Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Pokračování konfliktu na Ukrajině a jeho eskalace ovlivňovaly finanční trhy po celý uplynulý týden. Nové raketové útoky způsobily výrazné zpevnění drahých kovů, jako je zlato či stříbro. Kryptoměna bitcoin se přiblížila až k hranici 100 tisíc dolarů. Své výsledky zveřejnil čipový gigant Nvidia. Akcie postupně zlepšovaly své pozice, index S&P 500 se přiblížil zpátky k úrovním okolo 6000 dolarů.
Týden byl ve znamení dlouho očekávaných a diskutovaných prezidentských voleb v USA, které měly výrazný dopad na finanční trhy, což se také potvrdilo. Prudce stoupaly akciové indexy, akcie spojené s kryptoměnami nebo kryptoměny samotné. Na opačné straně spektra bylo zlato, jehož cena výrazně klesla z obav z vyšších dolarových sazeb. Kromě toho se konalo také zasedání amerického Fedu. Americký index S&P 500 pod vlnou zpráv prudce vzrostl a dostal se nad hranici 6000 bodů.
Deset nejbohatších lidí planety včera díky Trumpově vítězství zbohatlo historicky rekordně, v přepočtu dohromady o takřka 1500 miliard korun. Jediný, kdo z nich chudnul, Francouz Bernard Arnault, je současně jediným Evropanem v žebříčku, navíc vysoce závislý na odbytu v Číně. Příznačné.
Akcie na evropských trzích zahájily obchodování silným růstem, a navázaly tak na vývoj burzovních indexů ve Spojených státech. Investoři na základě projekcí výsledků prezidentských voleb v USA předpokládají, že zvítězí kandidát Republikánské strany Donald Trump a po čtyřech letech vlády demokratů se vrátí do Bílého domu.
Světové akcie v letošním roce většinou zpevňují, hlavní americké akciové indexy v říjnu dál posouvaly svá maxima. O více než 20 procent se letos zhodnotil index čínských akcií. Evropské indexy od ledna do konce října přidaly do deseti procent, po příznivém začátku roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
V minulém týdnu se dál řešil poměrně robustní růst americké ekonomiky před volbami, který ukazuje na delší období vyšších úrokových sazeb – tedy fenomén „higher for longer“. Hodně o tom vypovídá stav na americkém dluhopisovém trhu, právě tady došlo k masivnímu růstu výnosů na delším konci, kdy dochází k tzv. „beer steepening“. Americký index S&P 500 korigoval zpět k metě 5750 bodů.
V týdnu se hodně mluvilo o stimulech a podporách pro čínský akciový trh, který si prochází hodně zajímavým obdobím. Po silných růstech zde došlo k prudkému výběru zisků, kdy se Hang Seng Index zkorigoval až o 7 procent. Naopak pravidelně rostl americký index S&P 500, který dosáhnul mety přes 5800 bodů, a tedy nových historických maxim. Mezi zajímavé události patřily tzv. Fed meeting minutes nebo další hrozba rozdělení americké technologické firmy.
Pohybem mírně vzhůru nás odměnil uplynulý týden na finančních trzích, kdy zásadních zpráv bylo trochu méně. Přesto některé ekonomické údaje byly poměrně úderné. Ekonomika Německa si již delší dobu prochází složitým obdobím. Můžeme s jistotou říci, že tamní ekonomika je nemocná, a to přímo strukturálně. Poslední data, která dorazila z průmyslu a služeb to jen potvrzují. Rovněž zasedala domácí ČNB. Hlavní americký index S&P 500 se pohyboval kolem 5800 bodů.
Světové akciové indexy, z nichž mnohé letos již vykázaly rekordní hodnoty, by ve zbytku roku už příliš růst neměly. Shodli se na tom analytici. Na trzích podle nich panuje stále vysoká nervozita. Notnou dávku nejistoty představují blížící se americké prezidentské volby a neutěšená geopolitická situace.
Tržní účastnici se dál více a více obávají vývoje v americké ekonomice. Ta v týdnu dostala několik zásahů, kdy čísla z výrobního sektoru ukazují na pokračující kontrakci a rovněž tvorba pracovních míst v ekonomice zůstává poměrně slabá. Výsledkem je další turbulence na finančních trzích. Hlavní americký index S&P 500 klesnul k úrovni 5500 bodů.
Továrna na výrobu🔋🔋🔋 baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas místních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). "Žádná gigafactory tam nikdy nebude," prohlásil Babiš. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce připravit jinou investici, s níž budou místní obyvatelé souhlasit.
