Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Bílý dům dnes potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent. Akcie poté ztráty z úvodu obchodování ještě více prohloubily. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16.387,31 bodů. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodů a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39.593,66 bodů.
Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Ve zkráceném obchodním týdnu, kdy byly trhy v USA a Kanadě v pondělí uzavřené kvůli svátku Presidents' Day, na nich panovala další vlna vyčkávání. Hlavní trhy se nyní soustředí na pokračující snahy o dosažení příměří či míru na Ukrajině. Tento vývoj pozitivně ovlivňuje zejména evropské trhy, kde výrazně ožívají podniky z oblasti průmyslu a zbrojního sektoru. Ty jsou aktuálně mezi investory velmi žádané. Hlavní americký index se pohyboval kolem 6 150 bodů.
Pražská burza zakončila obchodování na své dosud nejvyšší hodnotě. Index PX dnes přidal 1,11 procenta na 1940,44 bodu. Překonal tak svůj zatím rekordní závěr z 29. října 2007. Pomohly mu zejména akcie bankovního sektoru. Aktivita na trhu byla vysoká.
V týdnu, kdy proběhla dlouho očekávaná inaugurace Donalda Trumpa, nedošlo k výraznějším burzovním výkyvům. Nový americký prezident plánuje zavedení celé řady obchodních cel. Avšak zdá se, že jejich aktivace proběhne až v únoru. Naopak ropa utrpěla poměrně výrazný zásah po projevu, ve kterém Trump zmínil heslo „drill, baby, drill“, což je jasný signál o obnovení těžby v USA v co největší možné míře. Hlavní americký index S&P 500 se dostal na úroveň 6 100 bodů.
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
Doba ekonomické nejistoty je podle globálních traderů před námi. Na klíčových trzích, zejména v USA, se očekávají velké proinflační tlaky, což vede ke globálnímu výprodeji dluhopisů. Výnosy britských a amerických bondů tak rostou a blíží se pětiprocentní hranici. To přitom může představovat tlak na hodnotu rizikovějších nástrojů, zejména růstových akcií. Další výsledková sezona tak může přinést velké propady populárních akcií.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Prezidentem Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP bude nadále člen představenstva Škoda Auto 👨 Martin Jahn (55). Dnes ho zvolila valná hromada sdružení. Jahn je jeho šéfem nepřetržitě od roku 2021, stejnou pozici zastával ještě v letech 2009 až 2016. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo sdružení AutoSAP.
Izraelská armáda provedla ✈️ vzdušný útok ve městě Gaza, jehož cílem byl klíčový člen teroristického hnutí Hamás. S odvoláním na prohlášení armády to píše server The Times of Israel (ToI) s tím, že podle izraelských činitelů se jedná o vysoce postaveného velitele Hamásu Ráida Saada. Palestinská tisková agentura WAFA uvedla, že při úderu bylo zabito několik osob.
Běloruský nositel Nobelovy ceny za mír 👨 Ales Bjaljacki a opoziční politička Maryja Kalesnikavová jsou na svobodě. Uvedl to dnes opoziční server Naša Niva poté, co administrativa autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů.
Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) ve videu, které zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Ukrajinská Oděská oblast čelí jednomu z největších 🚀 vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasaženy civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl dnes ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel.
Evropa není podle končícího premiéra 👨 Petra Fialy (ODS) dobře připravena na mezinárodní výzvy a rizika. Ta Fiala vidí v Rusku a v tom, že jeho představitelé chtějí mít vliv, jako měl Sovětský svaz. Mezi rizika zařadil i situaci na Blízkém východě, nelegální migraci a měnící se vztah mezi Evropou a Spojenými státy.
Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na 🚢 lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deníkThe Wall Street Journal. Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
