Sazby chceme nechat nad inflací delší dobu. Chceme motivovat lidi ke spoření. To uvedl guvernér rady České národní banky Aleš Michl na tiskové konferenci po měnově-politickém zasedání rady ČNB. Nastavení sazeb by tak mohlo být v letošním roce výš, než očekává makroekonomická prognóza, dodal Michl.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s listem Financial Times (FT). Dodal, že je „velmi pravděpodobné“, že banka příští týden sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu.
Česká národní banka (ČNB) v čele s guvernérem Michlem loni nakoupila 20,5 tuny zlata. Ke konci prosince se objem žlutého kovu v rezervách centrální banky zvýšil na 1,645 milionu troyských uncí, což odpovídá 51,2 tuny. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv ČNB. Guvernér centrální banky Aleš Michl v neděli na CNN Prima News řekl, že chce do konce svého mandátu v červnu 2028 zvýšit objem zlata v rezervách na sto tun, tedy na dvojnásobek současného objemu.
Sedm mudrců, bankovní rada ČNB v čele s Alešem Michlem, se sešla na posledním letošním setkání, kde rozhodla, že splátky z půjček se nemění. Podle ČNB zůstávají základní sazby na čtyřech procentech. To se čekalo, mluvilo se o takovém rozhodnutí už dlouho. Přestože radní o svých záměrech mluvit nesmějí, musejí zůstávat tajemní.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Finanční trh snížení sazby o čtvrt procentního bodu očekával, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila sazbu i v srpnu.
Cenová stabilita byla v Česku obnovena, konstatoval guvernér České národní banky Aleš Michl. Přesto měnová politika zůstane zpřísněná, protože v ekonomice dále existují proinflační tlaky, dodal. Nová makroekonomická prognóza potvrzuje očekávání spojená s inflací, zároveň ale snižuje odhady růstu české ekonomiky. Ekonomika je pod potenciálem, stojí za tím zejména utlumená důvěra spotřebitelů i firem v pozitivní vývoj, dodal guvernér. Sazby tak dál budou klesat, ale spíš opatrně, což se projeví také na velmi pozvolném poklesu hypoték.
Celkem překvapivě snížila ČNB pod vedením Aleše Michla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na číslo 4,75. Analytici komerčních bank se spíš shodovali, že radní národní banky sníží úroky o čtvrt procentního bodu na kulatých pět procent. Jako obvykle, bankovní analytici se netrefili.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022. Analytici před jednáním bankovní rady uváděli, že existují argumenty pro snížení sazeb o půl i jen o čtvrt procentního bodu.
Zasedání bankovní rady se blíží a s ním i otázka, co od ČNB čekat. Ta nám tentokrát situaci moc neulehčila. Máme k dispozici prohlášení členů bankovní rady, ale i u nich je patrná jistá nerozhodnost.
Inflace se vrací. Tedy přesněji: růst inflace se vrací. Nikoli neočekávaně, nicméně dříve, než se předpokládalo, a možná s trochu vyšší razancí, než se očekávalo. I tak se ukazují dvě věci. Jednak to, že Česká národní banka nejspíš sazby v dalších měsících již zvyšovat nebude. Zároveň se potvrzuje správnost její politiky. Ukazuje se, že Říp je opravdu správnější než Matterhorn.
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,25 procenta. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,25 procenta a lombardní sazby na 6,25 procenta. ČNB to uvedla na svém webu. Rozhodnutí rady analytici očekávali. Nynější úroveň sazeb je nejnižší od začátku května 2022.
Polský prezident 👨 Karol Nawrocki 24. listopadu navštíví Prahu. V české metropoli se sejde se svým protějškem Petrem Pavlem a s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem. Informuje o tom dnes polská tisková agentura PAP s odvoláním na šéfa zahraničního odboru polské prezidentské kanceláře Marcina Przydacze.
Výplata dalších 2️⃣,4️⃣ miliardy korun věřitelům zkrachovalé Sberbank CZ, která podíl vyplacených pohledávek zvýší z 95 procent na 99 procent, se opozdí. Důvodem je to, že jeden z více než 15 tisíc věřitelů podal odvolání proti rozhodnutí soudu o výplatě, uvedla insolvenční správkyně banky Jiřina Lužová.
Krajský soud v Ostravě propustil brněnského soudce 👨 Romana Kafku z vazby, kde byl od dubna v souvislosti s možnými podvody. Před zadržením se obviněný ukrýval v Chorvatsku. Nyní už útěk podle soudu nehrozí. Soud nepožadoval kauci. Stačilo, že se za Kafku zaručila manželka.
Německý ústavní soud označil vládou stanovená pravidla triáže, tedy třídění pacientů podle akutnosti jejich stavu, za ☝ odporující základnímu zákonu země. Postup, který kabinet někdejšího kancléře Olafa Scholze stanovil v roce 2022 v době pandemie nemoci covid-19, podle soudu zasahuje do profesní svobody lékařů a překračuje pravomoci spolkové vlády. Verdikt podle deníku Bild znamená, že rozhodnutí o prioritní léčbě opět náleží lékařům.
Policie obvinila v kauze zakázek Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) 1️⃣3️⃣ lidí. Stíhá je za řadu trestných činů včetně zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daní, praní špinavých peněz, podplácení či přijetí úplatku. Pojišťovna v kauze vystupuje jako poškozená, případ řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Český státní zástupce 👨 Petr Klement chce v čele Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF vyjasnit pravomoci a vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), kde nyní působí jako náměstek. Očekává, že do funkce generálního ředitele OLAF nastoupí v řádu několika málo měsíců, datum podle něj ještě bude předmětem dalších jednání.
ČR získá v příštích letech dalších 5️⃣,5️⃣ miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu roku 2026 a 2027. V Praze byla dnes slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi ČR a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období.
Americká společnosti Nvidia a Deutsche Telekom vybudují v Německu cloudové datové centrum pro umělou inteligenci za 1️⃣ miliardu eur (24,4 miliardy korun). Cílem je posílit v Evropě infrastrukturu, která může pohánět komplexní systémy AI. Zařízení bude jedním z největších svého druhu v Evropě a má začít fungovat v prvním čtvrtletí příštího roku.
Ukrajina ☝ pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1️⃣,8️⃣ miliardy eur (přibližně 44 miliard korun) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.