Centrální banka zhoršila výhled české ekonomiky. Letos očekává i pokles HDP
MoneyČeská národní banka zhoršila výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,4 procenta, příští rok vzroste o 1,2 procenta.
Česká národní banka zhoršila výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,4 procenta, příští rok vzroste o 1,2 procenta.
Bankovní rada České národní banky v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Zároveň však formálně ukončila svoji intervenci za silnější korunu. Koruna v reakci znatelně oslabila, vzápětí část svých ztrát jak vůči euru, tak dolaru zase umazala. Trhy totiž seznaly, že ČNB jedná tak, aby se „koza nažrala a vlk vlastně zůstal celý“.
Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to ve čtvrtek řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze.
Hodnota zlata v portfoliu České národní banky se od začátku roku zvýšila o 65 procent na 26,049 miliardy korun. Vyplývá to z bilance centrální banky k 30. červnu, kterou banka zveřejnila na svých internetových stránkách. Guvernér ČNB Aleš Michl už v minulosti oznámil záměr nakoupit do rezerv více zlata. ČNB detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje.
Česká národní banka (ČNB) se pod vedením guvernéra Aleše Michla méně než dříve držela modelových doporučení svého aparátu při rozhodování o měnové politice. Shodují se na tom analytici. Připomínají, že ČNB za Michlova působení nijak neupravila základní úrokovou sazbu, která je od loňského června na sedmi procentech. Michl je dnes v čele centrální banky rok, od loňského července nahradil Jiřího Rusnoka.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) znovu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také potvrdila závazek, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Že by premiér Fiala a guvernér ČNB Michl našli společnou řeč? Setkali se dva týdny poté, co Aleš Michl označil vládu za jednoho z viníků neutuchající inflace, na což mu premiér odpověděl, že bojovat s inflací musí právě centrální banka.
Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent. Trend jejího postupného poklesu podle něj začal v únoru, kdy klesla na 16,7 procenta. Na dnešním setkání se studenty na Vysoké škole ekonomické v Praze to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. V dubnu inflace činila 12,7 procenta.
Guvernér ČNB Michl kontra premiér Fiala. Ostrý souboj mužů, kteří mají máslo na hlavě a řešení problémů, konkrétně inflace, nabízejí s křížkem po funuse. Rozsoudit, jestli za vysokou inflaci může spíš uvolněná měnová nebo uvolněná fiskální politika, není úplně jednoduché.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své aktuální prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby.
Za inflaci může vláda, prohlásil razantně guvernér České národní banky Aleš Michl. Za inflaci je plně odpovědná Česká národní banka a její měnová politika, kontroval neméně ostře premiér Petr Fiala. Rozhořel se nám tu spor, který země dlouho neviděla. A je to dobře. O podstatě tuzemské inflace je totiž potřeba mluvit čím dál víc.
Obava ministra zahraničí a předsedy strany Motoristé Petra Macinky, že by Ústavní soud při rozhodování o případné kompetenční žalobě stranil prezidentovi Petru Pavlovi, je podle předsedy soudu Josefa Baxy 👎 nesmyslná. Soud je nezávislý a nestranný, řekli Baxa i bývalý člen soudu Jaromír Jirsa. Kompetenční žaloba je jedna z možností, jak vyřešit patovou situaci kolem poslance Motoristů Filipa Turka, kterého prezident nechce jmenovat ministrem životního prostředí.
Dokument o bilaterálních bezpečnostních zárukách mezi Spojenými státy a Ukrajinou je v podstatě hotov, nyní jej zbývá dokončit s americkým prezidentem 👴 Donaldem Trumpem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se už téměř čtyři roky se západní pomocí brání ruské agresi, tento týden jednaly v Paříži delegace Ukrajiny, USA a také zemí koalice ochotných v čele s Británií a Francií.
Írán ❌ nemá zájem rozpoutat válku s Izraelem ani se Spojenými státy, v případě napadení je však připraven se bránit. Dnes o tom informovala agentura AP s odvoláním na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, který to uvedl během své návštěvy Bejrútu.