Reklama

Češi splácí hypotéky nejvzorněji v historii. Nemá smysl, aby jim stát se splácením pomáhal

hypotéky, ilustrační foto
iStock
Lukáš Kovanda

Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Z nejnovějších, červnových údajů České národní banky plyne, že podíl nesplácených nebo jinak problémových hypoték (takzvaně nevýkonných) je nyní nejnižší v celé historii sledování, tedy od roku 2002. Tento podíl totiž v červnu představoval jen 0,62 procenta na celkovém objemu hypotečních úvěrů.

Reklama

Důvodem rekordně nízkého podílu nesplácených hypoték jsou nízké úrokové sazby uplynulé řady let, ale také ekonomická prosperita a nízká míra nezaměstnanosti, které tato léta provázely. Nezaměstnanost nerostla dokonce ani během pandemie, kdy naopak citelně zlevnily hypotéky, což rekordně zvýšilo zájem o ně.

V příštích měsicích bude nárůst nesplacených hypoték

S velmi výrazným růstem úrokových sazeb v posledních zhruba dvanácti měsících se dostavilo mohutné zdražení hypoték, až na průměrnou úroveň nad šesti procenty. V příštích měsících a letech se tak dostaví nárůst podílu nesplácených hypoték. Lidem totiž budou končit úrokově výhodné fixace ze zmíněné éry velmi nízkých úroků. Zároveň je třeba od příštího roku počítat s citelnějším růstem míry nezaměstnanosti, neboť firmám kvůli inflaci rostou náklady, například na energie, a zároveň se zhoršuje odbyt, jelikož drahota nahlodává také kupní síla jejich zákazníků a odběratelů. 

Současný rekordně nízký podíl nesplácených hypoték je tedy neudržitelný. A je jen otázkou času, zřejmě již poměrně blízkého, než opět začne narůstat. Ani to však neopodstatňuje začlenění splátek hypoték do výpočtu příspěvku na bydlení, které navrhuje ministr Jurečka.

Rodinný dům v pražské čtvrti Lhotka.

Zájem Čechů o stavbu domu rapidně uvadá. Na vině je drahota, tvrdí výrobce cihel

Firma Wienerberger, největší výrobce pálených cihel a střešních tašek v ČR, čeká, že v letošním druhém pololetí klesne poptávka po výstavbě rodinných domů o 30 procent. Již teď ubylo žádostí o kalkulace spotřeby materiálu, protože hypotéky zdražily. Je to důsledek ruské invaze na Ukrajinu a nejistoty ohledně cen energií, uvedl generální ředitel Kamil Jeřábek.

Přečíst článek

Poskytování hypoték v ČR reguluje České národní banka. Nyní již zákonnou formou. Dříve, před pandemií, tak činila na bázi doporučení. Ale ani v době, kdy žádná regulace ČNB v tomto směru neexistovala, fatální problém českého hypotečního trhu nenastal. Například v době světové finanční krize let 2008 a 2009 a v rocích, které ji následovaly, nemusela být ani jediná banka v ČR kříšena z peněz daňových poplatník. Přitom ve většině zemí EU tomu tehdy tak být muselo.

Reklama

Banky jsou v poskytování hypoték obezřetné

Jinými slovy, tuzemské banky jsou v poskytování hypoték obezřetné, a to dlouhodobě. A dá se říci, že srovnatelně obezřetné, ba dokonce obezřetnější než banky v nejvyspělejších světových ekonomikách. Ostatně i proto se v českém bankovnictví zmíněná globální finanční krize, jež začala v USA jako krize hypoteční a zasáhla celosvětově trh hypoteční i realitní, prakticky nijak neprojevila. Česko do recese vehnala až následná ekonomická krize, související například s poklesem investic či exportu do zemí, které finanční krize přímo zasáhla.

Zmíněná dlouhodobá obezřetnost českých bank, v posledních letech navíc ještě doprovázená regulací hypoték v podání ČNB, tak zajišťují, že se hypotéky v Česku dostane vskutku jen těm žadatelům, kteří jsou dostatečně finančně zajištění, aby ji mohli bez problémů splácet. Samozřejmě, splácení hypotéky je záležitosti na několik desetiletí. Během nich se může stát řada dějů, které splácení znesnadní, ba dokonce znemožní, jako je ztráta zaměstnání, vážné onemocnění, rozvod atp.

Lukáš Kovanda: Vyplatí se počkat. Hypotéky během pár měsíců zlevní

Česká národní banka v pátek zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání bankovní rady minulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.

Přečíst článek

Žádný z takových dějů však nemá systémovou povahu. Systémovou záležitostí se může stát třeba nezaměstnanost, ale to by její míra musela být alespoň kolem dvaceti procent. Tomu je Česko, s nejnižší nezaměstnaností v EU, na hony vzdáleno. A ani v době globální finanční krize a následných recesí v ČR nevystoupala míra nezaměstnanosti ani k poloviční úrovni, tj. nedosáhla ani deseti procent.

Regulace ČNB „odfiltrovali“ rizikovější domácnosti

Takže i když lze očekávat nárůst nesplácených hypoték v příštích měsících a letech, nepůjde podle všeho o nárůst živený nějakým systémovým zhoršením platebních možností českých domácností. Proto tedy ani nemá smysl zahrnovat splátky hypoték do výpočtu příspěvku na bydlení. Protože už zmíněná obezřetnost bank, případně uvedené regulace ČNB, dostatečně „odfiltrovaly“ rizikovější domácnosti, které tak hypotéku ani nemají.

Právě tyto domácnosti – a samozřejmě domácnosti, jejichž členové si o hypotéku nikdy ani nežádali, protože by na ni neměli šanci dosáhnout – reprezentují ty, které jsou nejzranitelnější tváří v tváří současné energetické drahotě a rapidní inflaci. Těm ale stát z logiky věci nepomůže tím, že splátky hypotéky zahrne do výpočtu příspěvku na bydlení. Protože tyto domácnosti zpravidla žádné hypotéky nemají. 

Turisté opět objevili Prahu. I kvůli tomu zdražily nájmy v metropoli až o 30 procent

V Česku v letošním druhém čtvrtletí výrazně zdražilo nájemné v bytech. Ve velkých městech, jako jsou Praha, Brno nebo Mladá Boleslav, to bylo až o 30 procent. Vyplývá to z analýzy realitní sítě Re/Max.

Přečíst článek

Ekonomicky i sociálně by tedy mělo daleko větší opodstatnění, pokud by vláda čistě jen navýšila, třeba i podstatně, takzvané normativy příspěvků na bydlení. To znamená, že výpočet výše příspěvku na bydlení by i nadále zahrnoval jen to, co zahrnuje už nyní, tedy náklady na nájemné, energie, vodné a stočné a další poplatky spojené s bydlením. Ovšem nikoli tedy splátky hypoték. Jestliže by došlo k navýšení normativů při zachování stávajícího způsobu výpočtu, rozšíří se smysluplně okruh lidí, jimž vláda adresně pomůže a také samotná výše zacílené pomoci.

Reklama

Související

Byty, ilustrační foto

A je to tady. Úrok průměrné hypotéky pokořil hranici 5 procent a dál poroste kvůli ČNB

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme