Červen se na amerických akciových trzích nesl ve znamení růstu. Ačkoli zapojení USA do konfliktu mezi Izraelem a Iránem mělo potenciál znovu otřást trhy, reakce amerických akciových trhů po zásahu USA v Iránu byla překvapivě vlažná a žádný výprodej na trzích se nekonal. Člověk měl skoro dojem, že investoři začínají brát geopolitické riziko jako součást života a nenechají se tím znepokojit. Už to je samo o sobě znepokojivé.
Evropské akcie v prvních čtyřech měsících roku vesměs rostly, zatímco americké indexy propadly. Širší americký index S&P 500 odepsal přes pět procent, index technologických akcií Nasdaq Composite téměř deset procent. Index Euro STOXX 50 si naopak připsal pět procent a německý DAX rostl o více než 12 procent. Ještě více stouply polské a české akcie, ukázaly burzovní statistiky.
Cena zlata od roku 2000 do současnosti stoupla o 1042 procent, což je průměrný roční výnos 10,1 procenta. Od začátku letošního roku si připsal žlutý kov více než 30procentní zhodnocení a stal se jedním z nejvýnosnějších aktiv současnosti, uvádí analýza XTB.
Velikonoční svátky a s nimi spojená přestávka v obchodování na finančních trzích přinesly nemilá překvapení v podobě razantního výprodeje dolaru a amerických akcií. Naopak zlato si v této turbulentní situaci vedlo velmi dobře.
Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Bílý dům dnes potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent. Akcie poté ztráty z úvodu obchodování ještě více prohloubily. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16.387,31 bodů. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodů a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39.593,66 bodů.
Akciové burzy ve východní Asii prudce posilují poté, co americký prezident Donald Trump na 90 dní snížil cla většině zemí na deset procent. Směrem vzhůru však pádí i indexy v Evropě.
Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Oznámení extrémně vysokých a téměř plošných cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa rozkolísala trhy mimořádným způsobem. Některé akciové trhy se již dostaly do „medvědího trhu“, tedy oproti maximům klesly v krátké době o 20 a více procent. Po čtyřech dnech propad sice trhy začaly mírně růst, vyhráno ale investoři téměř jistě nemají. Naznačuje to index volatility VIX, kterému se přezdívá index strachu. Ten se v posledních dnech dostal na úroveň, kde naposledy byl na začátku pandemie.
Propady akciových trhů v posledních dnech jsou něco, na co rozhodně nejsou investoři zvyklí. Obzvláště ti, kteří do trhu vstoupili v loňském roce, kdy až na pár výjimek nedošlo k výraznějším propadům. Rok 2024 je již minulostí stejně jako zisky akciového indexu S&P 500, které v loňském roce nabyl. Co dělat z pohledu retailového investora v dnešním turbulentním období?
Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
Ceny ropy se dnes dál 📈 zvyšují. Pokračující vojenské údery mezi Spojenými státy a Íránem podle analytiků podkopávají naděje na rychlé řešení konfliktu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent krátce před 9:00 středoevropského letního času vykazovala zhruba jednoprocentní růst, dostala se tak nad 95 dolarů za barel.
Podle šéfky unijní diplomacie 👩 Kaji Kallasové má srpnový útok na letiště Lipsko/Halle všechny známky státem podporovaného terorismu. Kallasová to uvedla před dnešním jednáním unijních ministrů zahraničí v irském Wicklow. Německo na úterní tiskové konferenci oficiálně přisoudilo odpovědnost za útok Rusku.
Známý hongkongský prodemokratický aktivista 👨 Joshua Wong se dnes během soudního procesu přiznal ke spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
Izraelští představitelé v Německu převzali poslední z šesti objednaných ponorek třídy Dolphin, která je nyní na cestě do Izraele. Oznámilo to v úterý izraelské ministerstvo obrany. Portál The Jerusalem Post napsal, že podle zahraničních médií jsou izraelské ponorky spolu s 🚀 raketovými nosiči a letouny součástí jaderné triády.
Při poslední úterní vlně amerických útoků na Írán zemřelo 1️⃣1️⃣ lidí, informovala dnes ráno agentura IRNA. Po zhruba měsíci relativního klidu se boje mezi Washingtonem a Teheránem znovu rozhořely. Írán v noci na dnešek pokračoval v odvetných útocích na americké základny v arabském regionu.
Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny 🤝 shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu 19 zemí za „neuvěřitelnou“, uvedla v noci na dnešek agentura AP.
