Převod vlastnictví holdingu Agrofert na rodinné příslušníky předsedy hnutí ANO a možného premiéra Andreje Babiše, například na dceru Vivien Babišovou, o čemž média spekulují jako o jednom z možných řešení Babišova střetu zájmů, by byl v praxi problematický. Na středeční konferenci Hospodářské komory ČR ke střetu zájmů to v Praze řekl partner právní kanceláře Portos Milan Kučera. Zajímavější je podle něj diskuse o převodu Agrofertu do takzvaného slepého fondu. Komplexní mechanismus, jak v Česku slepý fond zavést, ale chybí, uvedl Kučera.
Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Agrofert má po osmi letech jediného vlastníka. Andrej Babiš získal zpět sto procent akcií podniku, čímž otevírá otázku možného střetu zájmů při sestavování vlády.
Podle průzkumu pro Českou televizi si téměř 60 procent lidí myslí, že Babišův střet zájmů je vážný problém. Pokud bude Babiš premiérem, musí se od Agrofertu odstřihnout. A vložení holdingu do svěřenského fondu se ukázalo jako nedostatečné. Babiš tvrdí, že už řešení má. Jaké, ale neupřesnil.
Úřady spadající pod ministerstvo zemědělství nepotvrdily, že začnou vymáhat po firmách z holdingu Agrofert vrácení dotací, jak v týdnu oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud nemají žádný harmonogram ani jasno v postupu. Uvedl to Deník N. Výborný na svých slovech trvá, první rozhodnutí mají podle něj padnout ještě do konce září, píše server.
Částka, kterou bude ministerstvo zemědělství vymáhat po firmách z holdingu Agrofert, bude přesahovat sedm miliard korun. Jsou to dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021 navzdory střetu zájmů majitele firmy, šéfa hnutí ANO a tehdejšího premiéra Andreje Babiše, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ministr původně odhadoval částku 5,1 miliardy, v sumě ale nebyly započítány dotace spravované přímo ministerstvem. Agrofert tvrdí, že k navrácení není důvod, věc vnímá jako kampaň před říjnovými volbami do Sněmovny.
Piráti vyzvali před večerní schůzkou premiéra a lídra koalice Spolu Petra Fialy a vicepremiéra a předsedy Starostů Víta Rakušana proti spojenectví s hnutím ANO vládu, aby okamžitě začala vymáhat po holdingu Agrofert dotace z dob, kdy byl šéf ANO Andrej Babiš ve střetu zájmů. Vymáhat má vláda deset miliard korun. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že ministerstvo zemědělství bude po holdingu vymáhat dotace ve výši 5,1 miliardy korun.
Společnosti Fatra z Napajedel na Zlínsku, která patří k největším zpracovatelům plastů v zemi, se loni meziročně zvýšily tržby na 3,657 miliardy korun. Je to o 116 milionů korun více než předloni.
Společnost Duslo ze skupiny Agrofert zavře kvůli špatným hospodářským výsledkům svůj bratislavský závod vyrábějící chemikálie pro gumárenský průmysl známý jako Istrochem či Dimitrovka. Serveru Aktuality.sk to potvrdil ředitel firmy Petr Bláha, podle kterého závod nemá šanci konkurovat levným čínským producentům. O práci tak přijde zhruba 200 lidí.
Zisk holdingu Agrofert, působícího v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun. Majitelem Agrofertu je předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
