Inflace se vrací. Tedy přesněji: růst inflace se vrací. Nikoli neočekávaně, nicméně dříve, než se předpokládalo, a možná s trochu vyšší razancí, než se očekávalo. I tak se ukazují dvě věci. Jednak to, že Česká národní banka nejspíš sazby v dalších měsících již zvyšovat nebude. Zároveň se potvrzuje správnost její politiky. Ukazuje se, že Říp je opravdu správnější než Matterhorn.
Česká národní banka (ČNB) v prvním čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. V rezervách ho ke konci března měla 1,144 milionu troyských uncí, což odpovídá 35,58 tuny, vyplývá z údajů o struktuře devizových rezerv. Od konce loňského března se objem zlata v rezervách více než zdvojnásobil.
Česká národní banka snížila hlavní sazbu na 5,75 procenta. Pokles o půl procentního bodu byl očekávaný. Inflační tlaky v ekonomice slábnou. V únoru se inflace vrátila na dvouprocentní cíl ČNB. V neprospěch argumentu výraznějšího poklesu sazeb hovoří slábnoucí koruna i rychlejší růst cen služeb. Tato proinflační rizika museli centrální bankéři ve svém dnešním rozhodnutí zohlednit.
Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Novou makroekonomickou prognózu představil guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, uvedl ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Pro snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Jeden člen navrhoval ještě razantnější pokles o 0,75 procentního bodu, řekl guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozchází v názoru na další snižování úrokových sazeb. Zatímco viceguvernér ČNB Jan Frait je pro pomalejší postup, než by doporučovala prognóza centrální banky, člen rady Tomáš Holub by byl pro razantnější pokles, pokud by se makroekonomická prognóza naplňovala. Plyne to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady, který v pátek ČNB zveřejnila.
Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit. Analytici pokles úrokové sazby očekávali. Krok ČNB podle nich přispěje k dalšímu snižování hypotečních sazeb.
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Pokud Česká národní banka sníží do konce roku úrokové sazby, učiní tak pomalu a rozvážně a bude dál chránit ekonomiku před inflací. Poslancům z rozpočtového výboru to ve středu řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Nejbližší měnové zasedání Bankovní rady ČNB, kde se bude jednat o sazbách, je naplánováno na 21. prosince.
Česká národní banka zhoršila výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,4 procenta, příští rok vzroste o 1,2 procenta.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 📈 zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, v červnu předpovídala zvýšení hrubého domácího produktu o 1,9 procenta. V příštím roce tempo růstu zpomalí na dvě procenta, uvedla OECD v dnešním aktualizovaném výhledu. Motorem růstu bude domácí spotřeba, OECD ale očekává i růst investic.
Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu na 2️⃣,2️⃣ procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Pro trhy je to překvapivé, analytici totiž předpokládali, že se inflace nezmění. Za růstem je zejména Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně.
V důsledku příliš 📈 vysokého ohodnocení firem investujících do umělé inteligence a rovněž kvůli rizikovým úvěrům velkým společnostem narůstají rizika pro stabilitu britského finančního systému. Ve své zprávě k finanční stabilitě to uvedla britská centrální banka, která současně varovala před nebezpečím prudkého poklesu trhů.
Nejvyšší částkou na dani z příjmu z roku 2024 💸 přispěly do českého rozpočtu společnosti ČEZ, Škoda Auto a ČEPS. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Dun & Bradstreet. Zkoumala všechny akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, které zveřejnily své finanční výkazy do 5. listopadu 2025 s výjimkou bankovního sektoru.
Evropská komise se chystá prolomit ❌ zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to list Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v EK. Podle komisaře hodlá Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj.
Česká společnost FTMO, která se zabývá obchodováním na finančních trzích, koupila americkou makléřskou firmu OANDA. FTMO to dnes oznámila v tiskové zprávě. Cenu neuvedla, ale podle médií se pohybovala v řádu miliard korun. Hodnota FTMO činí například podle žebříčku serveru Seznam Zprávy asi 3️⃣3️⃣ miliard korun.
