Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Bílý dům dnes potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent. Akcie poté ztráty z úvodu obchodování ještě více prohloubily. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16.387,31 bodů. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodů a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39.593,66 bodů.
Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Ve zkráceném obchodním týdnu, kdy byly trhy v USA a Kanadě v pondělí uzavřené kvůli svátku Presidents' Day, na nich panovala další vlna vyčkávání. Hlavní trhy se nyní soustředí na pokračující snahy o dosažení příměří či míru na Ukrajině. Tento vývoj pozitivně ovlivňuje zejména evropské trhy, kde výrazně ožívají podniky z oblasti průmyslu a zbrojního sektoru. Ty jsou aktuálně mezi investory velmi žádané. Hlavní americký index se pohyboval kolem 6 150 bodů.
Pražská burza zakončila obchodování na své dosud nejvyšší hodnotě. Index PX dnes přidal 1,11 procenta na 1940,44 bodu. Překonal tak svůj zatím rekordní závěr z 29. října 2007. Pomohly mu zejména akcie bankovního sektoru. Aktivita na trhu byla vysoká.
V týdnu, kdy proběhla dlouho očekávaná inaugurace Donalda Trumpa, nedošlo k výraznějším burzovním výkyvům. Nový americký prezident plánuje zavedení celé řady obchodních cel. Avšak zdá se, že jejich aktivace proběhne až v únoru. Naopak ropa utrpěla poměrně výrazný zásah po projevu, ve kterém Trump zmínil heslo „drill, baby, drill“, což je jasný signál o obnovení těžby v USA v co největší možné míře. Hlavní americký index S&P 500 se dostal na úroveň 6 100 bodů.
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
Doba ekonomické nejistoty je podle globálních traderů před námi. Na klíčových trzích, zejména v USA, se očekávají velké proinflační tlaky, což vede ke globálnímu výprodeji dluhopisů. Výnosy britských a amerických bondů tak rostou a blíží se pětiprocentní hranici. To přitom může představovat tlak na hodnotu rizikovějších nástrojů, zejména růstových akcií. Další výsledková sezona tak může přinést velké propady populárních akcií.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO navrhne ☝ vyloučení deseti brněnských zastupitelů, kteří odmítli opustit koalici na brněnském magistrátu, z hnutí. Novinářům to po odchodu z jednání krajského předsednictva ANO řekl náměstek primátorky René Černý.
Pražský magistrát získá od ruzyňského letiště pozemky a budovu v sousedství Střední odborné školy civilního letectví, které využije pro její rozšíření. Transakci dnes schválila městská rada. Podle radního pro majetek Adama Zábranského (Piráti) město letišti za nemovitosti poskytne méně hodnotné pozemky a k tomu doplatí 1️⃣1️⃣8️⃣ milionů korun bez DPH.
Ostravské hutní společnosti Vítkovice Steel 📉 klesly v loňském roce tržby o 1,55 miliardy na 10,56 miliardy korun. Pokles představoval 12,8 procenta. Hospodaření podniku skončilo ztrátou 79 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin. V roce 2023 měla firma zisk 330,8 milionu korun, předtím byla ve ztrátě dlouhá léta.
Slovenská mediální skupina Joj Group bude ode dneška v Česku vysílat dokumentární 📺 televizní stanici Joj svět v českém jazyce. Stanice bude nabízet paralelní dokumenty vysílané na slovenské verzi programu, která na Slovensku vysílá dva roky. Společnost to oznámila v tiskové zprávě. V Česku nyní televize vysílala program Joj Family.
Cena stříbra k okamžitému dodání překonala další rekord, dopoledne se 📈 vyšplhala na 57,86 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Informuje o tom agentura Reuters. Od ledna už cena tohoto kovu vzrostla o více než 90 procent. Analytici upozorňují, že výnosy z držení stříbra letos překonávají ostatní drahé kovy, včetně zlata.
Partneři projektů datových center americké společnosti OpenAI si půjčili téměř 1️⃣0️⃣0️⃣ miliard dolarů (dva biliony korun), jejichž splacení závisí na úspěšnosti tohoto ztrátového start-upu. Jen firmy SoftBank, Oracle a CoreWeave už si půjčily nejméně 30 miliard dolarů, aby investovaly do OpenAI nebo její infrastruktury, vyplývá z analýzy listu Financial Times.
