Ve zkráceném obchodním týdnu, kdy byly trhy v USA a Kanadě v pondělí uzavřené kvůli svátku Presidents' Day, na nich panovala další vlna vyčkávání. Hlavní trhy se nyní soustředí na pokračující snahy o dosažení příměří či míru na Ukrajině. Tento vývoj pozitivně ovlivňuje zejména evropské trhy, kde výrazně ožívají podniky z oblasti průmyslu a zbrojního sektoru. Ty jsou aktuálně mezi investory velmi žádané. Hlavní americký index se pohyboval kolem 6 150 bodů.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Investoři mají znovu v oblibě řecké akcie, hlavní index burzy v Aténách od začátku roku vykazuje růst přibližně o 13 procent. Část obchodníků se domnívá, že burza v příštím roce získá status rozvinutého trhu, což by její atraktivitu mohlo ještě zvýšit. Řecká ekonomika si také letos vede lépe než ekonomiky jiných zemí eurozóny. Na burze je zájem například o akcie řeckých bank, uvedla agentura Reuters.
Index technologického trhu Nasdaq Composite poprvé překonal hranici 20.000 bodů a uzavřel obchodování na rekordu. Zvýšil se o 1,77 procenta na 20.034,89 bodu. Širší index S&P 500 připsal 0,82 procenta na 6084,19 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nicméně zaznamenal pokles o 0,22 bodu na 44.148,56 bodu.
Index PX pražské burzy hlavně díky růstu bankovních titulů posílil o 1,34 procenta na 1704,75 bodu. Nad 1700 body uzavřel naposledy před zhruba 16 a půl lety, v květnu 2008.
Světové akcie v letošním roce spíše posilují, hlavní americké akciové indexy v listopadu dál posouvaly svá maxima. Zhruba o 16 procent se od začátku roku zhodnotily indexy čínských a japonských akcií. Evropské indexy od ledna do konce listopadu přidaly kolem šesti procent, po příznivém úvodu roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
Pokračování konfliktu na Ukrajině a jeho eskalace ovlivňovaly finanční trhy po celý uplynulý týden. Nové raketové útoky způsobily výrazné zpevnění drahých kovů, jako je zlato či stříbro. Kryptoměna bitcoin se přiblížila až k hranici 100 tisíc dolarů. Své výsledky zveřejnil čipový gigant Nvidia. Akcie postupně zlepšovaly své pozice, index S&P 500 se přiblížil zpátky k úrovním okolo 6000 dolarů.
Týden byl ve znamení dlouho očekávaných a diskutovaných prezidentských voleb v USA, které měly výrazný dopad na finanční trhy, což se také potvrdilo. Prudce stoupaly akciové indexy, akcie spojené s kryptoměnami nebo kryptoměny samotné. Na opačné straně spektra bylo zlato, jehož cena výrazně klesla z obav z vyšších dolarových sazeb. Kromě toho se konalo také zasedání amerického Fedu. Americký index S&P 500 pod vlnou zpráv prudce vzrostl a dostal se nad hranici 6000 bodů.
Deset nejbohatších lidí planety včera díky Trumpově vítězství zbohatlo historicky rekordně, v přepočtu dohromady o takřka 1500 miliard korun. Jediný, kdo z nich chudnul, Francouz Bernard Arnault, je současně jediným Evropanem v žebříčku, navíc vysoce závislý na odbytu v Číně. Příznačné.
Akcie na evropských trzích zahájily obchodování silným růstem, a navázaly tak na vývoj burzovních indexů ve Spojených státech. Investoři na základě projekcí výsledků prezidentských voleb v USA předpokládají, že zvítězí kandidát Republikánské strany Donald Trump a po čtyřech letech vlády demokratů se vrátí do Bílého domu.
Na jednání unijních ministrů životního prostředí pojede příští týden místo ministra opět vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Proč na jednání nepojede ministr Červený, není jasné. Svou neúčast na březnové radě zdůvodnil tím, že ve stejný termín přislíbil svou účast na akci Zemědělského svazu ČR.
Pražská burza po čtvrtečním oslabení dnes posílila. Index PX vzrostl o 0,4 procenta na 2563,92 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, strojíren Doosan Škoda Power i zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG).
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair prodloužila funkční období výkonného ředitele Michaela O'Learyho do dubna 2032. Firma je největším leteckým dopravcem v Evropě
Nejsilnější odborový svaz KOVO povede dál dosavadní předák Roman Ďurčo. Na sjezdu v Praze si ho dnes zvolili odboráři a odborářky na dalších pět let.
Izraelská armáda v Libanonu od půlnoci zabila 47 lidí a dalších 97 zranila, oznámila podle agentury Reuters v nové bilanci vláda v Bejrútu. Předtím hovořila o nejméně dvou desítkách mrtvých při izraelských úderech. Počty nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, Izrael tvrdí, že útočí na členy a objekty libanonského hnutí Hizballáh.
Propad rozpočtu České televize v příštím roce kvůli vládnímu návrhu na změnu financování může dosáhnout 1,75 miliardy korun. Kromě schodku 1,3 miliardy korun, který tvoří rozdíl mezi příjmy z televizních poplatků a plánovanými příjmy ze státního rozpočtu, nebude ČT v příštím roce čerpat z rezerv 463 milionů korun, jako tomu bylo v roce 2024.
Norsko otevře svůj generální konzulát v grónském hlavním městě Nuuku, v čele diplomatické mise bude norský diplomat. Oznámil to norský premiér Jonas Gahr Störe. Zájem získat největší ostrov světa pod americkou správu v poslední době projevovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Grónsko je přitom autonomní součástí Dánského království.
Nový dopravní terminál přijde Jablonec nad Nisou na 471 milionů korun, postaví ho společnost Eurovia CZ, která zvítězila ve veřejné soutěži. Největší investiční akce v novodobé historii města řeší nejen samotnou odbavovací halu a nástupiště, ale také přilehlý park a revitalizaci okolí Lužické Nisy, řekl náměstek primátora Jakub Chuchlík (Piráti). Zhruba 100 milionů by mělo město na stavbu získat z evropských fondů.
Akcionáři na valné hromadě stavební skupiny Metrostav schválili výplatu dividendy ve výši 55 korun za akcii, tedy stejně jako v loňském roce. Celkem akcionáři získají 434,9 milionu korun z necelých 1,3 miliardy určených k rozdělení. Zhruba 834 milionů korun bude ponecháno na další investice skupiny.
V Praze tento týden se zpožděním více než 2,5 roku oficiálně začala hlavní stavba druhé části linky metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory. Slavnostního zahájení se dnes zúčastnili zástupci hlavního města, jeho dopravního podniku (DPP) či stavebních firem. Přípravné práce na nové etapě začaly v dubnu poté, co DPP podepsal smlouvu za zhruba 30 miliard korun bez DPH se sdružením vedeným firmou Subterra. Linka D propojí Písnici s náměstím Míru a odlehčí dopravě na jihu metropole.
