Česká národní banka (ČNB) nesmí podcenit ekonomický šok vyvolaný konfliktem v Íránu. Pokud by v Česku hrozil růst jádrové inflace, je bankovní rada připravena znovu zvýšit úrokové sazby. Na jednání o měnové politice to uvedl guvernér Aleš Michl, vyplývá ze záznamu, který centrální banka zveřejnila.
Objem zlata v devizových rezervách České národní banky (ČNB) dosáhl na konci července rekordních 63,58 tuny. Zlato tvořilo 4,19 procenta celkových rezerv, na konci loňského roku přitom podíl činil 2,94 procenta. Vyplývá to z údajů struktuře devizových rezerv. Dosud nejvyšší objem zlata měla ČNB v rezervách po rozdělení Československa na počátku roku 1993, kdy činil 63,3 tuny.
Když Michl nastoupil do čela centrální banky, inflace byla 17,5 procenta. Za efektivní zkrocení inflace dostal guvernér ČNB již druhou prestižní cenu.
Přestože česká ekonomika postupně splňuje většinu kritérií pro přijetí eura a velké průmyslové podniky již s eurem běžně operuje, společná evropská měna se mezi Čechy stále netěší popularitě. Přijetí eura tak stále není na pořadu dne. A klíčové výhody ve vlastní měně nadále vidí také guvernér České národní banky Aleš Michl. „Vlastní měnová politika dokáže držet inflaci na uzdě mnohem efektivněji, než by kdy dokázalo euro,“ uvedl Michl na akci agentury Bloomberg věnované právě společné evropské měně.
Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 procenta, uvedl šéf komunikace ČNB Jakub Holas. Bankovní rada své rozhodnutí, které je v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu, opírá o novou makroekonomickou prognózu i předběžný odhad dubnové inflace, která s meziroční hodnotou 1,8 procenta byla nejnižší za sedm let.
Březnová inflace na úrovni 1,8 procenta jistě udělala mnohým radost. Pro radní České národní banky, kteří již zítra budou rozhodovat o nastavení měnové politiky nejspíš také. Snížení sazeb již opravdu nebrání nic. Tedy kromě situace ve službách a příliš složité geopolitiky. Je tedy zítřejší snížení sazeb nevyhnutelné?
Hlídač státu, což je takový dobrovolnický spolek čtyř aktivistů, kteří mají bohulibý záměr vytvořit server, který má „být pomocí pro občany, aby mohli sami kontrolovat stát“, vytvořil žebříček nejlépe placených manažerů ve veřejně placené sféře. Projekt založil Michal Bláha, který se, jak praví na svém webu, „jeden den naštval a rozhodl se, že se stát musí co nejrychleji změnit.“
Část členů bankovní rady ČNB se domnívá, že základní úroková sazba je v současnosti blízko neutrální úrovni. Další zase uvedli, že v současnosti považují za adekvátní udržovat měnovou politiku mírně restriktivní. Bankovní rada se minulý týden rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta.
Česká národní banka za rok 2024 vykázala rekordní zisk 151 miliard korun. Podařilo se jí tak umazat část ztráty, která vznikla v uplynulé dekádě kvůli chybně ukončenému režimu intervencí.
ČNB loni dosáhla historicky nejlepšího hospodářského výsledku. Rekordně ziskové hospodaření ale podle člena bankovní rady Jana Kubíčka nejde automaticky očekávat i v následujících letech. Vývoj bude ovlivněn řadou proměnlivých faktorů, jako jsou změny tržních podmínek či kurzové výkyvy.
Česká národní banka ponechala základní úrokové sazby beze změn. Měnová politika tak pokračuje v trendu, který trh očekával. Nicméně se dále snižuje pravděpodobnost, že se úroky v letošním roce dostanou ke třem procentům. Manévrovat tuzemský měnový koráb v nepředvídatelném moři hrozeb cel ze strany USA a očekávaných velkých výdajích Německa se stává čím dál složitějším.
