Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Novou makroekonomickou prognózu představil guvernér ČNB Aleš Michl.
Pokud Česká národní banka sníží do konce roku úrokové sazby, učiní tak pomalu a rozvážně a bude dál chránit ekonomiku před inflací. Poslancům z rozpočtového výboru to ve středu řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Nejbližší měnové zasedání Bankovní rady ČNB, kde se bude jednat o sazbách, je naplánováno na 21. prosince.
Česká národní banka zhoršila výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,4 procenta, příští rok vzroste o 1,2 procenta.
Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, uvedla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka vzhledem k vývoji ekonomiky už zahájí snižování úroků.
Guvernér České národní banky Aleš Michl před listopadovým měnovým jednáním nedává žádný závazek, jak banka rozhodne o nastavení úrokových sazeb. „ČNB si nechává dveře otevřené pro každou možnost,“ řekl Michl ve Zlíně, kde se koná Diskusní fórum ČNB. Pořádá ho ČNB s Fakultou managementu a ekonomiky zlínské Univerzity Tomáš Bati. ČNB očekává koncem roku dočasné zrychlení inflace, poté od ledna zpomalení.
V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.
Za mimořádně vysokou inflaci v Česku může i chybná měnová politika České národní banky. Přelomově to připouští guvernér ČNB Aleš Michl. Nezvyklé přiznání je ale kritikou předchozího Rusnokova vedení. Strategie měnové politiky ČNB za posledních dvanáct měsíců podle Michla už byla správná a má již dílčí výsledky.
Bankovní rada České národní banky v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Zároveň však formálně ukončila svoji intervenci za silnější korunu. Koruna v reakci znatelně oslabila, vzápětí část svých ztrát jak vůči euru, tak dolaru zase umazala. Trhy totiž seznaly, že ČNB jedná tak, aby se „koza nažrala a vlk vlastně zůstal celý“.
Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to ve čtvrtek řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze.
Hodnota zlata v portfoliu České národní banky se od začátku roku zvýšila o 65 procent na 26,049 miliardy korun. Vyplývá to z bilance centrální banky k 30. červnu, kterou banka zveřejnila na svých internetových stránkách. Guvernér ČNB Aleš Michl už v minulosti oznámil záměr nakoupit do rezerv více zlata. ČNB detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje.
Česká národní banka (ČNB) se pod vedením guvernéra Aleše Michla méně než dříve držela modelových doporučení svého aparátu při rozhodování o měnové politice. Shodují se na tom analytici. Připomínají, že ČNB za Michlova působení nijak neupravila základní úrokovou sazbu, která je od loňského června na sedmi procentech. Michl je dnes v čele centrální banky rok, od loňského července nahradil Jiřího Rusnoka.
Britský exministr zdravotnictví Wes Streeting dnes oznámil, že chce kandidovat na lídra Labouristické strany, kterou vede premiér Keir Starmer. Toho by pak Streeting ve funkci premiéra patrně i nahradil. Podle serveru stanice BBC také řekl, že vystoupení Británie z Evropské unie před několika lety byla katastrofální chyba a že jeho země by se do EU jednoho dne měla vrátit.
Některé evropské země vedou s Teheránem jednání o získání povolení k plavbě Hormuzským průlivem, oznámila to íránská státní televize. Írán tuto strategickou úžinu a klíčovou námořní trasu, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy, převážně blokuje v reakci na americko-izraelské údery zahájené na konci února.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) počítá s prosazením zákona o médiích veřejné služby se změnou jejich financování. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice "obrovsky rychlá".
Česko bude dál posilovat zemědělskou spolupráci se Srbskem. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) se na tom při návštěvě Srbska shodl se svým tamním protějškem Draganem Glamočičem. Potenciál je podle ministra například v rozvoji zpracovatelského průmyslu.
Izraelská armáda dnes oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle izraelských představitelů posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí.
Izrael dnes nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory platnému příměří v oblasti provedl nové údery. Izraelská armáda uvedla, že cílila na infrastrukturu libanonského militantního hnutí Hizballáh. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení křehkého příměří uzavřeného 16.dubna o dalších 45 dní.
Úřady práce vyplatily za první čtvrtletí na superdávkách 563 milionů korun. Novou podporu v březnu dostalo 33 900 domácností. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Superdávka nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Pobírají ji zatím jen noví žadatelé. Příjemcům dosavadních dávek stát na čtyřech dávkách za první tři měsíce poslal asi 7,8 miliardy korun.
Ruský prezident Vladimir Putin bude příští úterý a středu na návštěvě Číny, oznámil dnes Kreml. Putin bude v Číně jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dvoustranných vztazích a vymění si s ním názory na zásadní mezinárodní a regionální otázky, dodal Kreml v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.
Rodiče dětí, které se od příštího roku narodí, by mohli mít vyšší rodičovskou. Místo nynějších 350 korun by dostali 400 tisí korun, na dvojčata a vícerčata místo 700 pak 800 tisíc korun. Počítá s tím novela o státní sociální podpoře, kterou v pondělí projedná vláda.
Stát loni vybral na správních poplatcích 3,1 miliardy korun. Bylo to o pětinu víc, než plánoval. Meziročně na nich získal o třetinu víc. Téměř polovinu z toho vybral Český úřad zeměměřický a katastrální, který přispěl částkou 1,4 miliardy korun.