Červen se na amerických akciových trzích nesl ve znamení růstu. Ačkoli zapojení USA do konfliktu mezi Izraelem a Iránem mělo potenciál znovu otřást trhy, reakce amerických akciových trhů po zásahu USA v Iránu byla překvapivě vlažná a žádný výprodej na trzích se nekonal. Člověk měl skoro dojem, že investoři začínají brát geopolitické riziko jako součást života a nenechají se tím znepokojit. Už to je samo o sobě znepokojivé.
Evropské akcie v prvních čtyřech měsících roku vesměs rostly, zatímco americké indexy propadly. Širší americký index S&P 500 odepsal přes pět procent, index technologických akcií Nasdaq Composite téměř deset procent. Index Euro STOXX 50 si naopak připsal pět procent a německý DAX rostl o více než 12 procent. Ještě více stouply polské a české akcie, ukázaly burzovní statistiky.
Cena zlata od roku 2000 do současnosti stoupla o 1042 procent, což je průměrný roční výnos 10,1 procenta. Od začátku letošního roku si připsal žlutý kov více než 30procentní zhodnocení a stal se jedním z nejvýnosnějších aktiv současnosti, uvádí analýza XTB.
Velikonoční svátky a s nimi spojená přestávka v obchodování na finančních trzích přinesly nemilá překvapení v podobě razantního výprodeje dolaru a amerických akcií. Naopak zlato si v této turbulentní situaci vedlo velmi dobře.
Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Bílý dům dnes potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent. Akcie poté ztráty z úvodu obchodování ještě více prohloubily. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16.387,31 bodů. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodů a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39.593,66 bodů.
Akciové burzy ve východní Asii prudce posilují poté, co americký prezident Donald Trump na 90 dní snížil cla většině zemí na deset procent. Směrem vzhůru však pádí i indexy v Evropě.
Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Oznámení extrémně vysokých a téměř plošných cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa rozkolísala trhy mimořádným způsobem. Některé akciové trhy se již dostaly do „medvědího trhu“, tedy oproti maximům klesly v krátké době o 20 a více procent. Po čtyřech dnech propad sice trhy začaly mírně růst, vyhráno ale investoři téměř jistě nemají. Naznačuje to index volatility VIX, kterému se přezdívá index strachu. Ten se v posledních dnech dostal na úroveň, kde naposledy byl na začátku pandemie.
Propady akciových trhů v posledních dnech jsou něco, na co rozhodně nejsou investoři zvyklí. Obzvláště ti, kteří do trhu vstoupili v loňském roce, kdy až na pár výjimek nedošlo k výraznějším propadům. Rok 2024 je již minulostí stejně jako zisky akciového indexu S&P 500, které v loňském roce nabyl. Co dělat z pohledu retailového investora v dnešním turbulentním období?
Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
Umělé inteligenci (AI) využívané v bankovnictví nevěří 3️⃣4️⃣ procent Čechů. Loni to bylo 36 procent. Naopak pocit bezpečí při využití AI meziročně vzrostl↗️ ze 17 procent na 24 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1000 respondenty.
Číst více
Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly.
Eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová vyzvala platformy Meta a TikTok, aby v krizových situacích důrazně postupovaly proti dezinformacím. V pátek o tom mluvila se zástupci těchto platforem v souvislosti s přílivem desítek tisíc migrantů do španělské Ceuty z minulého týdne.
Spojené státy provedou první testy vesmírného protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule) do konce letošního roku, zkušební lety jsou plánovány na rok příští. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Na vývoj prvních prototypů satelitní zbraňové technologie americké ministerstvo obrany vyčlenilo 3,2 miliardy dolarů (67,2 miliardy korun) z celkové plánované částky 185 miliard dolarů.
Americký Senát jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.
