Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly dnes Greenpeace a expertní organizace Frank Bold v tiskové zprávě. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU.
Bývalému britskému premiérovi Borisovi Johnsonovi se podařilo shromáždit podporu alespoň 100 konzervativních poslanců a bude tak moci kandidovat na předsedu Konzervativní strany. Informují o tom britská média s odkazem na zdroje z Johnsonova okolí. Informaci potvrdil i konzervativní poslanec a Johnsonův stoupenec James Duddridge. Podporu stovky poslanců má i další potenciální kandidát na šéfa konzervativců a tedy i na příštího premiéra i exministr financí Rishi Sunak.
Na nový stavební zákon, který by urychlil výstavbu bytů, se v Česku čeká roky. Teď je situace taková, že stavebníci obíhají úřady a dlouhé roky neznají výsledek rozhodování úředníků. Zákonné lhůty se nedodržují, postih za to není, získat stavební povolení trvá běžně i deset let. Výsledkem je, že mladí nemají kde bydlet, ceny bydlení šíleně rostou, a na vládní úrovni se spí. Může za to trh, nebo vláda, kde hledat viníka, ptá se komentátor newstream.cz Dalibor Martínek.
V Pekingu skončil 20. sjezd komunistické strany Číny. Bezprecedentní třetí pětileté funkční období v čele strany si díky dodatku k stranické ústavě zajistil současný prezident Si Ťin-pching. Sjezd, na kterém jednalo kolem 2300 účastníků, trval od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur však z tohoto vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang (na snímku), což znamená, že přijde i o post premiéra, nebo šéf centrální banky. Sjezd narušil incident, kdy ochranka vyvedla z pódia z čestného místa vedle Si Ťin-pchinga bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa (viz níže odkaz na video).
Piráti stále trvají na zavedení daně z mimořádného zisku uvalené už na letošní zisk. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom ve středu uvedl, že se kloní spíše k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo středeční prohlášení uklidnilo pražskou burzu, na které se obchoduje hned několik akciových titulů, na něž se daň má vztahovat. Pokud by Piráti svůj požadavek uplatnili, efekt bude zcela opačný, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V Římě složila do rukou prezidenta Sergia Mattarelly přísahu šéfka postfašistické strany Bratři Itálie (FdI). Giorgia Meloniová se stala první ženou v čele italského kabinetu a první vůdkyní krajně pravicové strany, která bude zemi řídit. Po ní složili i přísahu zbývající ministři její vlády. Informují o tom tiskové agentury.
Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Byly jiné cesty, které vláda mohla zvolit k řešení energetické drahoty, a byly by efektivnější a levnější pro stát, říká bývalý šéf Pražské plynárenské, energetický odborník a zakladatel odborné skupiny Energie není luxusní zboží Pavel Janeček. Uvedl to v podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové.
Itálie, Španělsko a Polsko, klíčoví stoupenci zastropování cen plynu v EU, triumfují. Nakonec totiž „přetlačily“ klíčového odpůrce takého řešení, tedy Německo. Na bruselském jednání lídrů EU v noci na dnešek totiž nakonec došlo k shodě na dočasném řešení spočívajícím ve stanovení dynamického cenového pásma. To má zabraňovat největším cenovým výstřelkům v burzovní ceně plynu a de facto tak představuje strop. Kromě stropu by měl růst cen plynu omezit také další krok, na němž se lídři v Bruselu usnesli. Je jím společné celounijní nakupování plynu. Otázka je, zda není pozdě, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.
