Inflace se vrací. Tedy přesněji: růst inflace se vrací. Nikoli neočekávaně, nicméně dříve, než se předpokládalo, a možná s trochu vyšší razancí, než se očekávalo. I tak se ukazují dvě věci. Jednak to, že Česká národní banka nejspíš sazby v dalších měsících již zvyšovat nebude. Zároveň se potvrzuje správnost její politiky. Ukazuje se, že Říp je opravdu správnější než Matterhorn.
Česká národní banka (ČNB) v prvním čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. V rezervách ho ke konci března měla 1,144 milionu troyských uncí, což odpovídá 35,58 tuny, vyplývá z údajů o struktuře devizových rezerv. Od konce loňského března se objem zlata v rezervách více než zdvojnásobil.
Česká národní banka snížila hlavní sazbu na 5,75 procenta. Pokles o půl procentního bodu byl očekávaný. Inflační tlaky v ekonomice slábnou. V únoru se inflace vrátila na dvouprocentní cíl ČNB. V neprospěch argumentu výraznějšího poklesu sazeb hovoří slábnoucí koruna i rychlejší růst cen služeb. Tato proinflační rizika museli centrální bankéři ve svém dnešním rozhodnutí zohlednit.
Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Novou makroekonomickou prognózu představil guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, uvedl ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Pro snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Jeden člen navrhoval ještě razantnější pokles o 0,75 procentního bodu, řekl guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozchází v názoru na další snižování úrokových sazeb. Zatímco viceguvernér ČNB Jan Frait je pro pomalejší postup, než by doporučovala prognóza centrální banky, člen rady Tomáš Holub by byl pro razantnější pokles, pokud by se makroekonomická prognóza naplňovala. Plyne to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady, který v pátek ČNB zveřejnila.
Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit. Analytici pokles úrokové sazby očekávali. Krok ČNB podle nich přispěje k dalšímu snižování hypotečních sazeb.
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Pokud Česká národní banka sníží do konce roku úrokové sazby, učiní tak pomalu a rozvážně a bude dál chránit ekonomiku před inflací. Poslancům z rozpočtového výboru to ve středu řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Nejbližší měnové zasedání Bankovní rady ČNB, kde se bude jednat o sazbách, je naplánováno na 21. prosince.
Česká národní banka zhoršila výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,4 procenta, příští rok vzroste o 1,2 procenta.
Agrární komory zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, ❌ odmítly připravované změny ve společné zemědělské politice. Její členové se zároveň zapojí do protestu, který do Bruselu v této záležitosti svolala největší evropská zemědělská organizace COPA-COGECA.
Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců ✅ schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
Evropská komise obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 1️⃣2️⃣0️⃣ milionů eur (2,9 miliardy korun).
Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie se ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci 📈 zvýšil o 0,4 procenta. Růst mírně zrychlil z tempa 0,3 procenta ve druhém čtvrtletí, uvedl v dnešní zpřesněné zprávě statistický úřad Eurostat. Oba údaje jsou 0,1 procentu vyšší než v odhadu z poloviny listopadu.
Němečtí poslanci ✅ schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Žáci a studenti na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestují.
Jmenování vlády ANO, SPD a Motoristů by se podle předsedy SPD 👨 Tomia Okamury mělo odehrát do několika dní po jmenování předsedy ANO Andreje Babiše premiérem, tedy po úterý 9. prosince. Novinářům to řekl po jednání koaličních lídrů v centrále ANO na pražském Chodově. Uvedl také, že hlasování Sněmovny o důvěře nové vlády by mohlo být 13. ledna, nebo následující den.
Investiční skupina Hartenberg Holding, která spravuje investice budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO), loni vykázala ztrátu 3️⃣9️⃣9️⃣,3️⃣ milionu korun. Oproti roku 2023 jí tak společnost snížila o 45 procent, když předloni ztráta činila 734,5 milionu korun. Tržby Hartenbergu ale v roce 2024 vzrostly meziročně o 11 procent na necelých 10,6 miliardy korun.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 👨 Petr Mlsna změnil dvě ze šesti pokut, které jeho úřad vyměřil šesti firmám za kartelové dohody při zakázkách na železnici. Na základě podaného rozkladu Mlsna firmě AŽD Praha snížil původní sankci o víc než 34 milionů na 17,86 milionu korun. Firmě EPLcond naopak sankci zvýšil o 1,2 milionu korun na 24 milionů korun. Rozhodnutí je pravomocné.
Společnost KKCG Real Estate Financing uvedla na trh zajištěné dluhopisy v předpokládaném objemu jedné miliardy korun, s možností navýšení až do výše 2️⃣ miliard. Dluhopisy jsou určeny drobným soukromým investorům.
Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se 📈 zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad.