Propady akciových trhů v posledních dnech jsou něco, na co rozhodně nejsou investoři zvyklí. Obzvláště ti, kteří do trhu vstoupili v loňském roce, kdy až na pár výjimek nedošlo k výraznějším propadům. Rok 2024 je již minulostí stejně jako zisky akciového indexu S&P 500, které v loňském roce nabyl. Co dělat z pohledu retailového investora v dnešním turbulentním období?
Pražská burza zakončila obchodování na své dosud nejvyšší hodnotě. Index PX dnes přidal 1,11 procenta na 1940,44 bodu. Překonal tak svůj zatím rekordní závěr z 29. října 2007. Pomohly mu zejména akcie bankovního sektoru. Aktivita na trhu byla vysoká.
V týdnu, kdy proběhla dlouho očekávaná inaugurace Donalda Trumpa, nedošlo k výraznějším burzovním výkyvům. Nový americký prezident plánuje zavedení celé řady obchodních cel. Avšak zdá se, že jejich aktivace proběhne až v únoru. Naopak ropa utrpěla poměrně výrazný zásah po projevu, ve kterém Trump zmínil heslo „drill, baby, drill“, což je jasný signál o obnovení těžby v USA v co největší možné míře. Hlavní americký index S&P 500 se dostal na úroveň 6 100 bodů.
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
Doba ekonomické nejistoty je podle globálních traderů před námi. Na klíčových trzích, zejména v USA, se očekávají velké proinflační tlaky, což vede ke globálnímu výprodeji dluhopisů. Výnosy britských a amerických bondů tak rostou a blíží se pětiprocentní hranici. To přitom může představovat tlak na hodnotu rizikovějších nástrojů, zejména růstových akcií. Další výsledková sezona tak může přinést velké propady populárních akcií.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Investoři mají znovu v oblibě řecké akcie, hlavní index burzy v Aténách od začátku roku vykazuje růst přibližně o 13 procent. Část obchodníků se domnívá, že burza v příštím roce získá status rozvinutého trhu, což by její atraktivitu mohlo ještě zvýšit. Řecká ekonomika si také letos vede lépe než ekonomiky jiných zemí eurozóny. Na burze je zájem například o akcie řeckých bank, uvedla agentura Reuters.
Index technologického trhu Nasdaq Composite poprvé překonal hranici 20.000 bodů a uzavřel obchodování na rekordu. Zvýšil se o 1,77 procenta na 20.034,89 bodu. Širší index S&P 500 připsal 0,82 procenta na 6084,19 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nicméně zaznamenal pokles o 0,22 bodu na 44.148,56 bodu.
Index PX pražské burzy hlavně díky růstu bankovních titulů posílil o 1,34 procenta na 1704,75 bodu. Nad 1700 body uzavřel naposledy před zhruba 16 a půl lety, v květnu 2008.
Světové akcie v letošním roce spíše posilují, hlavní americké akciové indexy v listopadu dál posouvaly svá maxima. Zhruba o 16 procent se od začátku roku zhodnotily indexy čínských a japonských akcií. Evropské indexy od ledna do konce listopadu přidaly kolem šesti procent, po příznivém úvodu roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
