Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek znovu sníží základní úrokovou sazbu ze současných 5,75 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici, otázkou ale podle nich bude rozsah tohoto kroku. Většina z nich očekává pokles sazeb spíše o půl procentního bodu, nevylučují ale ani poloviční rozsah.
Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Novou makroekonomickou prognózu představil guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, uvedl ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Pro snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Jeden člen navrhoval ještě razantnější pokles o 0,75 procentního bodu, řekl guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozchází v názoru na další snižování úrokových sazeb. Zatímco viceguvernér ČNB Jan Frait je pro pomalejší postup, než by doporučovala prognóza centrální banky, člen rady Tomáš Holub by byl pro razantnější pokles, pokud by se makroekonomická prognóza naplňovala. Plyne to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady, který v pátek ČNB zveřejnila.
Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit. Analytici pokles úrokové sazby očekávali. Krok ČNB podle nich přispěje k dalšímu snižování hypotečních sazeb.
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Pokud Česká národní banka sníží do konce roku úrokové sazby, učiní tak pomalu a rozvážně a bude dál chránit ekonomiku před inflací. Poslancům z rozpočtového výboru to ve středu řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Nejbližší měnové zasedání Bankovní rady ČNB, kde se bude jednat o sazbách, je naplánováno na 21. prosince.
Česká národní banka zhoršila výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,4 procenta, příští rok vzroste o 1,2 procenta.
Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, uvedla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka vzhledem k vývoji ekonomiky už zahájí snižování úroků.
Guvernér České národní banky Aleš Michl před listopadovým měnovým jednáním nedává žádný závazek, jak banka rozhodne o nastavení úrokových sazeb. „ČNB si nechává dveře otevřené pro každou možnost,“ řekl Michl ve Zlíně, kde se koná Diskusní fórum ČNB. Pořádá ho ČNB s Fakultou managementu a ekonomiky zlínské Univerzity Tomáš Bati. ČNB očekává koncem roku dočasné zrychlení inflace, poté od ledna zpomalení.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
