Reklama

Chytá inflace ve Spojených státech druhý dech? Ekonomika je silnější, než se čekalo

Fed, ilustrační foto
iStock
 nst
nst

Celková inflace ve Spojených státech dosáhla svého maxima v červnu 2022 na 9,06 procenta. Od té chvíle stabilně klesala tempem v průměru 0,4 procenta měsíčně až do prosince, kdy činila 6,45 procenta. Letos v lednu proces dezinflace výrazně zpomalil a lednová inflace byla publikována na 6,41 procenta. Co stojí za tímto zpomalením? „Tempo poklesu inflace v lednu výrazně zpomalilo, ekonomika je silnější, než se čekalo a centrální bankéři začínají reagovat,“ uvádí v komentáři analytik BHS Timur Barotov k situaci ve Spojených státech.

Reklama

Výpočet inflace oproti menší základně

Od června 2023 se bude celková meziroční inflace poměřovat s klesající základnou, čímž se výrazně zredukuje tempo dezinflace. Když měříme rychlost růstu cenové hladiny oproti období, kdy toto tempo bylo pomalejší, tak se bude opticky jevit vyšším. Nicméně, lednová inflace se poměřovala oproti průměrně rostoucímu období inflace v minulém roce, takže tento efekt nestojí za letošním zpomalením růstu cen. Naopak při výpočtu inflace oproti menší základně může ztížit dezinflaci od poloviny roku 2023.

Rozvolnění finančních podmínek

Od poloviny října 2022 se finanční podmínky na kapitálových trzích v západní hemisféře výrazně rozvolnily. Americká centrální banka (Fed) po celý rok 2022 vynakládala snahu o utažení finančních podmínek na kapitálových trzích ve snaze zkrotit extrémní růst inflace. Snažila se o to jednak strmým zvyšováním úrokových sazeb, kdy během roku zvýšila klíčovou úrokovou sazbu z 0,25 procenta až na 4 procenta a ještě v tom bude pokračovat letos nad hranici 5 procent. Dále Fed zahájil od března 2022 kvantitativní utahování, kdy redukuje objem své rozvahy tím, že již nedokupuje dluhopisy po splatnosti. Pro představu, rozvaha Fedu sestává z jedné třetiny z korporátních dluhopisů a ze dvou třetin z vládních dluhopisů a má velikost 9 bilionu dolarů. Tyto dva instrumenty monetární politiky snižují likviditu v oběhu výrazným zdražením dluhu a zastavením finančního toku ze strany Fedu.

Navíc jestřábí rétorika komunikovala finančním trhům, že jsou bankéři silně odhodláni pokračovat v restriktivní politice, aby zastavili inflaci. Finanční trhy v reakci zaujaly konzervativnější postoj a došlo k utažení finančních podmínek. Akciové trhy se v reakci v roce 2022 výrazně propadly: S&P 500 -19 procent, Dow Jones -9 procent, Nasdaq Composite -33 procent a STOXX Europe 600 -12.6 procenta. Dluhopisové výnosy výrazně vzrostly. Ceny nemovitostí kompletně zastavily růst a později začaly zlevňovat. Tím došlo k utažení finančních trhů a ke snížení vnímaného bohatství světové populace, a tedy ke zpomalení ekonomiky. Kapitálové trhy si lze představovat jako most, mezi monetární politikou centrální banky a reálnou ekonomikou.

Jaká je inflace v Evropě či USA? Padají rekordy staré desítky let

Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let

S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.

Přečíst článek

Ovšem od poloviny října 2022 tento most přestal plnit dezinflační roli. Finanční podmínky se začaly rychle rozvolňovat a akciové trhy vystřelily strmým tempem nahoru: S&P 500 +14 procent, Dow Jones +13.7 procenta, Nasdaq Composite +15 procent a evropský STOXX 600 +17.6 procenta. Výnosy na dluhopisech začaly klesat o desítky procent. Tento pomyslný most v podobě kapitálových trhů tak začal podporovat růst inflace. Finanční podmínky dále rozvolňovala i holubičí rétorika Fedu od nového roku.

Obdobná situace se udála v červenci a srpnu 2022, kdy akciové trhy vzrostly mimořádným tempem a výnosy na dluhopisech výrazně klesly. Jednalo se o optimismus plynoucí z dosažení inflačního maxima v červnu a počátkem dezinflace. V důsledku rozvolnění finančních podmínek, celková meziroční inflace v září (8,20 procenta) téměř nepoklesla oproti srpnové (8,26 procenta).

Ostatní

Ostatní vlivy, které přispívaly k inflaci byly expanzivní monetární politiky Číny a Japonska. Fiskální stimulace ze strany vlády Spojených států, kdy vládní účet klesl z 1 bilionu dolarů na 0,5 bilionů. Ovšem to jsou pravděpodobně jenom dočasné vlivy.

Reklama

Související

Socha býka na Wall Street

Týden tradera: Index S&P 500 zažil solidní katapult a ČNB zariskovala

Přečíst článek
FED zatím nemění úrové sazby

Týden tradera: Investoři sázejí na poklidný podzim, sazby ale zůstanou vyšší

Přečíst článek
Index S&P 500

Týden tradera: Pořádná „kocovina“ na globálních burzovních trzích nemusí být daleko

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme