Přes 100 tisíc zaměstnanců v Praze by mohlo mít nájemní byt, ukazuje analýza
V Praze žije asi 105 500 příslušníků profesí, na které se město vedle sociálně slabých přednostně zaměřuje v bytové politice a nabízí jim nájemní byty. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat městská Pražská developerská společnost (PDS). Mezi preferované profese patří pracovníci ve školství, zdravotnictví a sociálních službách či hasiči, policisté a strážníci. V Praze je hlášeno asi 1,28 milionu obyvatel, ve skutečnosti jich v metropoli žije asi o 300 tisíc více.
Praha čelí bytové krizi
Praha v posledních letech čelí bytové krizi. Magistrát má kolem sedmi tisíc bytů, dalších asi 23 tisíc mají ve správě městské části. Podle analýzy společnosti KPMG z roku 2018 po roce 1991 přešlo do vlastnictví Prahy 194 tisíc bytů, většina se rozprodala při privatizacích. Současné končící vedení magistrátu privatizace zastavilo, ale některé městské části, které si o bytech rozhodují samy, v nich ve větší či menší míře pokračují.
Město plánuje stavět nové obecní nájemní byty, které mají z velké části sloužit právě profesím, které jsou pro chod metropole nezbytné a jejich zástupci mohou mít s ohledem na růst cen bydlení v hlavním městě problémy si byt zajistit na trhu. Pro tento účel založil magistrát jako příspěvkovou organizaci PDS, která nyní připravuje asi 60 bytových projektů na městských pozemcích.
Zaměstnanců ve zdravotnictví je v Praze 49 tisíc
Z analýzy podle ředitele PDS Petra Urbánka vyplynulo, že rozložení preferovaných profesí je v metropoli poměrně nerovnoměrné. „To souvisí zejména s rozložením velkých nemocnic a areálů vysokých škol jako míst s tisíci pracovníků v jedné lokalitě – jde zejména o Prahu 1 a 2, Prahu 5, Prahu 6 a Prahu 8,“ uvedl. V Praze 1 podle analýzy připadá na 1000 obyvatel asi 370 příslušníků klíčových profesí, v Praze 2 je to 297 a v Praze 5 je jich 137.
Češi se začali více zajímat o hypotéky v eurech. Ty oproti korunovým úvěrům na bydlení nabízí výhodnější, asi poloviční úrok. Zdaleka ale nejsou tak výhodné, jak se může na první pohled zdát. Proč není sjednání eurové hypotéky zas tak dobrý nápad?
Hypotéka v eurech. Proč není její sjednání zas tak dobrý nápad
Money
Autoři analýzy vycházeli při stanovení počtu zaměstnanců z veřejných zdrojů. Zaměstnanců ve zdravotnictví je podle dokumentu v metropoli asi 49 200 a ve školství 43 400. V sociálních službách analýza uvádí 6150 zaměstnanců a u bezpečnostních složek, které zahrnují policii i městské strážníky, je to 5 900. Zaměstnanců požární ochrany je podle dokumentu v hlavním městě asi 840.
Praha má podle Českého statistického úřadu zhruba 1,28 milionu obyvatel. Jak však před časem zjistil městský Institut plánování a rozvoje z anonymizovaných dat mobilních operátorů, reálně jich je o asi o 300 tisíc více. Denně navíc do metropole dojíždí dalších přibližně 200 tisíc Středočechů.
Nájemní bydlení zajímá v České republice čím dál více developerů. Jedním z těch, kdo se na tento koncept v posledních letech cíleně zaměřili, je AFI Europe. V České republice má zatím naplánované tři nájemní projekty a další má například i v Polsku. V létě tento developer dokončil jeden takový projekt pro nájemníky na Praze 3, před pár dny pak další na Praze 8, který bude k nastěhování příští jaro. Třetí nájemní projekt na Praze 9 se zatím staví.
AFI Europe dokončila v Praze druhý projekt nájemního bydlení, a staví ještě další
Reality
V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900 tisíc lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220 tisíc. S problémy se potýkalo i přes 300 tisíc důchodců a důchodkyň. Většina těchto ohrožených osob bydlela v energeticky náročných budovách. Ukázala to nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita.
Teplo je teď luxus. Už před zdražením na něj nemělo milion Čechů
Money
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
