Architekt Jan Holna: Praha trpí tím, že není zdravě zahuštěná
Praha není zdravým způsobem zahuštěná. A trpí kvůli tomu, říká architekt Jan Holna, spolumajitel architektonického studia DAM. Hlavní město má spoustu satelitů, ze kterých jezdí každé ráno a večer spousta lidí do města za prací. Tvoří dopravní zácpy, zahušťují dopravu a otravují vzduch zplodinami ze svých aut.
A přitom nedokáže Praha dlouhodobě využít spoustu volných ploch, které má k dispozici. Ať už po bývalých továrnách, nebo prostě těch nezastavěných, které by se k nové výstavbě hodily. Praha totiž kvůli dlouhému povolovacímu řízení a vůbec kvůli všelijakým úředním obstrukcím dusí jakoukoliv výstavbu.
Podle Holny však hlavní problém pomalé výstavy kupodivu neleží ve špatné legislativě, ale mnohem hlouběji. V české mentalitě. „Češi se neradi smiřují s něčím novým a neradi opouštějí to staré,“ vysvětluje své životní poznání architekt. Ať by podle něj vzniknul sebelepší zákon, vždy se spousta lidí ohradí proti novým záměrům.
Praha je bezpečná. Ale také zpátečnická
„Toto je naše výsostná česká mentalita, stejně jako každý národ má nějakou svou mentalitu. A dokáže ji zneužívat i využívat,“ říká architekt. Výhodou české nátury podle něj je, že jsme mírumilovní. Člověk se tu nemusí bát zajít do jakékoliv městské čtvrti, což by v řadě měst světa bylo mnohem rizikovější.
Třeba v Holandsku, ale i jinde, je obrovské chtění postavit něco nového, říká Jan Holna, spolumajitel architektonického studia DAM. Jeho studio, které na českém trhu působí už třicet let, se podílelo na desítkách významných stavebních projektů. Mimo jiné vymysleli výškovou budovu ve spodní části Václavského náměstí zvanou Palác Euro. Se zlatým čtyřstranným vrcholem, naproti paláci Koruna. V DAM vytvořili i návrh výrazné, zvlněné budovy v pražském Karlíně, kde sídlí centrála pojišťovny Kooperativa.
Nejlepší je stavět nové domy, ne rekonstruovat. Ale Češi si rádi drží staré věci, říká architekt Holna
Reality
Architektonické studio DAM působí na českém trhu třicet let a podílelo se na desítkách významných stavebních projektů. Mimo jiné vymysleli výškovou budovu ve spodní části Václavského náměstí zvanou Palác Euro. Se zlatým čtyřstranným vrcholem, naproti paláci Koruna. V DAM vytvořili i návrh výrazné, zvlněné budovy v pražském Karlíně, kde sídlí centrála pojišťovny Kooperativa. Mají tyto zcela rozdílné, ale výrazné stavby, nějakou jednotící myšlenku, podle které vznikly?
„Ze zásady nechceme stavět na jednotném schématu,“ vysvětluje Holna. „S každou stavbou začínáme nanovo. Je to naše hloupost,“ říká v nadsázce, „ale zatím se nám vyplácí.“ Holna popisuje přístup své kanceláře ke každému jednotlivému projektu jako k „propracovanému libretu“, které má nějaký základní motiv, kostru, od kterého se vše ostatní odvíjí. Tím hlavním motivem podle něj může být jak reakce na místo, kde má nová budova stát, ale také třeba reakce na představy klienta či na možnosti povolovacího řízení.
„Například nedávno jsme dokončili pro Finep bytový dům Nová elektra. Je velmi jednoduchý, čistý, tak aby splnil nároky běžného uživatele a aby se na něj dalo navázat. Podle štábní kultury zadavatele je bílý, bez velkých detailů, bez pruhů na fasádě,“ říká architekt Holna a dodává: „Prostě hezký.“
Nejnovější díl podcastu Realitní Club si můžete poslechnout v úvodu tohoto článku nebo na vaší oblíbené podcastové platformě. Newstream podcasty najdete na Google Podcasts, Apple Podcasts i Spotify.
Pochází z Česka, nejvíc a největší projekty ale podle návrhů architekty Evy Le Peutrec realizovali v Číně. Tam žila šest let a jak říká v dalším díle podcastu Realitní Club málokdo z jejích evropských kolegů tam, tak dlouho vydržel.
Eva Le Peutrec: V Číně panuje kapitalismus, který jsem nezažila ani ve Spojených státech
Reality
I kvůli neřešenému územnímu plánováni se development průmyslových nemovitostí potýká s obtížemi. Česko tak pomalu ztrácí konkurenceschopnost, pomalu ho válcují Polsko i Slovensko. Co by potřebovalo změnit tuzemsko, aby dokázalo přitáhnout miliardové investice? A proč jsou potřeba další průmyslové areály? Poslechněte si další díl podcastu Realitní Club s generálním ředitelem společnosti Panattoni Pavlem Sovičkou.
Česko ztrácí dech. Poláci industrializují ve velkém, říká šéf Panattoni
Reality
Čtyřiadvacet metrů vysoká socha Lilith od Davida Černého, která je součástí karlínského domu Fragment, vzbudila v Praze bouřlivé debaty. Co na kritiku umělec říká? A baví ho spolupráce s developery? Nejenom o tom David Černý hovořil dalším díle podcastu Realitního Clubu.
PODCAST: Jsem kapitalista a umělec ve službách korporátu, říká sochař David Černý
Reality
Ceny nemovitostí, zastavené projekty, brutální odliv klientů, ale i neúměrně dlouhé stavební řízení. Nejen tato témata probírali moderátoři Petra Jansová a Dalibor Martínek v dalším podcastu Realitní Club s největším tuzemským developerem, zakladatelem a vlastníkem společnosti Central Group Dušanem Kunovským. 
Kunovský v podcastu Realitní Club: Investoři dnes už ani nechtějí byty pronajímat
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
