Kostel z tiskárny za čtvrt miliardy. V Neratovicích vzniká světový unikát
Stovky originálních betonových dílců, robot přímo na staveništi a věž, která bude zároveň lezeckou stěnou. Kostel podle návrhu Zdeňka Fránka vstupuje do další fáze výstavby a technologie 3D tisku v něm dostane výrazně větší prostor, než se původně plánovalo.
V Neratovicích pokračuje výstavba kostela Nejsvětější Trojice a Komunitního centra kardinála Josefa Berana. Projekt podle návrhu architekta Zdeňka Fránka má být po dokončení světovým unikátem. Technologie 3D tisku betonu se totiž nakonec nevyužije jen u věže, ale také při stavbě hlavní lodi a fary. Celkem mají vzniknout stovky originálních betonových prvků.
Stavba už postoupila z přípravné fáze do samotné realizace. Dokončené je první podzemní podlaží včetně základových konstrukcí a části věže, hotový je také strop nad podzemím a základy budoucí fary. V podzemní části vzniká společenský sál se samostatným vstupem a zázemím.
Každý dílec bude originál
Teď má začít vyrůstat hlavní loď kostela. Její vnější i vnitřní plášť vytvoří přibližně 870 3D tištěných prvků. Nepůjde přitom o sériově vyráběné stejné bloky. Každý dílec bude mít vlastní tvar a přesně určené místo v konstrukci.
Tištěné prvky budou fungovat zároveň jako tvarovka a ztracené bednění. Následně se propojí armaturou a doplní železobetonovými žebry a věnci. Mezi jednotlivými plášti vznikne prostor pro tepelnou izolaci. Struktura samotného tisku přitom zůstane v interiéru přiznaná a má pomoci také s akustikou.
Právě tady se technologie potkává s Fránkovým architektonickým návrhem. Kostel pracuje s klenutými ovály, zakřivenými stěnami a plynulými přechody, které by při běžné výstavbě vyžadovaly komplikované individuální bednění. „Technologie 3D tisku dokáže převést architektonický návrh do skutečné stavby bez toho, abychom jeho organické tvary museli zjednodušovat,“ říká Tomáš Kosa, CEO stavební skupiny HSF System.
Už za tři roky by v Neratovicích měl stát kostel. Tedy nejenom kostel, ale i klubovny či společenský sál.
V Neratovicích se začne stavět kostel. Věž se vytiskne na 3D tiskárně a na staveništi se nesmí klít
Reality
Ještě před zahájením samotné výstavby proto vznikl přímo na staveništi zkušební vzorek zakřivené stěny v měřítku 1:1. Ověřoval proveditelnost navrženého systému i stabilitu konstrukce. Po dokončení kostela má zůstat na místě jako připomínka použité technologie.
Tři části stavby, tři způsoby tisku
3D tisk se přitom nebude používat všude stejně. U hlavní lodi se budou jednotlivé dílce vytvářet samostatně a následně osazovat do konstrukce. U věže budou tištěné bloky po sestavení kompletně vyplněny betonem, aby vznikla dostatečně pevná konstrukce.
Důvodem je i další využití věže. Její vnější strana má fungovat jako veřejně přístupná lezecká stěna, takže konstrukce musí umožnit bezpečné kotvení lezeckých prvků. Třetí technologický postup přijde ke slovu u fary. Tu má stavební robot tisknout přímo na staveništi v reálném čase.
Nový kostel vzniká podle návrhu architekta Zdeňka Fránka, který je známý výraznou organickou architekturou. Neratovický projekt na tomto přístupu stojí od začátku.
Hlavní loď je koncipována jako výrazná plastická hmota založená na oblých a klenutých tvarech. Věž na ni navazuje jako samostatný vertikální prvek. Právě složitost těchto křivek je jedním z hlavních důvodů, proč se technologie 3D tisku pro stavbu ukázala jako vhodná.
Projekt zároveň navazuje na snahu dát Neratovicím plnohodnotný sakrální a komunitní prostor. Samotný kostel totiž nebude fungovat izolovaně.
Kostel, kavárna i komunitní centrum
Součástí areálu budou klubovny, učebny, galerie, výstavní prostory, kavárna a víceúčelový společenský sál. Počítá se také s koncerty, přednáškami, vzdělávacími programy, svatbami, křty a dalšími společenskými aktivitami.
Celkový rozpočet projektu činí přibližně 250 milionů korun. V současnosti je podle investora zajištěno zhruba 115 milionů korun. Peníze pocházejí z prodeje a zhodnocení církevních pozemků, od individuálních dárců, mecenášů a dalších přispěvatelů. Pokračuje také veřejná sbírka.
Z technologie, která ještě nedávno působila jako futuristická atrakce na veletrzích, se stává exportní produkt. O 3D tisk betonu z Ostravy se zajímají japonští developeři i veřejná správa.
Japonci chtějí český beton z tiskárny. A může z toho být miliardový byznys
Reality
Výstavba je rozdělena do dvou etap. Hrubá stavba hlavní části kostela má být podle současného harmonogramu dokončena v polovině roku 2027. Poté přijde na řadu dokončení věže a fary a následně interiéry a okolní úpravy.
Kompletní areál kostela a komunitního centra má být otevřen na konci roku 2028.
Starou Jednotu obec nezbourala. V Čebíně u Brna z ní vznikla škola pro 120 dětí, která může dál růst. Přestavba za téměř 78 milionů korun ukazuje, že i zdánlivě přežité budovy ze 70. let mohou dostat překvapivě současný druhý život.
Kdysi se tu prodávaly rohlíky, dnes se tu učí děti. Jednota dostala druhý život
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
