Recese, které se analytici obávali ještě na přelomu tohoto roku, se nedostavila. Globální ekonomika šlape dál a investoři již vyhlížejí pokles úrokových sazeb v příštím roce. To vše žene ceny akcií nahoru. Nejlépe se daří těm americkým.
Celková inflace ve Spojených státech dosáhla svého maxima v červnu 2022 na 9,06 procenta. Od té chvíle stabilně klesala tempem v průměru 0,4 procenta měsíčně až do prosince, kdy činila 6,45 procenta. Letos v lednu proces dezinflace výrazně zpomalil a lednová inflace byla publikována na 6,41 procenta. Co stojí za tímto zpomalením? „Tempo poklesu inflace v lednu výrazně zpomalilo, ekonomika je silnější, než se čekalo a centrální bankéři začínají reagovat,“ uvádí v komentáři analytik BHS Timur Barotov k situaci ve Spojených státech.
Akciové tituly v loňském roce plošně odepsaly téměř dvě desítky procent. A to zejména kvůli nejistotě způsobené třemi černými labutěmi – dozvuky pandemie, razantní inflací a válkou na Ukrajině. Na to vše reagovaly centrální banky růstem sazeb, což právě poslalo akciové tituly do záporu. Jak se svět nastavuje na novou realitu, začíná se mluvit o konci utahování měnové politiky, a tedy i o opětovném nastartování růstu akcií. Kdy ta doba přijde? Již velmi brzy, shodují se odborníci.
Hlavní akciový index v Hongkongu je nejníže od finanční krize v roce 2009. Vytrvale klesá už téměř dva roky a za jeho nejnovější potíže může podle analytiků postoj nového správce Hongkongu. Ten podle nich ve své středeční řeči nenastínil žádný konkrétní plán, jak zastavit sílící vliv jiných finančních center v Asii, zejména pak Singapuru.
Nejlepší doba k nákupu akcií je tehdy, „když na ulicích teče krev“, zní starý poznatek. Nemusí to nutně být doslova. I obrazně. Zkrátka v makroekonomicky či sociálně těžkých časech. Zkušení investoři v USA si to berou k srdci. I když se země letos potýká s nejvyšší inflací za 40 let, v červenci závratným tempem navýšili své akciové investice. Vyplývá to z analýzy chování takzvaných „chytrých peněz“, tedy právě investičních profesionálů, kteří spravují peníze bank, velkých fondů, státních fondů či zámožných rodin a byznysmenů.
Američané se chystají na oslavy Dne nezávislosti. Mnozí ale nemají důvod k radosti. Akciové trhy, v nichž má valná většina občanů USA uloženy peníze na stáří, totiž prožívají nejhorší pololetí od roku 1970 (S&P 500), a některé dokonce od roku 1962 (index Dow Jones).
Akcie na asijských trzích ve čtvrtek oslabily, a navázaly tak na masivní výprodej, který ve středu zasáhl newyorskou Wall Street. Investoři se obávají zejména dopadů inflace na hospodaření firem a pokračujícího zvyšování úrokových sazeb, které podle nich nepříznivě ovlivní výhled hospodářského růstu.
Společnosti MSCI a FTSE Russell vyřadily cenné papíry ruských společností ze svých akciových indexů. Londýnská burza mezitím zastavila obchodování s ruskými depozitními certifikáty. Mezinárodní investoři se nemohou zbavit ruských aktiv.
Pod tlakem se v úvodu týdne ocitla naprostá většina evropských akciových trhů, včetně pražského parketu. Nervozita na burzách pramení především ze zpráv o možné ruské invazi na Ukrajinu, která by se podle některých zdrojů měla uskutečnit tento týden.
Ceny akcií ve světě letos opět porostou, ale nižším tempem než loni, kdy stoupaly o desítky procent. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Uklidnění pandemické situace by podle nich mělo prospět firmám z maloobchodu či restauračním řetězcům, růst úrokových sazeb pomůže bankám. Posilující dolar negativně ovlivní akcie na rozvíjejících se trzích, odhadují.
Ceny ropy 🛢 se dnes snižují 📉 kvůli vyhlídkám na slabší poptávku ve Spojených státech. Severomořská ropa Brent kolem 18:15 SELČ vykazovala pokles více než 0,7 procenta a pohybovala se mírně nad 68 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela přes 0,8 procenta a nacházela se v blízkosti 64 dolarů za barel.
Americký miliardář Elon Musk požádal soud o zamítnutí ❌ žaloby, ve které ho americká Komise pro cenné papíry a burzy viní, že v roce 2022 příliš pozdě informoval o zvýšení podílu v sociální síti Twitter, která se nyní jmenuje X. Musk tvrdí, že se ho komise pomocí žaloby snaží potrestat za to, že ji kritizuje.
Čistý zisk ruské státní plynárenské společnosti Gazprom v letošním prvním pololetí 📉 klesl meziročně o šest procent na 983 miliard rublů (zhruba 255 miliard korun). Oznámila to dnes firma. Na výsledky měly negativní dopad nižší ceny ropy a silnější kurz rublu, napsala agentura Reuters.
Americký dolar oslabuje 👎 po zprávě o červencovém růstu spotřebitelských výdajů ve Spojených státech. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, ztrácí kolem 17:15 SELČ 0,1 procenta na 97,72 bodu.
Pražská burza v závěru týdne dál oslabila 📉, index PX klesl poosmé v řadě, dnes o 0,63 procenta na 2267,93 bodu. Ztratila většina emisí, akcie Erste Bank a Komerční banky odepsaly kolem jednoho procenta, energetický ČEZ a Moneta Money Bank přišly zhruba o 0,3 procenta. S mírným ziskem uzavřela dnešní obchodování pouze nápojářská Kofola. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Česká měna dnes 💪 zpevnila k euru i dolaru. K 17:00 posílila koruna vůči euru oproti předchozímu závěru o deset haléřů na 24,46 koruny za euro a k dolaru o 14 haléřů na 20,89 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
V místě někdejší restaurace Bohemia v centru Plzně, kterou stavbaři před rokem strhli, vzniká komplex 🏢 Palác Anglické nábřeží s 205 byty a 2800 metry čtverečními ploch pro kanceláře, maloobchod a služby. Za více než miliardu korun ho do prvního čtvrtletí 2028 postaví realitní fond INVESTIKA s místním developerem BC Real.
Deficit Spojených států v zahraničním obchodu se zbožím se v červenci zvýšil o 22 procent na 103,6 miliardy dolarů (zhruba 2,2 bilionu korun). Oznámilo to dnes americké ministerstvo obchodu.
Německo dnes zahájilo ✔ komerční provoz už druhého terminálu na zkapalněný zemní plyn ve Wilhelmshavenu na severozápadě země. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na státní společnost Deutsche Energy Terminal (DET).
Na poslední chvíli se k hlasování ve sněmovních volbách ze zahraničí k dosavadním 24 000 přihlásily datovými schránkami další nízké tisíce zájemců. Přibližné počty těch, kteří chtějí využít první možnosti hlasovat z ciziny korespondenčně, bude moci ministerstvo zahraničí oznámit během příštího týdne.