Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
V týdnu, kdy proběhla dlouho očekávaná inaugurace Donalda Trumpa, nedošlo k výraznějším burzovním výkyvům. Nový americký prezident plánuje zavedení celé řady obchodních cel. Avšak zdá se, že jejich aktivace proběhne až v únoru. Naopak ropa utrpěla poměrně výrazný zásah po projevu, ve kterém Trump zmínil heslo „drill, baby, drill“, což je jasný signál o obnovení těžby v USA v co největší možné míře. Hlavní americký index S&P 500 se dostal na úroveň 6 100 bodů.
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
Doba ekonomické nejistoty je podle globálních traderů před námi. Na klíčových trzích, zejména v USA, se očekávají velké proinflační tlaky, což vede ke globálnímu výprodeji dluhopisů. Výnosy britských a amerických bondů tak rostou a blíží se pětiprocentní hranici. To přitom může představovat tlak na hodnotu rizikovějších nástrojů, zejména růstových akcií. Další výsledková sezona tak může přinést velké propady populárních akcií.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Investoři mají znovu v oblibě řecké akcie, hlavní index burzy v Aténách od začátku roku vykazuje růst přibližně o 13 procent. Část obchodníků se domnívá, že burza v příštím roce získá status rozvinutého trhu, což by její atraktivitu mohlo ještě zvýšit. Řecká ekonomika si také letos vede lépe než ekonomiky jiných zemí eurozóny. Na burze je zájem například o akcie řeckých bank, uvedla agentura Reuters.
Index technologického trhu Nasdaq Composite poprvé překonal hranici 20.000 bodů a uzavřel obchodování na rekordu. Zvýšil se o 1,77 procenta na 20.034,89 bodu. Širší index S&P 500 připsal 0,82 procenta na 6084,19 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nicméně zaznamenal pokles o 0,22 bodu na 44.148,56 bodu.
Index PX pražské burzy hlavně díky růstu bankovních titulů posílil o 1,34 procenta na 1704,75 bodu. Nad 1700 body uzavřel naposledy před zhruba 16 a půl lety, v květnu 2008.
Světové akcie v letošním roce spíše posilují, hlavní americké akciové indexy v listopadu dál posouvaly svá maxima. Zhruba o 16 procent se od začátku roku zhodnotily indexy čínských a japonských akcií. Evropské indexy od ledna do konce listopadu přidaly kolem šesti procent, po příznivém úvodu roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
Pokračování konfliktu na Ukrajině a jeho eskalace ovlivňovaly finanční trhy po celý uplynulý týden. Nové raketové útoky způsobily výrazné zpevnění drahých kovů, jako je zlato či stříbro. Kryptoměna bitcoin se přiblížila až k hranici 100 tisíc dolarů. Své výsledky zveřejnil čipový gigant Nvidia. Akcie postupně zlepšovaly své pozice, index S&P 500 se přiblížil zpátky k úrovním okolo 6000 dolarů.
Šéfka závodní rady Volkswagenu Daniela Cavallová ostře kritizovala 📣 šéfa divize Audi Gernota Döllnera za účast na předvolební akci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prohlásila, že Döllner ze sebe nechal udělat loutku. Informuje o tom agentura DPA.
Členské státy EU chtějí do konce letošního roku dosáhnout dohody o nové půjčce na podporu Ukrajiny v hodnotě přibližně 45 miliard eur (1,1 bilionu korun), píše Politico. Půjčka, za kterou by ručil současný rozpočet EU, se rýsuje jako nejpravděpodobnější varianta, jak by Evropa mohla pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v roce 2027. Čeští a slovenští představitelé už na říjnovém summitu naznačili, že se na půjčce opět nechtějí podílet.
Česko bude mít znovu po osmi letech zástupce ve vedení části Mezinárodního měnového fondu. Současný poradce guvernéra ČNB Tomáš Adam se stane zástupcem výkonného ředitele skupiny sedmi zemí, do níž patří i Česko, a hlavní expert ČNB pro mezinárodní spolupráci Mikuláš Zeman nastoupí jako poradce výkonného ředitele této skupiny. Funkcí se ujmou 1. listopadu.
Ceny ropy 🛢 zahájily týden poklesem poté, co se v pátek vyšplhaly na nejvyšší úrovně za šest měsíců. Na trhu nyní panuje naděje na zmírnění konfliktu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent sestoupila pod 115 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) sestoupila k hranici 101 dolarů za barel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) má informace, že téma rušení koncesionářských poplatků má být zneužito v rámci odkazu 17. listopadu. Právo veřejnosti na protesty respektuje, koalice ovšem návrh zákona o změně jejich financování nestáhne. O jeho podobě se ale ještě bude jednat, řekl Babiš. Ve druhém sněmovním čtení se mimo jiné chystá navrhnout možnost dobrovolného placení poplatků.
Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen 🗳 stávající levicový šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl Nejvyšší volební soud podle tiskových agentur. Lula v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového senátora Flávia Bolsonara.
