Šéf hnutí ANO a nadcházející staronový premiér ČR Andrej Babiš se vzdal holdingu Agrofert způsobem, který jde dále v porovnání se způsobem, jakým kontrolu nad svým majetkem ošetřil americký prezident Donald Trump. Trump s nástupem do Bílého domu roku 2017 svěřil vedení vlastního konglomerátu, Trump Organization, dětem. Ti konglomerát řídí nadále i během Trumpova druhého funkčního období v Bílém domě. Trump ovšem zůstává jeho vlastníkem. Babiš se naproti tomu vzdává Agrofertu natrvalo. A potomkům připadne až po jeho smrti.
Holding Agrofert předsedy hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše koupil za 290 milionů eur (zhruba sedm miliard korun) nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding B.V., která vlastní dovozní a skladovací terminál čpavku v Rotterdamu a také platformu pro distribuci čpavku zákazníkům v Evropě.
Převod vlastnictví holdingu Agrofert na rodinné příslušníky předsedy hnutí ANO a možného premiéra Andreje Babiše, například na dceru Vivien Babišovou, o čemž média spekulují jako o jednom z možných řešení Babišova střetu zájmů, by byl v praxi problematický. Na středeční konferenci Hospodářské komory ČR ke střetu zájmů to v Praze řekl partner právní kanceláře Portos Milan Kučera. Zajímavější je podle něj diskuse o převodu Agrofertu do takzvaného slepého fondu. Komplexní mechanismus, jak v Česku slepý fond zavést, ale chybí, uvedl Kučera.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že pokud nebude mít jistotu, že ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem, nemá logiku, aby dělal nevratné kroky ohledně svého střetu zájmů. V odpovědích na dotazy občanů na instagramu také zopakoval, že pokud bude jmenován předsedou vlády, vyřeší problém v souladu s evropskými zákony a českými soudy.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámí, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů, těsně před tím, než ho prezident Petr Pavel jmenuje do premiérské funkce. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Babiš to řekl po jednání koaliční rady vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v Průhonicích.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš zopakoval, že neprodá holding Agrofert a že střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony, uvedl na sociálních sítích. Prezident Petr Pavel trvá na tom, že by měl Babiš řešení představit veřejnosti.
Andrej Babiš se opět setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Tématem měl být jeho střet zájmů a také programové prohlášení. S tím to začalo tak, že ho Babiš poslal prezidentovi přes datovou schránku. Už to byl takový první pokus hrát přesilovku. Vykolíkovat si území, otestovat soupeře.
Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Agrofert má po osmi letech jediného vlastníka. Andrej Babiš získal zpět sto procent akcií podniku, čímž otevírá otázku možného střetu zájmů při sestavování vlády.
Podle průzkumu pro Českou televizi si téměř 60 procent lidí myslí, že Babišův střet zájmů je vážný problém. Pokud bude Babiš premiérem, musí se od Agrofertu odstřihnout. A vložení holdingu do svěřenského fondu se ukázalo jako nedostatečné. Babiš tvrdí, že už řešení má. Jaké, ale neupřesnil.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
