Válka na Ukrajině si vyžádala odhadem milion mrtvých a zraněných
Počet Ukrajinců a Rusů zabitých nebo zraněných ve dva a půl roku trvající válce dosáhl odhadem jednoho milionu, napsal list The Wall Street Journal (WSJ).
Vysoké ztráty na obou stranách způsobují problémy na bojišti, ale vyvolávají také demografické obavy. Obě země se podle deníku už před konfliktem potýkaly s úbytkem populace a další ztráta obyvatel na ně bude mít z dlouhodobého hlediska devastující vliv. V odhadech WSJ přitom není zahrnut počet civilních obětí.
Celkové počty obětí ruské války na Ukrajině lze jen odhadovat. Rusko ani Ukrajina oficiální statistiky svých vojenských ztrát neuvádějí a někdy zveřejňují počty, kterým se všeobecně nedůvěřuje. WSJ nyní píše, že v bojích padlo přibližně 80 tisíc ukrajinských vojáků a dalších 400 tisíc jich bylo zraněno. Odkazuje se přitom na informace lidí obeznámených se situací a utajovaný ukrajinský odhad ztrát z dřívějška letošního roku.
Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200 tisíc a zraněných přibližně 400 tisíc, píše americký deník. Britské ministerstvo obrany dnes na síti X uvedlo, že Rusko přišlo od začátku své invaze do sousední země o 610 tisíc vojáků, kteří buď zahynuli, nebo byli zraněni. Jak vojenská rozvědka k této bilanci došla, Londýn nezveřejnil. Neupřesnil ani jednotlivé počty pro zabité a zraněné.
[[Twitter status: https://twitter.com/DefenceHQ/status/1835960118921380228]]
FOTOGALERIE: Útok ukrajinských dronů u Moskvy
Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200 tisíc a zraněných přibližně 400 tisíc, píše americký deník.
V případě civilních obětí list upozorňuje, že jen ruské dobytí ukrajinského přístavního města Mariupol na začátku války připravilo o život přes 8000 lidí, alespoň podle odhadů organizace Human Rights Watch. OSN ve své srpnové zprávě potvrdila nejméně 11 743 zabitých a 24 614 zraněných civilistů kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Upozorňuje přitom, že skutečný počet bude zřejmě podstatně vyšší, a zmiňuje například, že nelze potvrdit počet obětí v některých městech jako je Mariupol.
Ruské útoky proti Ukrajině z posledních let - například anexe Krymu nebo ruské zapojení do konfliktu na Donbase - měly podle WSJ katastrofální dopad na ukrajinskou populaci. Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 žilo na Ukrajině 48 milionů lidí, před ruskou invazí v roce 2022 byl počet obyvatel zhruba 40 milionů a nyní na územích kontrolovaných Kyjevem žije odhadem 25 až 27 milionů obyvatel, píše WSJ s odkazem na odhady ukrajinské vlády. Miliony Ukrajinců totiž před boji uprchly do zahraničí a Rusko okupuje rozsáhlé části ukrajinských území.
FOTOGALERIE: Škola v charkovském metru
Nízká porodnost
V zemi také poklesla porodnost na nejnižší zaznamenanou úroveň, píše WSJ. V první polovině letošního roku podle vládních údajů zemřelo asi třikrát více lidí, než se jich narodilo. Ukrajinské úřady zaznamenaly 250 tisíc úmrtí a přes 87 tisíc porodů. V roce 2021, tedy před ruskou invazí, se v zemi narodilo za stejné období přes 130 tisíc dětí.
Jedním z klíčových důvodů, proč ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá mobilizovat skupinu mužů ve věku 18 až 25 let, která obvykle tvoří většinu bojových sil, je podle bývalých ukrajinských představitelů skutečnost, že většina z nich ještě nemá děti. Pokud by zemřeli nebo byli zraněni a potomky mít nemohli, demografické vyhlídky by byly ještě pochmurnější, říkají ukrajinští demografové. Průměrný věk bojovníků v ukrajinské armádě tak činí odhadem 43 let.
Válka ovšem způsobuje problémy i Rusku, kde žije odhadem přes 144 milionů lidí. Rusko se podobně jako Ukrajina už před konfliktem potýkalo s úbytkem obyvatelstva. Jednou z motivací ruského prezidenta Vladimira Putina, která stála za zahájením invaze v roce 2022, bylo zvýšení počtu obyvatel Ruska pohlcením Ukrajinců, píše WSJ. Rusko podle něj záborem ukrajinského území sice získalo obyvatelstvo, ale válka má devastující vliv na jeho vnitřní demografické poměry a trh práce. Od invaze například uprchlo ze země přes 600 tisíc Rusů, především mladších odborníků schopných se přestěhovat za hranice.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval k navrácení Moskvou anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině. Válka by podle něj měla skončit mírem respektujícím ukrajinskou územní celistvost, svrchovanost a nezávislost, informovala agentura Anadolu.
Vraťte Ukrajině anektovaný Krym, vyzval Rusko Erdogan
Politika
Kreml v souvislosti s více než dva a půl roku trvající ruskou invazí na Ukrajinu jako nutné obhajuje potlačování svobody projevy a cenzuru médií. Podle mluvčího Kremlu musí být ale svoboda slova po skončení války obnovena.
Peskov: Cenzura je v případě války ospravedlnitelná
Politika
