Evropské ceny energií dnes výrazně klesají na základě náznaků, že Evropská unie zvyšuje úsilí jak zmírnit energetickou krizi, která by s blížící se zimou mohla uvrhnout region do recese. Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, klesla dopoledne až o 26 procent a nizozemský plyn o 11 procent, uvedla agentura Bloomberg.
Pronásledování, hlad, strach o blízké. To je důvodem, že Kubánci v posledních měsících prchají ze své země v největším počtu za více než čtyři desetiletí a rozhodli se vsadit své životy a budoucnost na nebezpečnou cestu do Spojených států letecky, po zemi i po moři, aby unikli ekonomickým a politickým potížím, napsala agentura Bloomberg.
Svět potřebuje více ropy a zemního plynu a měl by pokračovat v provozu jaderných elektráren a zároveň masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Z konference v norském Stavangeru to evropským energetickým lídrům vzkázal nejbohatší muž planety Elon Musk, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ).
Premiér Petr Fiala (ODS) a německý kancléř Olaf Scholz se dnes na společné schůzce v Praze shodli na nutnosti nalezení celoevropského řešení pro snížení cen elektřiny.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie. Ministerstvo společně s kalkulačkou spustilo i nový web www.energiezamene.cz, kde lidé najdou nejen podrobnosti k takzvanému úspornému tarifu, ale například i tipy, jak mohou sami ušetřit energie, uvedlo MPO.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 9. září do Bruselu mimořádné jednání Rady ministrů EU pro energetiku. Cílem jednání je obnovit fungování trhu s energiemi, který podle ministra přestal fungovat a zamrzl.
Německo se chystá na zimu. Daří se mu plnit zásobníky plynu rychleji, než čekalo, uvedl ministr hospodářství Robert Habeck. Navíc závislost na ruské surovině je minimální. Podíl ruského plynu činí necelých deset procent. Před rokem to bylo více než 50 procent.
Nedávnou „medvědí rallye“ vystřídaly poklesy a volatilita. Obavy o ekonomický růst v Evropě a USA, pravděpodobný další růst úrokových sazeb v příštím měsíci a příliv negativních makro dat měly vliv na obchodování v týdnu. Z pohledu indexu S&P 500 se trhy ocitly i kolem 4100 bodů. A jaké události měly největší dopad na akcie?
Ukrajinská energetická společnost Enerhoatom upozornila na vysoké riziko úniku radioaktivních látek v důsledku pokračujícího ostřelování Záporožské jaderné elektrárny okupované ruskými vojsky. Z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě se dnes opět vzájemně obvinily obě znepřátelené strany, což se v poslední době stalo už několikrát.
Sněmovna souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na evropské úrovni. Jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, vyjednává podporu dalších zemí.
Americké síly 💥💥💥 zasáhly přesnou municí přibližně 140 íránských vojenských cílů, uvedlo velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM, když oznámilo ukončení už třetí vlny útoků na Írán v tomto týdnu. Írán v odvetě za americké nálety, které následovaly po útoku na obchodní loď v Hormuzském průlivu, odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu. Průliv, klíčový pro mezinárodní obchod, zůstává podle Íránu uzavřený až do odvolání, zatímco americké velitelství CENTCOM tvrdí, že plavba průlivem pokračuje.
Číst více
