Představenstvo společnosti OpenAI stojící za chatbotem ChatGPT jednomyslně odmítlo nabídku miliardáře Elona Muska na převzetí ve výši 97,4 miliardy dolarů (téměř 2,4 bilionu korun), informovala agentura Reuters. Musk je nejbohatší člověk světa a blízký spolupracovník amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Asijské akcie dnes rostou, česká koruna či euro posilují. Trhy však často vidí věci jen v krátko- či střednědobém horizontu. Z hlediska dlouhodobého, dějinného, se dnes Evropa probouzí do hořkého rána. Konsternovaná z toho, že včera vlastně začala jednání o budoucím uspořádání světa, aniž by o tom byť jen věděla. Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin jednají – a jednat budou – „o ní bez ní“.
S americkým prezidentem Donaldem Trumpem se o obchodu jedná obtížně, protože je jeho ekonomické myšlení v mnoha ohledech iracionální, píše v komentáři německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). To by však podle autora nemělo Evropskou unii odradit, aby v nové situaci viděla příležitost a začala s odbouráváním vlastních celních bariér.
Poté, co se dostal na veřejnost spor Elona Muska a Sama Altmana o firmu Open AI, přichází další zpráva. Musk chce masivně nabírat trenéry pro svou umělou inteligenci.
Nepředvídatelnost, s jakou staronový americký prezident Donald Trump začal úřadovat prostřednictvím prezidentských dekretů, se na evropské ekonomice výrazněji podepisovat nebude. „Cla na ocel a hliník cílí jen na Kanadu a Mexiko, Evropě rozhodně nehrozí zaplavení levnými surovinami,“ uvedl na konferenci Global Investment Summit bývalý guvernér České národní banky a hlavní ekonom Generali CEE Miroslav Singer. „Tato celní politika může hodně ublížit samotné Americe, negativní dopady totiž přijdou dříve a plošněji než případná pozitiva,“ upozornila na konferenci GIS hlavní ekonomka Raifeisenbank Helena Horská.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Definitivní údaje potvrdily lednové zpomalení meziroční inflace v Česku na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Zpomalil například růst cen vody a tepla, a elektřina po prosincovém zdražení zlevnila. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj inflace se neliší od odhadu, který statistici zveřejnili minulý týden.
Pražský hrad hostí jednu z nejprestižnějších investičních událostí v Česku – Global Investment Summit. Letošní ročník nabízí skutečně našlapaný program. Nechybí odborné přednášky od lídrů z oblasti ekonomie, investic, financí, developmentu a podnikání. Buďte u toho, sledujte živý stream z akce.
Obchodníky s kryptoaktivy čekají nové povinnosti. Nově už i v Česku platí zákon, který jejich fungování upravuje a nastavuje obdobná pravidla jako pro jiná aktiva. Stát tím konečně dává najevo, že i kryptoaktiva mají své místo na finančním trhu a že je třeba chránit spotřebitele před nekalými obchodníky a danit i tyto investice. Investiční riziko však zůstává i nadále na každém investorovi. Přečtěte si, jaké změny novela přináší a jak se orientovat na rostoucím trhu kryptoaktiv.
Zákazníci společnosti Fonergy mohou významně ušetřit na dodávkách zemního plynu i elektřiny. Firma představila nový produkt s názvem Fintovka. Jeho výhodou je, že kombinuje výhodnost měsíčního a pevného tarifu. V letních měsících, kdy je zejména díky produkci fotovoltaických elektráren cena elektřiny nízká, nabízí měsíční tarif odvozený od ceny na energetické burze. Na zimní měsíce se tarif přepne na pevný s předem danou a garantovanou cenou, kterou dodavatel nemůže změnit.
Česká republika loni dostala z rozpočtu a fondů EU o 83,2 miliardy korun víc, než do nich odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 74,2 miliardy korun peníze z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), další peníze šly přímo z rozpočtu EU. Předloni získalo Česko včetně příjmů z plánu obnovy o 89,52 miliardy korun víc, než odvedlo do evropského rozpočtu.
