Spor o dotace pro Agrofert má další obrat. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) tvrdí, že mu unijní zemědělské ředitelství potvrdilo správnost postupu při obnovení plateb firmám z holdingu. Opozice i protikorupční organizace ale dál upozorňují na možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše.
Agrofert může znovu čerpat dotace a účastnit se veřejných zakázek. Státní fond dospěl k závěru, že jeho struktura je v souladu se zákonem a premiér Andrej Babiš tak není ve střetu zájmů.
Holding Agrofert plánuje v Německu investice za téměř tři miliardy korun. Peníze mají zamířit do chemie i potravinářství v Sasku-Anhaltsku, kde patří mezi významné zaměstnavatele.
Agrofert rozšířil své představenstvo. Do vedení holdingu přibylo pět nových manažerů, celkem jich je nyní dvanáct. Změna přichází krátce poté, co Andrej Babiš vložil akcie firmy do svěřenského fondu. Holding přitom dál čelí debatám o dotacích z doby, kdy byl Babiš premiérem.
Server Politico upozorňuje, že podnikání českého premiéra Andrej Babiš sahá daleko za hranice holdingu Agrofert. Přes investiční fond Hartenberg Holding vede stopa k jedné z největších evropských sítí klinik umělého oplodnění, k internetovému prodeji spodního prádla i k síti květinářství.
Evropská komise žádá Česko o vysvětlení, jak brání střetu zájmů premiéra. Požaduje detailní právní analýzu i potvrzení, že Agrofert nečerpá evropské peníze. Česko má měsíc na odpověď. Ve hře jsou miliardy korun.
Dozorčí rada Státního zemědělského intervenčního fondu na svém zasedání vyzvala jeho ředitele Petra Dlouhého, aby neodkladně zahájil vymáhání dotací od Agrofertu, který donedávna vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO). Novinářům to po zasedání rady řekl její předseda Tomáš Dubský (STAN). Nikdo jiný než ředitel fondu podle Dubského vymáhání zahájit nemůže.
Andrej Babiš oznámil, že po získání souhlasů regulátorů ve třech státech EU vložil veškeré akcie Agrofertu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Krok označil za naplnění českých i evropských pravidel o střetu zájmů. Vlastnictví holdingu přitom patří k nejcitlivějším politickým tématům posledních let.
Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš stále čeká na potvrzení dokumentů k převodu akcií holdingu Agrofert ze třech unijních zemí. Novinářům to odpověděl po zasedání vlády na dotaz, zda se nějak posunulo řešení jeho střetu zájmů.
Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu, předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. O vymáhání dotací informoval krátce před loňskými sněmovními volbami tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Hnutí ANO volby vyhrálo a Babiš byl jmenován premiérem. Ministerstvo zemědělství, v jehož čele stanul Martin Šebestyán (za SPD), nyní podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
Premiér Andrej Babiš nestihne zákonný termín pro vyřešení střetu zájmů. Převod akcií Agrofertu do svěřenského fondu se zdržel kvůli souhlasům zahraničních úřadů, na které podle něj nemá žádný vliv. Akcie prý převede okamžitě poté, co je získá.
Tržby americké společnosti Anthropic, která se zabývá umělou inteligencí (AI), by mohly do roku 2030 překročit 600 miliard dolarů (zhruba 13,1 bilionu korun). Podle listu Financial Times to vyplývá z prognózy investiční banky Goldman Sachs, která pro firmu připravuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO). Odhad počítá s tím, že tržby podniku vzrostou do konce desetiletí více než 130násobně oproti loňskému roku.
Číst více
Hnutí STAN, které vyhrálo pražské komunální volby, chce sestavit koalici se Spolu (ODS, TOP 09) a s Prahou sobě. Dnes to na základě dosavadních koaličních jednání odhlasoval jeho zastupitelský klub.
Číst více
Státní podnik Lesy České republiky vypsal soutěž na generálního dodavatele stavby nového sídla v Hradci Králové. Předpokládaná hodnota díla je 1️⃣,8️⃣ miliardy korun bez DPH. Lhůta pro podání nabídek je 15. ledna 2027. Stavbu by podnik chtěl zahájit v květnu. Lesy ČR to dnes uvedly na svém webu. Objekt by měl být největší administrativní dřevostavbou v Česku.
Zástupci Ukrajiny, Ruska a USA při dnešních třístranných jednáních v Abú Zabí diskutovali o výměnách zajatců a návratu ukrajinských dětí do vlasti, uvedl dnes ukrajinský prezident 👨Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Dánska. Podle agentury Reuters Zelenskyj oznámil, že kromě humanitárních problémů strany diskutovaly také o bezpečnostních zárukách. Trilaterální jednání o válce na Ukrajině začalo v Abú Zabí dnes a má pokračovat ve středu.
Lidskoprávní organizace Amnesty International dnes ☝️ varovala před ohrožením právního státu ve Francii a sílícími projevy autoritářských praktik v zemi. Prohlášení přichází v době celostátních protestů a pouhých šest měsíců před prezidentskými volbami, upozornila agentura AFP.
Společnost Veolia podepsala smlouvu o prodeji dceřiné firmy Recovera Využití zdrojů. Kupujícím je podnikatelská skupina CE Industries miliardáře 👨 Jaroslava Strnada. S odkazem na mediální zástupkyni skupiny Veolia Petru Losertovou to dnes uvedl Ekonomický deník. Na podnikání firmy Recovera, která působí v oboru nakládání s odpady, se podle deníku nic nemění.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za 👍 velmi produktivní dnešní rozhovory o ukončení války na Ukrajině. Ještě podle něj ale zbývá hodně práce. Cílem je prý rozhovory mezi USA, Ukrajinou a Ruskem nakonec rozšířit také o Evropu, řekl podle agentury Reuters.
Do vedení Správy Krkonošského národního parku se po nedávných personálních změnách dostali dosavadní vedoucí oddělení péče o lesní ekosystémy 👨 Dušan Havlík a tiskový mluvčí správy parku Radek Drahný. Oba se stali náměstky. První z nich povede po odvolaném ekonomickém náměstkovi Luďkovi Kholovi ekonomický odbor a druhý bude v čele odboru vnějších vztahů.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v říjnu 📈 zrychlil na 2,0 procenta z tempa 1,6 procenta v září. Míra inflace tak dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních šest měsíců. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil maďarský statistický úřad. Nárůst inflace překonal očekávání analytiků a podle odhadů trhu pravděpodobně už letos neumožní snížit základní úrokové sazby.
Stát by v případě vysokých cen energií mohl vybrat od producentů elektřiny až 9️⃣0️⃣ procent jejich nadměrných příjmů nad stanovený cenový strop. Ten by při aktivování odvodů předem nastavila vláda. Vyplývá to z vládou schváleného návrhu novely energetického zákona, který je nyní k dispozici v systému elektronické knihovny legislativního procesu.