriálu Biohacking.
Být reportérem může být v současnosti každý, kdo má mobilní telefon. Ale každý může být i malířem. A ne tak ledajakým. Díky fenoménu zvanému urbansketching se může doslova každý stát malířem zachycujícím reálné události. A může to mít pro něj doslova terapeutický efekt.
Paleo dieta nebo low carb dieta jsou šetrnější varianty nízkosacharidové diety, po které se hubne. Jak se dočtete v dalším díle seriálu o biohackingu, ledviny to přesto zatíží a na dlouho by to nemělo být.
Média jsou plná rad, co a jak bychom měli jíst. Od odborníků i laiků s vlastními zkušenostmi jsme bombardováni návody a svědectvími, jak se lze "uzdravit a zhubnout". Neexistuje však všeobecná shoda, jak má vypadat lidská strava. A tak se každý rozhoduje a intuitivně jedná, jak uzná za vhodné. Existuje ale stravovací styl, který je experty hodnocen jako velmi vhodný pro většinu společnosti - středomořská strava.
Je téměř nemožné pro normálního člověka se čistě racionálně rozhodnout, jak se má trvale stravovat, aby bylo zajištěno jeho zdraví a zároveň uspokojeny jeho chutě. Jeden z důvodů je ten, že neexistuje univerzální konsenzus pro to, co vlastně je onou ideální stravou pro homo sapiens tak, jak je to jednoznačné u divoce žijících zvířat dané jejich pudovými preferencemi. U lidské stravy vždy záleží, jakou optikou na stravu nahlížíme.
Nadledvinky jsou malý párový orgán, který je, jak jejich název napovídá, umístěný nad ledvinami, respektive přímo na nich. Nadledvinky a jejich funkce jsou poměrně neznámé, ačkoliv jejich stav má zásadní dopady pro každodenní život. Produkují totiž řadu nezbytných hormonů.
Mít děti bylo po většinu existence lidstva něco automatického, nad čím nebylo třeba nijak přemýšlet. Existovaly samozřejmě „babské rady“, jak nabudit tu či onu funkci ženských či mužských rozmnožovacích orgánů, ale potřeba sofistikované podpory v této oblasti vznikla teprve až poměrně nedávno. Je to například kvůli komplexním strategiím antikoncepce od 60. let minulého století a jejich dopadům na odsouvání mateřství na pozdější dobu. Dále vliv zhoršeného životního prostředí ve formě přítomnosti rozličných toxinů a syntetických chemických látek a silný vliv životního stylu jako zvýšeného stresu, snížení kvality stravy a celkově zdravotního stavu jedinců hraje významnou roli při kvalitě rozmnožovací funkce.
