Ve zkráceném obchodním týdnu, kdy byly trhy v USA a Kanadě v pondělí uzavřené kvůli svátku Presidents' Day, na nich panovala další vlna vyčkávání. Hlavní trhy se nyní soustředí na pokračující snahy o dosažení příměří či míru na Ukrajině. Tento vývoj pozitivně ovlivňuje zejména evropské trhy, kde výrazně ožívají podniky z oblasti průmyslu a zbrojního sektoru. Ty jsou aktuálně mezi investory velmi žádané. Hlavní americký index se pohyboval kolem 6 150 bodů.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Investoři mají znovu v oblibě řecké akcie, hlavní index burzy v Aténách od začátku roku vykazuje růst přibližně o 13 procent. Část obchodníků se domnívá, že burza v příštím roce získá status rozvinutého trhu, což by její atraktivitu mohlo ještě zvýšit. Řecká ekonomika si také letos vede lépe než ekonomiky jiných zemí eurozóny. Na burze je zájem například o akcie řeckých bank, uvedla agentura Reuters.
Index technologického trhu Nasdaq Composite poprvé překonal hranici 20.000 bodů a uzavřel obchodování na rekordu. Zvýšil se o 1,77 procenta na 20.034,89 bodu. Širší index S&P 500 připsal 0,82 procenta na 6084,19 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nicméně zaznamenal pokles o 0,22 bodu na 44.148,56 bodu.
Index PX pražské burzy hlavně díky růstu bankovních titulů posílil o 1,34 procenta na 1704,75 bodu. Nad 1700 body uzavřel naposledy před zhruba 16 a půl lety, v květnu 2008.
Světové akcie v letošním roce spíše posilují, hlavní americké akciové indexy v listopadu dál posouvaly svá maxima. Zhruba o 16 procent se od začátku roku zhodnotily indexy čínských a japonských akcií. Evropské indexy od ledna do konce listopadu přidaly kolem šesti procent, po příznivém úvodu roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
Pokračování konfliktu na Ukrajině a jeho eskalace ovlivňovaly finanční trhy po celý uplynulý týden. Nové raketové útoky způsobily výrazné zpevnění drahých kovů, jako je zlato či stříbro. Kryptoměna bitcoin se přiblížila až k hranici 100 tisíc dolarů. Své výsledky zveřejnil čipový gigant Nvidia. Akcie postupně zlepšovaly své pozice, index S&P 500 se přiblížil zpátky k úrovním okolo 6000 dolarů.
Týden byl ve znamení dlouho očekávaných a diskutovaných prezidentských voleb v USA, které měly výrazný dopad na finanční trhy, což se také potvrdilo. Prudce stoupaly akciové indexy, akcie spojené s kryptoměnami nebo kryptoměny samotné. Na opačné straně spektra bylo zlato, jehož cena výrazně klesla z obav z vyšších dolarových sazeb. Kromě toho se konalo také zasedání amerického Fedu. Americký index S&P 500 pod vlnou zpráv prudce vzrostl a dostal se nad hranici 6000 bodů.
Deset nejbohatších lidí planety včera díky Trumpově vítězství zbohatlo historicky rekordně, v přepočtu dohromady o takřka 1500 miliard korun. Jediný, kdo z nich chudnul, Francouz Bernard Arnault, je současně jediným Evropanem v žebříčku, navíc vysoce závislý na odbytu v Číně. Příznačné.
Akcie na evropských trzích zahájily obchodování silným růstem, a navázaly tak na vývoj burzovních indexů ve Spojených státech. Investoři na základě projekcí výsledků prezidentských voleb v USA předpokládají, že zvítězí kandidát Republikánské strany Donald Trump a po čtyřech letech vlády demokratů se vrátí do Bílého domu.
Bělorusko pod vedením 👴 Alexandra Lukašenka fakticky ztratilo vojenskou suverenitu a jeho ekonomika i státní aparát se stále více podílí na ruském válečném úsilí proti Ukrajině. To by si měly spojenecké země uvědomit, uvedl Uladzimir Žyhar, jeden ze zástupců exilové organizace BELPOL, sdružující bývalé příslušníky běloruských bezpečnostních složek, kteří dokumentují aktivity Lukašenkova režimu a jeho aparátu.
Růst výdajů na obranu, ✊ posílení vojenského průmyslu a podpora Ukrajině budou mezi hlavními tématy summitu Severoatlantické aliance, který začíná v úterý v Ankaře. Na summit přijede také americký prezident Donald Trump, který byl ke spojencům v posledních týdnech velmi kritický. Evropští spojenci se ho budou snažit přesvědčit, že požadavek na posílení obranných výdajů plní.
Americká společnost Uber ❌ pozastavila většinu plánovaného rozšiřování své služby rozvozu jídla v Evropě, které se mělo týkat i České republiky. S odkazem na své zdroje to dnes napsal britský list Financial Times. Uber tyto plány oznámil v únoru, podle FT se ale teď chce soustředit na avizovanou snahu převzít konkurenční německou firmu Delivery Hero.
Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů 📈 vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta.
Referendum na Slovensku o zrušení nároku některých politiků na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie ❌ nebude platné kvůli nízké účasti. Podle předběžných výsledků, které zveřejnil slovenský statistický úřad, dnes přišlo k urnám jen asi 16 procent voličů. Aby bylo referendum platné, musela by jich přijít více než polovina.
Izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu požádal o schůzku a příští týden zřejmě přijede do Bílého domu, řekl americký prezident Donald Trump s tím, že Netanjahu ví, kdo je tu šéf. Informoval o tom dnes server Axios, podle nějž by šlo o první setkání obou lídrů od jejich únorového jednání ve Washingtonu, kdy Netanjahu představil svůj plán na zahájení války proti Íránu.
