Kvůli rostoucí agresi Ruska vůči Ukrajině rozhodli spojenci o uvalení prvního kola sankcí. Ty nejzásadnější ale mají ale ještě v rukávu. Co už Rusko dostalo a co mu ještě hrozí? Přečtěte si v analýze newstream.cz vyplývající ze sdělení příslušných institucí.
Ruské akcie i rubl se v pondělí v reakci na zásadní vystupňování konfliktu na Ukrajině mohutně propadly. Krok ruského prezidenta Vladimira Putina, který uznal dvě povstalecké republiky na východě Ukrajiny, citelně zvyšuje riziko v celé oblasti. To stahuje dolů jak ruská, tak ukrajinská aktiva. Ve Spojených státech se v pondělí kvůli svátku neobchodovalo.
Jednání o podmínkách dohody o řešení vlivů těžby v polském hnědouhelném dole Turów musí podle expertní organizace Frank Bold pokračovat. Podle ní nynější dohoda s Polskem nezaručuje ochranu českého území před ztrátou vody a poškozením těžbou a chybí i aktualizovaný hydrogeologický model.
Ministr financí Stanjura hrdě ohlásil, že návrh státního rozpočtu se dá popsat jednou větou jako zodpovědné protiinflační vládnutí bez zvyšování daní. Hrdý je na plán státních financí i premiér Fiala. I podle něj je protiinflační a navíc i realistický, protože poctivě ukazuje všechny příjmy a výdaje. Protiinflační stěží, poctivý snad. Čechrání peříček je poněkud předčasné.
Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) v nejbližších týdnech vyhlásí tendr na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vyhodnocení by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Zkušební provoz je nutné spustit v roce 2036. Fiala to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Napjatá situace kolem Ukrajiny se v sobotu ještě o poznání vyhrotila. Proruští rebelové na východě země vyhlásili všeobecnou mobilizaci, zesílila intenzita střetů mezi povstalci a ukrajinskými silami, Ukrajinská armáda ohlásila dva mrtvé vojáky, Rusko testovalo strategické jaderné zbraně. Západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout největší konflikt v Evropě nejméně od válek v bývalé Jugoslávii a Čečensku v 90. letech minulého století.
Během dvou měsíců od svého zvolení dal nastupující levicový prezident Gabriel Boric ekonomickým elitám najevo, že budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. S tím ale souhlasí i představitelé odcházející vlády. Jihoamerická země čelí rostoucímu sociálnímu napětí.
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond. Fialův kabinet to však i kvůli inflaci a pandemii zatím otevřeně odmítá. Ale nejspíš mu nezbyde nic jiného.
Prestižní ekonomický institut varuje, že cenový šok by v případě války na Ukrajině přišel i za situace, že by Rusko neomezilo dodávky ropy a zemního plynu.
Prezident Miloš Zeman v pátek ve sněmovně zkritizoval návrh rozpočtu jako proinflační. Kabinetu vytkl, že návrh není prorůstový. „Neruší žádné daňové výjimky, které stát stojí 380 miliard korun,” řekl Zeman. Vyzval k plošnému zrušení daňových výjimek a doporučil zvýšení daně z příjmu fyzických osob.
Ceny ropy 🛢 se v úvodu týdne výrazně zvyšují 📈, nárůst se blíží pěti procentům. Trh reaguje na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde Spojené státy a Írán bojují o kontrolu nad Hormuzským průlivem. Brent přidává 4,7 procenta na 79,60 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 4,8 procenta na 74,80 dolaru za barel.
