Firmy nabízejí peníze zdarma. Zaměstnanci je ale nechtějí
Podle průzkumu KB Penzijní společnosti se v asi pětině firem více než polovina zaměstnanců nehlásí o čtyřprocentní příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření, ačkoliv má na něj zákonný nárok a v průměru by tak mohla získat 1500 korun měsíčně.
Od letošního roku mají zaměstnavatelé ze zákona povinnost přispívat svým zaměstnancům, vykonávajícím práci ve ztížených podmínkách, příspěvek k jejich penzijnímu připojištění či doplňkovému penzijnímu spoření. Zákon firmám ukládá přidávat zaměstnanci k jeho „penzijku“ čtyři procenta jeho hrubého příjmu. Pokud vezmeme za vyměřovací základ průměrný hrubý příjem v profesích, které jsou vykonávány v klasifikovaných ztížených podmínkách, vychází příspěvek zaměstnavatele na 1500 korunách měsíčně.
Povinný příspěvek se týká profesí, spadajících do 3. kategorie rizikovosti, která se vyznačuje fyzicky namáhavou prací, prací v nadměrném teplu, chladu či vibracích. Typicky jsou to třeba stavebníci, zaměstnanci hutních provozů, pekáren a podobně.
Průzkum: zaměstnanci se o příspěvek nezajímají
V průzkumu mezi zaměstnavateli, jejž dnes představila KB Penzijní společnost (KB PS), zhruba pětina firem (22 procent) uvedla, že více než polovina zaměstnanců, kteří mají na čtyřprocentní příspěvek zaměstnavatele nárok, se o něj zatím nepřihlásila. A to přitom, jak připomněl prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký, mají podniky povinnost své zaměstnance na jejich nárok upozornit. Což podle něj také dělají. Povinný příspěvek platí od letošního ledna a žádat o něj zpětně není možné.
Češi zůstávají v pracovním procesu stále déle. Očekávaná délka pracovního života v tuzemsku loni dosáhla 38,1 roku, tedy o šest desetin roku více, než činí průměr Evropské unie. Za poslední čtvrtstoletí se prodloužila o čtyři a půl roku. Výrazněji přitom vzrostla u žen.
Pracanti Češi. V zaměstnání stráví 38 let, déle než průměrný Evropan
Money
Proč zaměstnanci svůj nárok neuplatnili? Polovina zaměstnanců podle průzkumu kvůli své vlastní pasivitě, dalších 27,3 procenta kvůli administrativní náročnosti a 9,1 procenta ani nemá žádné penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření sjednané.
Od zaměstnavatele 1500 měsíčně
Generální ředitel KB PS Jiří Šperl uvedl, že jej výsledky průzkumu v tomto směru překvapily. „K těm 50 procentům bych přidal ještě těch 9,1 procenta, co penzijko nemají vůbec. Takže dvě třetiny lidí svůj nárok vůbec neřeší, a to je velká škoda. A neřeší to pravděpodobně hlavně kvůli tomu, že ten produkt nepovažují za atraktivní,“ podotkl. Dodal, že dynamické varianty penzijních fondů ročně vynášejí sedm až osm procent (a stejně budou vynášet i připravované fondy životního cyklu), což je hodnota, které nemůže konkurovat žádný bankovní vkladový produkt.
Připomněl, že mnoho lidí s nízkými příjmy argumentuje tím, že si nemůže penzijní spoření dovolit, protože má nízký příjem a žije od výplaty k výplatě. Vyjádřil ale své přesvědčení, že stokorunu dokáže měsíčně ušetřit každý. A ukázal modelový propočet, jak se z oné stokoruny měsíčně při obvyklé situaci na trhu spolu s příspěvkem zaměstnavatele ve výši 1500 korun za 30 let stane 1 244 653 korun. Dotyčný příspěvek zaměstnavatele odpovídá průměrnému výdělku zaměstnanců s povoláním v rizikové kategorii 3. Do výpočtu není zahrnut státní příspěvek, který činí 20 procent vlastních úspor a stát jej přiznává od měsíční úložky 500 korun a s maximální výší 340 korun.
Lidé si neumějí spočítat úroky. A mylně se domnívají, že jim státní důchod pokryje 51 až 70 procent současného příjmu. To chce zlomit nový projekt České bankovní asociace. 
Máš to spočítaný? Většinou ne, ukázal červnový průzkum k financím
Money
A pokud jde o administrativní náročnost, kterou uvádí 27,3 procenta respondentů, ta je podle Šperla ve skutečnosti velmi nevýznamná. I v případě, že zaměstnanec zatím penzijko vůbec nemá. Celý proces, který je možné uskutečnit i on-line, podle něj nezabere více než 20 minut.
Více než tři čtvrtiny firem už zaměstnancům přispívají
Možnost zaměstnavatelů přispívat svým pracovníkům (v jakékoliv profesi) na penzijní spoření a mít to jako daňově uznatelný nárok už v Česku existuje dlouho. A spousta zaměstnavatelů to tak dělá, protože je to pro ně i pro zaměstnance výhodnější než zvýšení mzdy. Zvýšení mzdy totiž znamená zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění pro obě strany a pro zaměstnance ještě zvýšení daní.
Průzkum KB Penzijní společnosti ukázal, že 77,8 procenta zaměstnavatelů už svým zaměstnancům přispívá. Jak plyne z dřívějších vyjádření různých podnikatelských svazů, někteří zaměstnavatelé už dokonce přispívali ona čtyři procenta i více dříve. Uložení zákonné povinnosti tak přijali jako zbytečné. A nyní, se zhruba půlročními zkušenostmi poukazují podle výsledků průzkumu KB na vysokou administrativní zátěž i nejasnost pravidel. Administrativní zátěž označilo za hlavní dopad nové povinnosti 79,6 procenta zaměstnavatelů.
Senioři nad 80 let mají dostávat k důchodu pravidelně víc peněz. Vláda schválila novelu, podle níž by se penze od příštího roku zvyšovala každých pět let podle věku, u osmdesátníků nově o 500 korun. Od roku 2028 se má vrátit i navyšování důchodu za práci v penzi. Účet pro stát ale může postupně vyrůst na desítky miliard korun ročně.
Nový bonus pro seniory. Po osmdesátce má důchod růst každých pět let
Money
Jak uvedl prezident Unie zaměstnavatelských svazů, jež reprezentuje 89 zaměstnavatelských asociací a významných zaměstnavatelů, hlavním problémem není, že řada podniků nyní platí vybraným zaměstnancům víc než předtím. Ale v administrativní náročnosti a nejasnosti pravidel. „Firmy musí správně určit okruh zaměstnanců, sledovat nárok, vést evidenci, upravit mzdové procesy a vše srozumitelně vysvětlit lidem. Pokud má příspěvek skutečně plnit svůj účel, potřebujeme jasná pravidla a praktickou metodickou podporu,“ podtrhl Horecký.
Jak ukázal zmíněný průzkum, firmy nejčastěji zmiňovaly potřebu úprav mzdových systémů, vedení evidence směn, komunikaci se zaměstnanci a orientaci v pravidlech. Zhruba 41 procent respondentů by zároveň uvítalo zpřesnění výkladu pravidel.
Unie zaměstnavatelských svazů sbírá potřebná data a připravuje se na to, že na podzim otevře na téma zpřesnění a zjednodušení pravidel diskusi s vládou. Zákonná novela byla podle unie připravena překotně.
Český trh je v mnoha segmentech už poměrně těsný a hledat dostatečně atraktivní investiční příležitosti může být snazší za hranicemi. Proto český kapitál stále častěji expanduje do zahraničí. Například investiční skupina DRFG posiluje v Polsku, Maďarsku i Chorvatsku a poohlíží se i po dalších trzích. „Do rozhodování vstupuje vždy více faktorů, nejde ‚jen‘ o výnosy, jak si mnozí myslí,“ říká hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.
Martin Slaný: Češi dostali impuls, a tak se naučili investovat
Trhy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
