Neutěšený Klárov se promění. Už příští rok bude přístupnější pro chodce i cyklisty
Klárov patří k nejfrekventovanějším dopravním uzlům na Malé Straně. Současná podoba okolí stanice Malostranská ale neodpovídá potřebám turisty vytížené lokality. Do dvou let by se proto měla změnit, a to podle koncepční studie architektonického studia A69.
Širší chodníky a tramvajové ostrůvky, nové přechody a cyklistické pruhy by již v příštím roce měly zlepšit veřejný prostor Klárova. Koncepční studii zadanou Institutem plánovaní hlavního města Prahy (IPR) zpracovalo architektonické studio A69.
„Cílem koncepční studie je identifikovat problémy a najít možnosti řešení dopravního uspořádání, navrhnout krajinářské řešení, navázání Klárova na další rekreační plochy a navrhnout komplexní řešení veřejných prostranství,“ přibližuje vedení IPRu.
Klárov je jedním z nejrušnějších míst na Malé Straně. Nejvíce ho zatěžují turisté mířící odsud převážně na Pražský Hrad. Je zde přelidněno a přitom prostor není pro chodce moc přívětivý. Proto má dojít ke změně.
Na budoucí podobu se můžete podívat do následující galerie:
Když jde v Dubaji do prodeje nový projekt, před kancelářemi developerů stojí lidé od půlnoci frontu, aby na ně vůbec něco zbylo. „Ten zájem je obrovský. Lidé kupují všechno, co je na trhu,“ říká Jakub Chmelař z dubajské společnosti Inspire Real Estate.
Dubajská realitní bublina se dál nafukuje. Byty tam skupují Rusové i Češi
Reality
Staré a zanedbané budovy obcí, měst a krajů mají i v letošním roce šanci na znovuvzkříšení díky dotacím z Národního plánu obnovy. Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně zveřejnilo pro tyto typy brownfieldů novou dotační výzvu v rámci programu Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití. Kolik obcí, krajů či městských částí této šance letos využije, bude zřejmé, až se uzavře příjem žádostí. V rámci minulé výzvy chtěla revitalizovat obecní brownfieldy necelá třicítka měst, která podala žádost o dotaci v celkovém součtu 635 milionů korun. Další část finančních prostředků musely mít obce a města z vlastních zdrojů. 
Chátrající zámek, pivovar či nádraží. Obce a města opět dostanou podporu na obnovu brownfieldů
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
