Jak postavit moderní dům na vesnici a nepokazit ji. Architekti ukazují cestu
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Jak navrhovat nový dům na vesnici nebo v historickém prostředí, aniž by rezignoval na současnou architekturu? Právě k této otázce se architekti Václav Navrátil a Jan Sedláček ze studia SENAA ve své práci dlouhodobě vracejí.
„Dlouhodobě se zabýváme tématem, jak navrhovat současný dům na vesnici nebo v historickém prostředí. Důležité je pro nás držet historický kontext a inspirovat se tradičním tvaroslovím,“ popisují architekti.
V jihomoravských Bukovanech mají pro hledání podobného přístupu téměř ideální prostředí. Václav Navrátil zde má rodinu, pole i vinohrad a společně s Janem Sedláčkem a týmem SENAA ve zdejší sklepní uličce postupně realizovali tři projekty. Začali úpravou strýcova sklípku, následovaly dva víkendové domy určené pro rodinu i hosty k pronájmu. Nejnovějším z nich je Bukovanský domeček.
Ulička, kde se dříve žilo mezi sklepy
Ulice Vývoz, dnes častěji označovaná jako Vinařská ulička, vznikla v hlubokém a úzkém terénním zářezu vedoucím od hlavní silnice směrem do polí. Po obou stranách stály malé domky, hospodářská stavení a hluboké sklepy. Místy se protější uliční čáry přibližují až na pouhé tři metry.
Sklepy původně využívali místní sedláci k uskladnění brambor a řepy, postupně se ale proměnily ve vinné sklepy. Ještě po válce tu žilo přibližně patnáct rodin, na začátku nového století už zůstal jediný obyvatel. Také samotná ulička postupně chátrala. „Když jsme v uličce začínali, byla zanedbaná a postupně chátrala. Nyní patří k místům, kam se místní rádi vydají na procházky,“ říkají architekti.
Nový dům kopíruje stopu původního
Bukovanský domeček stojí na pozemku o rozloze pouhých 180 metrů čtverečních a navazuje na půdorysnou stopu domu, který zde stál před ním. Mezi novostavbou a vinným sklepem zůstaly dva malé dvorky, v zadní části pozemku vzniklo parkovací stání s kůlnou. Právě ze zadního dvora se do domu poněkud netradičně vstupuje rovnou do jídelny, která otevírá hlavní obytný prostor.
Kostel, hospoda a fotbalové hřiště patří ke každé vesnici. Stejně jako k Plané u Českých Budějovic, kde ale vesnický „fotbalák“ povýšili na moderní sportoviště s novou tribunou i zázemím. 
V jihočeské vesnici si postavili fotbalový svatostánek. Zaplatili za něj rekordní částku
Reality
Dominantou interiéru je točité betonové schodiště pojaté téměř jako samostatná socha. Spirála vyrůstá přímo z betonové podlahy a stoupá ke skleněné podestě. Přes ni a zahradní vikýř proniká dovnitř jižní světlo a schodiště nasvětluje shora. Schody byly odlity přímo na místě z kolorovaného betonu a následně zbroušeny do výsledné podoby.
Do ulice tradice, do zahrady velké sklo
Právě na oknech je dobře vidět způsob, jakým architekti kombinují respekt k okolí se současným bydlením. Směrem do historické uličky má dům tradičně řešená dvojitá okna, která navazují na charakter okolní zástavby. Do zahrady se naopak obytný prostor otevírá velkoformátovým rohovým bezrámovým oknem. Další velké posedové okno je vloženo do štítu.
Na jídelnu navazuje sauna s malou odpočívárnou a výhledem do dvora. V podkroví vznikly dvě ložnice a toaleta.
Dům se tak směrem k ulici drží tradičního měřítka, zatímco dovnitř a do zahrady už vstupuje jednoznačně současná architektura.
Burčák už nemusí znamenat sladký nápoj v PET lahvi od stánku u silnice. V Mikulově se z něj stejně jako z vína stává součást moderní gastronomie. A není sám. Město pod Pálavou se v posledních letech proměnilo v jednu z nejzajímavějších gastronomických destinací jižní Moravy. Vedle vinařství tu rostou moderní restaurace, bistra, kavárny i podniky oceňované průvodcem Gault&Millau.
Burčák už není jen sladké pití z petky. V Mikulově ho povýšili jako víno a českou klasiku
Enjoy
Trámy z Karlína dostaly druhý život na Moravě
Historický kontext architekti nehledali jen v samotném tvaru domu. Výraznou součástí interiéru jsou staré trámy pocházející z bouraného činžovního domu v pražském Karlíně. Kombinují je s novým dřevěným záklopem, který architekti sami vybírali na pile. Ze starých trámů vznikly také příčky v podkroví.
Dřevo přitom zůstalo co nejblíže své původní podobě. Trámy byly pouze očištěny a vykartáčovány. Zbylý materiál se nařezal na desky a posloužil například jako obklad odpočívárny u sauny.
Také konstrukce domu navazuje na tradičnější způsob stavění. Obvodové stěny jsou vyzděny z cihelných bloků bez dodatečného zateplení, vnitřní omítky jsou probarvené přímo ve hmotě a gletované bez další povrchové úpravy. Výrazným detailem jsou zaoblené rohy ostění a nadpraží oken.
Při realizaci chaty v horském areálu Kohútka na hranicích Česka a Slovenska se architekti ze studia SENAA architekti inspirovali tradiční valašskou architekturou i nádhernými výhledy z hřebene Javorníků. Dřevostavbu poté smontovali během jediného dne.
OBRAZEM: Horskou chatu v Javorníkách postavili za jediný den. Architekti se inspirovali Valašskem
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
