Pozemek spolkne miliony, na dům nezbývá. Češi objevují malé dřevostavby
Drahé stavební parcely, úroky nad pěti procenty a tlak na nižší provozní náklady mění představu o rodinném bydlení. Místo velkých domů začínají část trhu zajímat kompaktní stavby o desítkách metrů čtverečních. Trend nahrává dřevostavbám, montovaným domům i nové podobě vícegeneračního bydlení, kdy na jednom rodinném pozemku vzniká druhý menší dům.
Touha po vlastním domě v Česku nezmizela. Mění se ale jeho velikost. Rostoucí ceny pozemků a stále drahé financování nutí část domácností přemýšlet jinak než před deseti nebo dvaceti lety. Namísto velkého domu na velké parcele hledají menší, levnější a provozně úspornější řešení.
Podle dat ČSOB Indexu bydlení stavební pozemky meziročně zdražily o 8,8 procenta. Hypoteční sazby se přitom už zhruba půl roku drží nad pěti procenty. Právě kombinace vysoké ceny pozemku a financování znovu otevírá téma takzvaného small living, tedy bydlení v menších, prostorově efektivně řešených domech.
Nejde přitom nutně o tiny houses o několika metrech čtverečních. Na českém trhu se pod tímto trendem stále častěji rozumějí plnohodnotné domy s běžnou výškou stropů, samostatnou ložnicí, koupelnou a obytným prostorem s kuchyní. Typicky jde o stavby s užitnou plochou zhruba od 50 do 90 metrů čtverečních.
Pozemek může spolknout většinu rozpočtu
Právě cena půdy je jedním z hlavních důvodů, proč se velikost nového bydlení zmenšuje. „Například v některých částech Středočeského kraje se cena za metr čtvereční šplhá přes 10 tisíc korun, je-li stavební parcela v relativně příznivé dojezdové vzdálenosti od hlavního města a napojená na komunikaci i inženýrské sítě. Na pořízení pozemku mohou padnout až dvě třetiny celého rozpočtu. Z tohoto důvodu dávají mladé rodiny a páry přednost kompaktnějším domům,“ popisuje trend Tomáš Červený, obchodní ředitel RD Rýmařov.
Dřevo na jeden rodinný dům přiroste podle zástupců oboru v českých lesích zhruba za dvě minuty. Tuzemští výrobci chtějí místo kulatiny vyvážet hotové stavební konstrukce a získávat více zakázek na bytové domy, školy či nemocnice. Proč se tedy ze dřeva nestaví víc? V debatě Newstream Leaders Byznys Talks zaznělo, že vedle technologií rozhodují zkušenosti projektantů, přístup veřejných zadavatelů, ekonomika developmentu i délka povolování. 
Dřeva máme dost. Na rodinný dům přiroste v českých lesích za dvě minuty
Reality
V takové situaci začíná každý metr navíc bolet dvakrát. Nejen při samotné stavbě, ale později také při vytápění, údržbě a opravách. Z domu se tak postupně ztrácí místnosti „do zásoby“ a více se řeší, jestli má každý metr čtvereční reálné využití.
To je zároveň prostředí, ve kterém dobře fungují prefabrikované a montované systémy. U nich lze díky výrobě velké části konstrukce mimo staveniště lépe předvídat cenu i dobu výstavby. Dřevostavby navíc přirozeně zapadají do segmentu menších rodinných domů – často se stavějí jako jednoduché bungalovy nebo kompaktní dvoupodlažní domy s nízkými energetickými nároky.
Menší dům nemusí znamenat horší bydlení
Zásadní změna je ale možná spíš psychologická. Velký rodinný dům byl po desetiletí symbolem životního úspěchu. Dnes se čím dál častěji objevuje opačná úvaha: kolik prostoru člověk skutečně potřebuje a kolik ho chce celý život financovat a udržovat.
Small living proto není pouze odpovědí mladých domácností na drahé bydlení. Roste o něj zájem také mezi lidmi, kteří už velký rodinný dům mají.
Má 65,5 metru čtverečního, vznikla ze dvou modulů a stojí 5,5 milionu korun. Dřevostavba Výminek z jižní Moravy ukazuje, jak může vypadat kompaktní bydlení vyráběné prefabrikovaně, usazené bez klasických betonových základů a připravené i na případné přemístění.
65 metrů za 5,5 milionu. Česká dřevostavba ukazuje, kam míří modulární bydlení
Reality
Podle hlavního architekta RD Rýmařov Tomáše Gebhardta stále více lidí kolem padesáti a šedesáti let přemýšlí, jak budou bydlet v důchodu. Hledají dům s nižšími provozními náklady, malou potřebou údržby a pokud možno bez schodů. Typickým řešením je proto menší jednopodlažní bungalov.
To vytváří zajímavý paradox. Ještě nedávno byla přirozená životní trajektorie spíš opačná: mladá rodina si pořídila malý byt, později velký dům a v něm zůstala i poté, co děti odešly. Teď se do hry dostává vědomé „zmenšování“ bydlení.
Druhý dům na zahradě
S tím souvisí další trend: lepší využívání už zastavěných rodinných parcel. Dospělé děti dnes kvůli cenám bydlení zůstávají s rodiči déle. Část rodin proto místo koupě dalšího drahého pozemku hledá možnost, jak využít ten stávající. Jednou variantou je rozdělení parcely, druhou stavba menšího domu na stejné zahradě. Ten může sloužit jako startovací bydlení pro děti nebo naopak jako výměnek pro rodiče, kteří velký dům přenechají mladší generaci.
Právě tady mohou mít malé montované domy výrazný prostor. Nepotřebují velkou parcelu, díky jednoduché konstrukci lze jejich stavbu zvládnout rychleji a pro dvoučlennou domácnost může být plocha kolem 60 metrů čtverečních zcela dostačující.
Výsledkem je vlastně moderní podoba tradičního vícegeneračního bydlení. Rodina zůstává na jednom místě, ale jednotlivé generace už nemusejí sdílet jednu domácnost. Každá má vlastní kuchyň, koupelnu i soukromí.
Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.
Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují
Reality
Dřevostavby z toho mohou těžit
Právě posun k menším domům může být další růstovou příležitostí pro výrobce dřevostaveb a montovaných domů.
Jejich výhodou není jen rychlost výstavby. U kompaktních domů se dobře uplatní přesná prefabrikace, energeticky úsporný obal budovy a jednoduché dispozice bez složitých konstrukčních řešení. A protože se stále větší část klientů snaží udržet celý projekt v jasně stanoveném rozpočtu, důležitá je také vyšší předvídatelnost konečné ceny.
Neznamená to, že velké rodinné domy z českých předměstí zmizí. Mění se ale ekonomika jejich výstavby. Pokud pozemek stojí několik milionů korun ještě předtím, než se začne kopat základová deska, prostor pro velkorysé metry čtvereční se rychle zmenšuje.
A právě proto se z menšího domu postupně přestává stávat kompromis. Pro část lidí může být naopak racionálnější odpovědí na drahé bydlení – a zároveň způsobem, jak si vlastní zahradu a soukromí vůbec ještě dovolit.
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Jak postavit moderní dům na vesnici a nepokazit ji. Architekti ukazují cestu
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
