Firmy nabízejí peníze zdarma. Zaměstnanci je ale nechtějí

Podle průzkumu KB Penzijní společnosti se v asi pětině firem více než polovina zaměstnanců nehlásí o čtyřprocentní příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření, ačkoliv má na něj zákonný nárok a v průměru by tak mohla získat 1500 korun měsíčně.

Od letošního roku mají zaměstnavatelé ze zákona povinnost přispívat svým zaměstnancům, vykonávajícím práci ve ztížených podmínkách, příspěvek k jejich penzijnímu připojištění či doplňkovému penzijnímu spoření. Zákon firmám ukládá přidávat zaměstnanci k jeho „penzijku“ čtyři procenta jeho hrubého příjmu. Pokud vezmeme za vyměřovací základ průměrný hrubý příjem v profesích, které jsou vykonávány v klasifikovaných ztížených podmínkách, vychází příspěvek zaměstnavatele na 1500 korunách měsíčně.

Povinný příspěvek se týká profesí, spadajících do 3. kategorie rizikovosti, která se vyznačuje fyzicky namáhavou prací, prací v nadměrném teplu, chladu či vibracích. Typicky jsou to třeba stavebníci, zaměstnanci hutních provozů, pekáren a podobně.

Průzkum: zaměstnanci se o příspěvek nezajímají

V průzkumu mezi zaměstnavateli, jejž dnes představila KB Penzijní společnost (KB PS), zhruba pětina firem (22 procent) uvedla, že více než polovina zaměstnanců, kteří mají na čtyřprocentní příspěvek zaměstnavatele nárok, se o něj zatím nepřihlásila. A to přitom, jak připomněl prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký, mají podniky povinnost své zaměstnance na jejich nárok upozornit. Což podle něj také dělají. Povinný příspěvek platí od letošního ledna a žádat o něj zpětně není možné.

Proč zaměstnanci svůj nárok neuplatnili? Polovina zaměstnanců podle průzkumu kvůli své vlastní pasivitě, dalších 27,3 procenta kvůli administrativní náročnosti a 9,1 procenta ani nemá žádné penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření sjednané.

Od zaměstnavatele 1500 měsíčně

Generální ředitel KB PS Jiří Šperl uvedl, že jej výsledky průzkumu v tomto směru překvapily. „K těm 50 procentům bych přidal ještě těch 9,1 procenta, co penzijko nemají vůbec. Takže dvě třetiny lidí svůj nárok vůbec neřeší, a to je velká škoda. A neřeší to pravděpodobně hlavně kvůli tomu, že ten produkt nepovažují za atraktivní,“ podotkl. Dodal, že dynamické varianty penzijních fondů ročně vynášejí sedm až osm procent (a stejně budou vynášet i připravované fondy životního cyklu), což je hodnota, které nemůže konkurovat žádný bankovní vkladový produkt.

Připomněl, že mnoho lidí s nízkými příjmy argumentuje tím, že si nemůže penzijní spoření dovolit, protože má nízký příjem a žije od výplaty k výplatě. Vyjádřil ale své přesvědčení, že stokorunu dokáže měsíčně ušetřit každý. A ukázal modelový propočet, jak se z oné stokoruny měsíčně při obvyklé situaci na trhu spolu s příspěvkem zaměstnavatele ve výši 1500 korun za 30 let stane 1 244 653 korun. Dotyčný příspěvek zaměstnavatele odpovídá průměrnému výdělku zaměstnanců s povoláním v rizikové kategorii 3. Do výpočtu není zahrnut státní příspěvek, který činí 20 procent vlastních úspor a stát jej přiznává od měsíční úložky 500 korun a s maximální výší 340 korun.  

A pokud jde o administrativní náročnost, kterou uvádí 27,3 procenta respondentů, ta je podle Šperla ve skutečnosti velmi nevýznamná. I v případě, že zaměstnanec zatím penzijko vůbec nemá. Celý proces, který je možné uskutečnit i on-line, podle něj nezabere více než 20 minut.

Více než tři čtvrtiny firem už zaměstnancům přispívají

Možnost zaměstnavatelů přispívat svým pracovníkům (v jakékoliv profesi) na penzijní spoření a mít to jako daňově uznatelný nárok už v Česku existuje dlouho. A spousta zaměstnavatelů to tak dělá, protože je to pro ně i pro zaměstnance výhodnější než zvýšení mzdy. Zvýšení mzdy totiž znamená zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění pro obě strany a pro zaměstnance ještě zvýšení daní.

Průzkum KB Penzijní společnosti ukázal, že 77,8 procenta zaměstnavatelů už svým zaměstnancům přispívá. Jak plyne z dřívějších vyjádření různých podnikatelských svazů, někteří zaměstnavatelé už dokonce přispívali ona čtyři procenta i více dříve. Uložení zákonné povinnosti tak přijali jako zbytečné. A nyní, se zhruba půlročními zkušenostmi poukazují podle výsledků průzkumu KB na vysokou administrativní zátěž i nejasnost pravidel. Administrativní zátěž označilo za hlavní dopad nové povinnosti 79,6 procenta zaměstnavatelů.

Jak uvedl prezident Unie zaměstnavatelských svazů, jež reprezentuje 89 zaměstnavatelských asociací a významných zaměstnavatelů, hlavním problémem není, že řada podniků nyní platí vybraným zaměstnancům víc než předtím. Ale v administrativní náročnosti a nejasnosti pravidel. „Firmy musí správně určit okruh zaměstnanců, sledovat nárok, vést evidenci, upravit mzdové procesy a vše srozumitelně vysvětlit lidem. Pokud má příspěvek skutečně plnit svůj účel, potřebujeme jasná pravidla a praktickou metodickou podporu,“ podtrhl Horecký.

Jak ukázal zmíněný průzkum, firmy nejčastěji zmiňovaly potřebu úprav mzdových systémů, vedení evidence směn, komunikaci se zaměstnanci a orientaci v pravidlech. Zhruba 41 procent respondentů by zároveň uvítalo zpřesnění výkladu pravidel.

Unie zaměstnavatelských svazů sbírá potřebná data a připravuje se na to, že na podzim otevře na téma zpřesnění a zjednodušení pravidel diskusi s vládou. Zákonná novela byla podle unie připravena překotně.