Od jara 2022 se v Česku z čistě ekonomického hlediska více vyplatí nájem než vlastnické bydlení – a rozdíl je výrazný. Podle dat Asociace nájemního bydlení činil ve čtvrtém čtvrtletí 2024 rozdíl mezi průměrnou měsíční splátkou hypotéky a tržním nájmem 9 245 korun – ve prospěch nájemníků.
Zaměstnanců s velmi dobrými příjmy je v Česku evidentně čím dál více. Dokonce tolik, že si mohou dovolit nakupovat nemovitosti v cizině ve větším měřítku než podnikatelé. Část jich to financuje kompletně z vlastního, část si na to bere hypoteční úvěr. Ten si přitom mohou vzít už i u bank přímo v Česku. Ne každý ale o tom ví. Přečtěte si, za jakých podmínek takovou hypotéku na byt či dům u moře, můžete dostat.
Česká národní banka zbrzdí tempo snižování svých úrokových sazeb, výrazné zlevnění hypoték už proto letos nečekejme. I tak lze vystihnout vzkaz, jejž o minulém týdnu vyslala tuzemská centrální banka veřejnosti. I přesto se běžným spotřebitelům vrací dobrá nálada. Ulevuje se však také vládě. Pokles úroků totiž znamená snížení nákladů obsluhy státního dluhu, který v uplynulých letech znatelně nabobtnal.
Berlínská vláda nabízí, že se vzdá vily, kterou kdysi vlastnil nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Informoval o tom list The Guardian, podle kterého metropole doufá, že tak ukončí desetiletí trvající debatu o tom, zda rozlehlý nevyužívaný pozemek na venkově severně od německého hlavního města znovu využít, nebo zbourat.
Jihokorejský soud dnes odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k 5️⃣ rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval úřad slovenské vlády. Pracovní cesta Fica do USA byla původně ohlášena v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice.
Britská vláda usiluje o zvýšení věkové hranice umožňující povolávání bývalých 🪖🪖🪖 vojáků z 55 na 65 let, píše agentura Reuters. Zároveň chce zmírnit podmínky, za kterých lze tyto příslušníky armády, letectva a námořnictva v záloze povolat. Příslušný zákon byl předložen parlamentu ve čtvrtek, přičemž se očekává, že ho poslanci začnou projednávat koncem tohoto měsíce. Případné změny vstoupí v platnost na jaře 2027.