Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Nikl byl zpět, ale jen na chvíli. Po týdenní pauze se ve středu na Londýnské burze s kovy (LME) začalo s tímto výrobním kovem obchodovat. A podle nových pravidel omezujících velké cenové výkyvy. Šotek se vloudil a burzou prošly i transakce pod stanoveným limitem. Burza tak obchodování opět zastavila a pracuje na odstranění technické závady.
Konflikt na Ukrajině tento týden přinesl nevídaný chaos na trhu s niklem, kovem potřebným pro výrobu baterií. V konečném důsledku by to mohlo mít devastující účinek nejen na evropské ambice v oblasti elektromobility. Spekulanti na pokles tohoto tradičně „výrobního“ kovu v tomto týdnu prodělali miliardy dolarů.
Londýnská burza musela zastavit obchodování s niklem, protože jeho cena vzrostla o bezprecedentních 250 procent, uvádí Bloomberg. Tradiční „výrobní“ kov se pomalu mění v „drahý“ kov. Cena niklu, který je zásadní pro výrobu například baterií pro elektrovozy, za uplynulé dny vystoupala z 25 tisíc dolarů na více než 100 tisíc dolarů za tunu.
K cenově dostupným autům na baterie, které vytlačí ze silnic vozy se spalovacími motory, se ve svých snahách zezelenat upíná nejen celá Evropa, ale také řada automobilek. Jejich plány může ale zhatit probíhající válka na Ukrajině. Ta totiž prodražuje vzácné kovy, které jsou důležitou surovinou pro výrobu baterií, píše Reuters.
Ceny některých kovů, zemědělských výrobků a surovin se zvyšují a ocitají se na úrovních, kde ještě nikdy nebyly. Na vině je ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země jsou totiž důležité pro světový trh s pšenicí, slunečnicovým olejem, hliníkem, titanem či niklem, a ty reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.
Společnost KoBolt Metals, kterou podporují miliardáři Jeff Bezos a Bill Gates a která se věnuje těžařskému průzkumu, podepsala s firmou Bluejay Mining smlouvu o průzkumu v Grónsku. Bude tam hledat klíčové suroviny, které se používají při výrobě elektromobilů, píše agentura Reuters.
Tesla se dohodla na dodávkách niklu do svých baterií s australským těžařem BHP Group. Akcie australské společnosti si v reakci na oznámení připsaly přes tři procenta.
Samostatná divize České pošty Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod vnitro.
Světové akciové indexy za prvních sedm měsíců letošního roku vesměs 📈 rostly, nejvíce jihokorejský, japonský či tchajwanský. Propadly indické akcie, v minusu jsou i ty čínské. Americký index Nasdaq, v němž je mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, je od začátku roku výše o 12,2 procenta, širší index S&P 500 pak přidal 9,2 procenta. Panevropský index STOXX Europe 600 od začátku roku vykazuje téměř devítiprocentní růst.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek půjde před soud kvůli bitcoinové kauze. Žalobkyně pro Blažka požaduje trest 6,5 roku vězení. Dříve odsouzenému drogovému dealerovi Tomáši Jiřikovskému, který ministerstvu daroval bitcoiny, navrhuje žalobkyně trest 20 let vězení a propadnutí majetku.
Číst více
Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích 💹 s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
Severní energetická hodlá sama rozhodnout o využití peněz, které ušetřila na rekultivacích lomu ČSA. Chce jednat přímo s obcemi v okolí těžební oblasti a 🤝 dohodnout se na podpoře s nimi. Původně chtěla peníze dát obcím prostřednictví Státního fondu životního prostředí.
Státní organizace Správa železnic (SŽ) a státem vlastněný železniční dopravce České dráhy (ČD) 🚉 se dohodly na převodu majetku za zhruba sedm miliard korun. Jedná se hlavně o pozemky pod tratěmi, které koupí SŽ. Drahám zaplatí asi 6,79 miliardy bez DPH. ČD pak od správy odkoupí majetek za přibližně 212 milionů. Vyplývá to ze smlouvy, uzavřené na konci července, zveřejněné v registru smluv. Na smlouvu upozornil server Zdopravy.cz.
Investiční společnost Castlelake dostala více času na předložení závazné nabídky na převzetí easyJet ✈. Britská nízkonákladovka informovala, že rozhodla o odložení konečného termínu, do kterého se Castlelake rozhodnout.
Ceny ropy 🛢 zahájily týden výrazným poklesem 📉 po zprávě, že americký prezident Donald Trump odložil plánovaný rozsáhlý útok na Írán. Severomořská ropa Brent ztrácí více než pět procent a pohybuje se v blízkosti 83,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) odepisuje téměř šest procent, vrátila se tak pod 80 dolarů za barel.
Akademie věd ČR a Český statistický úřad opravily nedostatky v účetnictví 💰, které dříve odhalil Nejvyšší kontrolní úřad. Jejich účetní závěrky jsou nyní v pořádku a spolehlivé, uvedl úřad.
Energetická společnost ČEZ ⚡ dnes začne vyplácet svým akcionářům dividendu z loňského zisku ve výši 42 korun za akcii. Celkem vyplatí 22,6 miliardy korun. Stát jako většinový akcionář z toho dostane téměř 16 miliard korun. O výši dividendy rozhodla valná hromada firmy v červnu, uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V současnosti má ČEZ 168 tisíc akcionářů.
Číst více
