A zas po čase nová historická maxima na akciových indexech. „Rally“ na trzích zatím pokračuje, červenec potvrzuje svoji sezonní lepší výkonnost. Ukazuje se, že současné trhy jsou mimořádně odolné a jen tak je něco prostě nevykolejí. Přesto jsou tu varovné signály z americké ekonomiky. Ta zjevně silněji zpomaluje. Hlavní americký index S&P 500 se i tak dostal ke kulatým 5550 bodům.
Globální proměny vrací vítr do plachet americké ekonomiky. USA aktivně prosazují své zájmy, business čte dobře vodu a nikdo nečeká v těchto turbulentních časech na ohlodané kosti. V Asii se započal proces decouplingu, kdy se mnohé ekonomiky stále vehementněji emancipují od Číny a snaží se těžit z rivality obou mocností. Samotná Čína se nachází uprostřed probíhajících, nastupujících či potenciálních krizí, píše v komentáři ekonom ve společnosti J&T David Havrlant.
Zdá se, že globální inflační epizoda se chýlí ke svému konci, centrální banky pomalu začínají snižovat úrokové sazby. Tomu odpovídal i vývoj na trzích za celý rok. Nejvíce se dařilo technologickým akciím a kryptoměnám.
Akcie na světových trzích v listopadu zpevnily, většina trhů tak zvýšila své letošní zisky. Nejsledovanější americký index S&P 500 si od začátku roku do konce listopadu připsal téměř 20 procent, index Nasdaq Composite pak 37 procent. Index akcií z eurozóny Euro STOXX 50 se zhodnotil téměř 15 o procent, vyplývá z burzovních statistik.
Celková inflace ve Spojených státech dosáhla svého maxima v červnu 2022 na 9,06 procenta. Od té chvíle stabilně klesala tempem v průměru 0,4 procenta měsíčně až do prosince, kdy činila 6,45 procenta. Letos v lednu proces dezinflace výrazně zpomalil a lednová inflace byla publikována na 6,41 procenta. Co stojí za tímto zpomalením? „Tempo poklesu inflace v lednu výrazně zpomalilo, ekonomika je silnější, než se čekalo a centrální bankéři začínají reagovat,“ uvádí v komentáři analytik BHS Timur Barotov k situaci ve Spojených státech.
Americká rallye pokračuje. Zlepšující se data o inflaci a další vlna uzavíraní „shortů“ vynesly americké indexy na nová několika týdenní maxima. Obavy z větších měnově politických zásahů Fedu jsou upozaděny a vše se zdá zalité sluncem. Z pohledu indexu S&P 500 jsme se dokonce vrátily nad úroveň 4200 bodů. A jaké byly hlavní události minulého týdne? Jak dopadla důležitá čísla o růstu cen z domácí ekonomiky nebo jaká čísla reportoval ČEZ?
Sedm největších ropných společností se letos chystá k odkupům svých akcií v úhrnu za 38 miliard dolarů (téměř 813 miliard korun), což je téměř rekord. Znamenalo by to maximum od roku 2008, kdy tyto podniky na odkup svých akcií vynaložily dohromady 46 miliard dolarů. Firmám to umožňují vysoké ceny surovin.
Hlavní index ruských akcií odepsal více než šest procent a výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Výprodeje stíhají také kryptoměny.
Ředitelství silnic a dálnic zahájilo soutěž na stavbu střediska správy a údržby dálnice D11 u Stříteže nedaleko Trutnova. Odhadovaná cena zakázky je 490 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Součástí střediska bude i objekt policie. Na síti X to dnes uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Stát chce do února příštího roku, tedy do odložené účinnosti zákona o právu na digitální služby, digitalizovat zhruba 400 služeb. Elektronický formulář byl již zveřejněn u 3008 služeb z přibližně 3440, které byly určeny k digitalizaci, uvedla Digitální a informační agentura
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner navštíví tuto sobotu a neděli Moskvu a také Kyjev. Napsaly to dnes ruská státní tisková agentura TASS či americký zpravodajský server Axios s odvoláním na své zdroje. Kreml ani Washington zprávu oficiálně nepotvrdily. Podle zdroje agentury Reuters se o první cestě amerických vyjednavačů na Ukrajinu stále jedná, přičemž týmy hovořily o možném datu 6. září.
Restrukturalizace německého automobilového koncernu Volkswagen v Česku výrazněji zasáhne vyšší desítky až stovky tuzemských dodavatelů automobilky, zejména pak z řad menších firem. Podniky, které jsou na koncernu závislé jako na jediném odběrateli, mohou mít i existenční problémy. Do budoucna ovšem plán zvyšuje šance automobilky na další fungování, což je klíčové právě i pro české dodavatele, uvedli analitici pro čtk.
S novým školním rokem začíná v Rakousku platit zákaz nošení šátků ve školách pro dívky do 14 let. Od pondělí nabude účinnosti ve Vídni, Dolních Rakousích a Burgenlandu a o týden později ve zbývajících spolkových zemích. Rakouská organizace mladých socialistů označila zákaz za rasistický a sexistický a hodlá 9. října uspořádat ve Vídni protest. Rakouský ministr školství Christoph Wiederkehr nicméně očekává, že zákaz bude většina dívek dodržovat
Ve vltavské kaskádě je i přes extrémní hydrologické sucho vody dostatek. Orlická přehrada dnes kvůli poklesu hladiny na 334,6 metru nad mořem sníží odtok. Poprvé v historii využije Povodí Vltavy zásobu vody ze slapské nádrže, která je po proudu řeky blíž Praze. Do dolního toku Vltavy tak stále poteče potřebných 40 metrů krychlových za sekundu. Dohromady je v Orlíku a Slapech 47 procent běžného objemu vody.
Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. Trump v příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
Zástupci sněmovní opozice dnes navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve Sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
Ani část 🔥🔥🔥 vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat. Demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, uvedl to ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt.
Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v červenci zrychlily meziroční růst na 4,8 procenta. V červnu po revizi vrostly o 3,4 procenta. Meziměsíčně tržby v červenci stouply o 0,6 procenta. Výsledky maloobchodu dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Největší podíl na červencovém růstu měly internetové a zásilkové obchody.