ČNB loni dosáhla historicky nejlepšího hospodářského výsledku. Rekordně ziskové hospodaření ale podle člena bankovní rady Jana Kubíčka nejde automaticky očekávat i v následujících letech. Vývoj bude ovlivněn řadou proměnlivých faktorů, jako jsou změny tržních podmínek či kurzové výkyvy.
Druhým českým zástupcem v Radě guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) vedle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) už zřejmě nebude guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Místo takzvaného alternáta by měl nově obsadit náměstek ministra financí Marek Mora.
Sazby chceme nechat nad inflací delší dobu. Chceme motivovat lidi ke spoření. To uvedl guvernér rady České národní banky Aleš Michl na tiskové konferenci po měnově-politickém zasedání rady ČNB. Nastavení sazeb by tak mohlo být v letošním roce výš, než očekává makroekonomická prognóza, dodal Michl.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se po prosincové pauze vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je zdrženlivý k možnému zařazení bitcoinu do devizových rezerv České národní banky (ČNB). Centrální banka by měla být symbolem stability a bitcoin není stabilní aktivum, řekl při představení makroekonomické prognózy. Zdůraznil ale, že rozhodnutí o tomto kroku bude na bankovní radě ČNB. O možném zařazení bitcoinu do rezerv ČNB mluvil ve středu její guvernér Aleš Michl.
Případné zařazení bitcoinu do rezerv České národní banky (ČNB), které navrhuje guvernér Aleš Michl, může posunout kryptoměny více mezi běžná investiční aktiva. Česko by se tak stalo první západní zemí, která by zařadila krypto do svých rezerv. Zároveň by se ale ČR dostala do rozporu s Evropskou centrální bankou, která je naopak ke kryptoměnám skeptická a považuje je za rizikové. Vyplývá to z vyjádření analytiků a expertů. Podle bývalého guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je to špatný nápad, hrozí ztráta důvěryhodnosti centrální banky.
Guvernér České národní banky Aleš Michl chce nakoupit bitcoiny za takřka 200 miliard korun. Může se tím dostat do střetu s Evropskou centrální bankou, podle níž je bitcoin „měnou zločinců“ a domečkem z karet, co se zhroutí.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s listem Financial Times (FT). Dodal, že je „velmi pravděpodobné“, že banka příští týden sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu.
Česká národní banka (ČNB) v čele s guvernérem Michlem loni nakoupila 20,5 tuny zlata. Ke konci prosince se objem žlutého kovu v rezervách centrální banky zvýšil na 1,645 milionu troyských uncí, což odpovídá 51,2 tuny. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv ČNB. Guvernér centrální banky Aleš Michl v neděli na CNN Prima News řekl, že chce do konce svého mandátu v červnu 2028 zvýšit objem zlata v rezervách na sto tun, tedy na dvojnásobek současného objemu.
Sedm mudrců, bankovní rada ČNB v čele s Alešem Michlem, se sešla na posledním letošním setkání, kde rozhodla, že splátky z půjček se nemění. Podle ČNB zůstávají základní sazby na čtyřech procentech. To se čekalo, mluvilo se o takovém rozhodnutí už dlouho. Přestože radní o svých záměrech mluvit nesmějí, musejí zůstávat tajemní.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Finanční trh snížení sazby o čtvrt procentního bodu očekával, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila sazbu i v srpnu.
EU zavádí kvóty a clo na dovoz oceli, chce ochránit evropský ocelářský průmysl. a zvýšit využití jeho výrobních kapacit na 80 procent, oznámila dnes komise. Roční bezcelní dovozní kvóty EU se podle nových pravidel snižují o 47 procent na 18,3 milionu tun. Současně se zavádí 50procentní clo na dovoz nad rámec kvót u 26 kategorií ocelářských výrobků dovážených do unie.
