Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
Doba ekonomické nejistoty je podle globálních traderů před námi. Na klíčových trzích, zejména v USA, se očekávají velké proinflační tlaky, což vede ke globálnímu výprodeji dluhopisů. Výnosy britských a amerických bondů tak rostou a blíží se pětiprocentní hranici. To přitom může představovat tlak na hodnotu rizikovějších nástrojů, zejména růstových akcií. Další výsledková sezona tak může přinést velké propady populárních akcií.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Investoři mají znovu v oblibě řecké akcie, hlavní index burzy v Aténách od začátku roku vykazuje růst přibližně o 13 procent. Část obchodníků se domnívá, že burza v příštím roce získá status rozvinutého trhu, což by její atraktivitu mohlo ještě zvýšit. Řecká ekonomika si také letos vede lépe než ekonomiky jiných zemí eurozóny. Na burze je zájem například o akcie řeckých bank, uvedla agentura Reuters.
Index technologického trhu Nasdaq Composite poprvé překonal hranici 20.000 bodů a uzavřel obchodování na rekordu. Zvýšil se o 1,77 procenta na 20.034,89 bodu. Širší index S&P 500 připsal 0,82 procenta na 6084,19 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nicméně zaznamenal pokles o 0,22 bodu na 44.148,56 bodu.
Index PX pražské burzy hlavně díky růstu bankovních titulů posílil o 1,34 procenta na 1704,75 bodu. Nad 1700 body uzavřel naposledy před zhruba 16 a půl lety, v květnu 2008.
Světové akcie v letošním roce spíše posilují, hlavní americké akciové indexy v listopadu dál posouvaly svá maxima. Zhruba o 16 procent se od začátku roku zhodnotily indexy čínských a japonských akcií. Evropské indexy od ledna do konce listopadu přidaly kolem šesti procent, po příznivém úvodu roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
Pokračování konfliktu na Ukrajině a jeho eskalace ovlivňovaly finanční trhy po celý uplynulý týden. Nové raketové útoky způsobily výrazné zpevnění drahých kovů, jako je zlato či stříbro. Kryptoměna bitcoin se přiblížila až k hranici 100 tisíc dolarů. Své výsledky zveřejnil čipový gigant Nvidia. Akcie postupně zlepšovaly své pozice, index S&P 500 se přiblížil zpátky k úrovním okolo 6000 dolarů.
Týden byl ve znamení dlouho očekávaných a diskutovaných prezidentských voleb v USA, které měly výrazný dopad na finanční trhy, což se také potvrdilo. Prudce stoupaly akciové indexy, akcie spojené s kryptoměnami nebo kryptoměny samotné. Na opačné straně spektra bylo zlato, jehož cena výrazně klesla z obav z vyšších dolarových sazeb. Kromě toho se konalo také zasedání amerického Fedu. Americký index S&P 500 pod vlnou zpráv prudce vzrostl a dostal se nad hranici 6000 bodů.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
