Pražská energetika (PRE) vyplatí letos svým akcionářům dividendu 439,96 koruny za akcii, rozhodla valná hromada firmy. Dividenda je asi o 17,5 koruny vyšší než loni a celkem PRE akcionářům vyplatí 1,7 miliardy korun.
To byla otázka, kterou jsem si nejednou kladl při pohledu na burzovní grafy uplynulý týden, který byl doslova plný intenzivních negativních makroekonomických zpráv. Panické výprodeje tak na burzách pokračují a do indexů včele s S&P 500 se naplno zakousli medvědi (index vstoupil rázně do medvědího trhu a od svých maxim sestoupil o více než 20 procent). Kde bude tzv. „hard bottom“ se neodvažují v tuto chvíli předpovídat ani ti nejzkušenější stratégové, přesto bych řekl, že jedno je jisté. Poklesy akciových trhů by mohla zastavit až nová vlna „QE“ (kvantitativní uvolňování – nákup aktiv centrálními bankami na trzích).
Akciové trhy mají za sebou chaotický týden, který se nesl v duchu zpřísňování měnových politik jejich autoritami. Americká, britská ale překvapivě i švýcarská centrální banka sáhly ke zvýšení úrokových sazeb. To je špatná zpráva pro akcie, které zažily nejhorší týden srovnatelný s nejslabšími týdny v roce 2020, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie s obřími ztrátami na životech.
Akcie ve Spojených státech v rámci rozsáhlého výprodeje ve čtvrtek klesly a index Dow Jones se poprvé od ledna 2021 propadl pod psychologickou hranici 30 tisíc bodů. Důvodem ztrát bylo středeční rozhodnutí centrální banky USA (Fed) zvýšit v rámci boje s inflací základní úrok nejvíce od roku 1994. To podpořilo obavy z recese.
Evropské akcie dnes výrazně oslabily. K jejich poklesu přispělo zvýšení úrokových sazeb ve Švýcarsku a v Británii, která podnítila obavy z dopadu inflace na globální ekonomiku. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 dnes odepsal 2,5 procenta a obchodování uzavřel na 402,88 bodu.
Pět set nejbohatších lidí na světě podle indexu miliardářů agentury Bloomberg letos ztratilo dohromady 1,4 bilionu dolarů (asi 33,1 bilionu korun), včetně 206 miliard dolarů jen toto pondělí. Mezi pěti nejvíce postiženými nechybí již tradiční lídr žebříčku Elon Musk, Jeff Bezos či Mark Zuckerberg. Letošní vývoj je tak zcela opačný než loni, kdy jmění pětistovky nejmovitějších na světě stouplo úhrnem o bilion dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.
Akciové trhy patrně na úplné dno ještě neklesly. Počkal bych s většími nákupy spíše až do podzimu, budeme už chytřejší, říká šéf Erste Asset Managementu v ČR a zároveň šéf Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč. Centrální banky by si podle něj měly dát pozor, aby přílišným růstem sazeb nezadusily ekonomiku na dlouho.
Většina podílových fondů letos prodělává, akciové fondy ztratily do konce května 8,9 procenta, dluhopisové fondy 3,3 procenta a smíšené fondy 6,8 procenta. Vyplývá to z aktuálního Partners Indexu podílových fondů za květen.
Globální bohatství dosáhlo loni rekordních 530 bilionů dolarů, o desetinu více než o rok dříve. A přes dopady války na Ukrajině, vysoké inflaci a rostoucím sazbám vzroste i letos, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na studii Boston Consulting Group. Trendem jsou udržitelné investice (ESG), které rostou třikrát až pětkrát rychleji než ty tradiční.
Ženy zastávají jen asi čtvrtinu vrcholových manažerských postů v pěti stech největších na burze obchodovaných podniků v USA. Co se týče vlastnictví akcií těchto firem, je skóre ještě bizarnější – manažerky vlastní pouze procento akcií firem v indexu S&P 500, manažeři zbylých 99 procent, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na nový výzkum.
