Prestižní mezinárodní ocenění pro nejlepšího guvernéra světa putuje poprvé v historii do Česka. Získal jej guvernér České národní banky Aleš Michl. Ocenění pro nejlepšího guvernéra světa se udělují v mezinárodní soutěži Central Banking Awards 2025 pod záštitou renomovaného magazínu Central Banking.
Případné zařazení bitcoinu do rezerv České národní banky (ČNB), které navrhuje guvernér Aleš Michl, může posunout kryptoměny více mezi běžná investiční aktiva. Česko by se tak stalo první západní zemí, která by zařadila krypto do svých rezerv. Zároveň by se ale ČR dostala do rozporu s Evropskou centrální bankou, která je naopak ke kryptoměnám skeptická a považuje je za rizikové. Vyplývá to z vyjádření analytiků a expertů. Podle bývalého guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je to špatný nápad, hrozí ztráta důvěryhodnosti centrální banky.
Guvernér České národní banky Aleš Michl chce nakoupit bitcoiny za takřka 200 miliard korun. Může se tím dostat do střetu s Evropskou centrální bankou, podle níž je bitcoin „měnou zločinců“ a domečkem z karet, co se zhroutí.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s listem Financial Times (FT). Dodal, že je „velmi pravděpodobné“, že banka příští týden sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu.
Česká národní banka (ČNB) v čele s guvernérem Michlem loni nakoupila 20,5 tuny zlata. Ke konci prosince se objem žlutého kovu v rezervách centrální banky zvýšil na 1,645 milionu troyských uncí, což odpovídá 51,2 tuny. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv ČNB. Guvernér centrální banky Aleš Michl v neděli na CNN Prima News řekl, že chce do konce svého mandátu v červnu 2028 zvýšit objem zlata v rezervách na sto tun, tedy na dvojnásobek současného objemu.
Sedm mudrců, bankovní rada ČNB v čele s Alešem Michlem, se sešla na posledním letošním setkání, kde rozhodla, že splátky z půjček se nemění. Podle ČNB zůstávají základní sazby na čtyřech procentech. To se čekalo, mluvilo se o takovém rozhodnutí už dlouho. Přestože radní o svých záměrech mluvit nesmějí, musejí zůstávat tajemní.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Finanční trh snížení sazby o čtvrt procentního bodu očekával, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila sazbu i v srpnu.
Cenová stabilita byla v Česku obnovena, konstatoval guvernér České národní banky Aleš Michl. Přesto měnová politika zůstane zpřísněná, protože v ekonomice dále existují proinflační tlaky, dodal. Nová makroekonomická prognóza potvrzuje očekávání spojená s inflací, zároveň ale snižuje odhady růstu české ekonomiky. Ekonomika je pod potenciálem, stojí za tím zejména utlumená důvěra spotřebitelů i firem v pozitivní vývoj, dodal guvernér. Sazby tak dál budou klesat, ale spíš opatrně, což se projeví také na velmi pozvolném poklesu hypoték.
Celkem překvapivě snížila ČNB pod vedením Aleše Michla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na číslo 4,75. Analytici komerčních bank se spíš shodovali, že radní národní banky sníží úroky o čtvrt procentního bodu na kulatých pět procent. Jako obvykle, bankovní analytici se netrefili.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022. Analytici před jednáním bankovní rady uváděli, že existují argumenty pro snížení sazeb o půl i jen o čtvrt procentního bodu.
Zasedání bankovní rady se blíží a s ním i otázka, co od ČNB čekat. Ta nám tentokrát situaci moc neulehčila. Máme k dispozici prohlášení členů bankovní rady, ale i u nich je patrná jistá nerozhodnost.
