První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
Index technologického trhu Nasdaq Composite poprvé překonal hranici 20.000 bodů a uzavřel obchodování na rekordu. Zvýšil se o 1,77 procenta na 20.034,89 bodu. Širší index S&P 500 připsal 0,82 procenta na 6084,19 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nicméně zaznamenal pokles o 0,22 bodu na 44.148,56 bodu.
Index PX pražské burzy hlavně díky růstu bankovních titulů posílil o 1,34 procenta na 1704,75 bodu. Nad 1700 body uzavřel naposledy před zhruba 16 a půl lety, v květnu 2008.
Světové akcie v letošním roce spíše posilují, hlavní americké akciové indexy v listopadu dál posouvaly svá maxima. Zhruba o 16 procent se od začátku roku zhodnotily indexy čínských a japonských akcií. Evropské indexy od ledna do konce listopadu přidaly kolem šesti procent, po příznivém úvodu roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
Pokračování konfliktu na Ukrajině a jeho eskalace ovlivňovaly finanční trhy po celý uplynulý týden. Nové raketové útoky způsobily výrazné zpevnění drahých kovů, jako je zlato či stříbro. Kryptoměna bitcoin se přiblížila až k hranici 100 tisíc dolarů. Své výsledky zveřejnil čipový gigant Nvidia. Akcie postupně zlepšovaly své pozice, index S&P 500 se přiblížil zpátky k úrovním okolo 6000 dolarů.
Týden byl ve znamení dlouho očekávaných a diskutovaných prezidentských voleb v USA, které měly výrazný dopad na finanční trhy, což se také potvrdilo. Prudce stoupaly akciové indexy, akcie spojené s kryptoměnami nebo kryptoměny samotné. Na opačné straně spektra bylo zlato, jehož cena výrazně klesla z obav z vyšších dolarových sazeb. Kromě toho se konalo také zasedání amerického Fedu. Americký index S&P 500 pod vlnou zpráv prudce vzrostl a dostal se nad hranici 6000 bodů.
Deset nejbohatších lidí planety včera díky Trumpově vítězství zbohatlo historicky rekordně, v přepočtu dohromady o takřka 1500 miliard korun. Jediný, kdo z nich chudnul, Francouz Bernard Arnault, je současně jediným Evropanem v žebříčku, navíc vysoce závislý na odbytu v Číně. Příznačné.
Akcie na evropských trzích zahájily obchodování silným růstem, a navázaly tak na vývoj burzovních indexů ve Spojených státech. Investoři na základě projekcí výsledků prezidentských voleb v USA předpokládají, že zvítězí kandidát Republikánské strany Donald Trump a po čtyřech letech vlády demokratů se vrátí do Bílého domu.
Světové akcie v letošním roce většinou zpevňují, hlavní americké akciové indexy v říjnu dál posouvaly svá maxima. O více než 20 procent se letos zhodnotil index čínských akcií. Evropské indexy od ledna do konce října přidaly do deseti procent, po příznivém začátku roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
V minulém týdnu se dál řešil poměrně robustní růst americké ekonomiky před volbami, který ukazuje na delší období vyšších úrokových sazeb – tedy fenomén „higher for longer“. Hodně o tom vypovídá stav na americkém dluhopisovém trhu, právě tady došlo k masivnímu růstu výnosů na delším konci, kdy dochází k tzv. „beer steepening“. Americký index S&P 500 korigoval zpět k metě 5750 bodů.
V týdnu se hodně mluvilo o stimulech a podporách pro čínský akciový trh, který si prochází hodně zajímavým obdobím. Po silných růstech zde došlo k prudkému výběru zisků, kdy se Hang Seng Index zkorigoval až o 7 procent. Naopak pravidelně rostl americký index S&P 500, který dosáhnul mety přes 5800 bodů, a tedy nových historických maxim. Mezi zajímavé události patřily tzv. Fed meeting minutes nebo další hrozba rozdělení americké technologické firmy.
Zapojení NATO v Íránu nedává smysl, řekl novinářům prezident Petr Pavel. Spojené státy nikdo nenapadl, proto zapojení ostatních členských států nesplňuje to, na jakých parametrech byla aliance založena, dodal. Odchod Spojených států by podle prezidenta znamenal zásadní zkoušku pro zbytek aliance.
