Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Nikl byl zpět, ale jen na chvíli. Po týdenní pauze se ve středu na Londýnské burze s kovy (LME) začalo s tímto výrobním kovem obchodovat. A podle nových pravidel omezujících velké cenové výkyvy. Šotek se vloudil a burzou prošly i transakce pod stanoveným limitem. Burza tak obchodování opět zastavila a pracuje na odstranění technické závady.
Konflikt na Ukrajině tento týden přinesl nevídaný chaos na trhu s niklem, kovem potřebným pro výrobu baterií. V konečném důsledku by to mohlo mít devastující účinek nejen na evropské ambice v oblasti elektromobility. Spekulanti na pokles tohoto tradičně „výrobního“ kovu v tomto týdnu prodělali miliardy dolarů.
Londýnská burza musela zastavit obchodování s niklem, protože jeho cena vzrostla o bezprecedentních 250 procent, uvádí Bloomberg. Tradiční „výrobní“ kov se pomalu mění v „drahý“ kov. Cena niklu, který je zásadní pro výrobu například baterií pro elektrovozy, za uplynulé dny vystoupala z 25 tisíc dolarů na více než 100 tisíc dolarů za tunu.
K cenově dostupným autům na baterie, které vytlačí ze silnic vozy se spalovacími motory, se ve svých snahách zezelenat upíná nejen celá Evropa, ale také řada automobilek. Jejich plány může ale zhatit probíhající válka na Ukrajině. Ta totiž prodražuje vzácné kovy, které jsou důležitou surovinou pro výrobu baterií, píše Reuters.
Ceny některých kovů, zemědělských výrobků a surovin se zvyšují a ocitají se na úrovních, kde ještě nikdy nebyly. Na vině je ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země jsou totiž důležité pro světový trh s pšenicí, slunečnicovým olejem, hliníkem, titanem či niklem, a ty reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.
Společnost KoBolt Metals, kterou podporují miliardáři Jeff Bezos a Bill Gates a která se věnuje těžařskému průzkumu, podepsala s firmou Bluejay Mining smlouvu o průzkumu v Grónsku. Bude tam hledat klíčové suroviny, které se používají při výrobě elektromobilů, píše agentura Reuters.
Tesla se dohodla na dodávkách niklu do svých baterií s australským těžařem BHP Group. Akcie australské společnosti si v reakci na oznámení připsaly přes tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že ruská armáda nebude jeden týden útočit na Kyjev, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Ukrajinská metropole se po opakovaných ruských úderech potýká s problémy v zásobování elektrickou energií, teplem i vodou.
Ceny ropy 🛢 se dnes výrazně zvyšují 📈 a přiblížily se k nejvyšší hodnotě za šest měsíců. Trhy znepokojily obavy z možného amerického vojenského útoku na Írán, tedy na zemi, která je čtvrtým největším producentem ropy v rámci ropného kartelu OPEC. Cena severomořské ropy Brent kolem přidává 3,9 procenta nad 71 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 3,8 procenta na 65,60 dolaru za barel.
Pražská burza poprvé v tomto týdnu oslabila, index PX dnes klesl o 1,21 procenta na 2761,01 bodu. Nejvíc odepisovaly akcie Monety, ztrácely i cenné papíry Komerční banky, pojišťovny VIG či zbrojovky Colt, zatímco akcie energetické společnosti ČEZ nebo bankovní skupiny Erste zakončily v kladných číslech.
Česká koruna podruhé v řadě oslabila k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru to bylo ve srovnání se středečním závěrem o tři haléře na 24,33 Kč/EUR. K dolaru si pohoršila o sedm haléřů, když se obchodovala za 20,41 Kč/USD.
Sněmovna po téměř osmi hodinách jednání podpořila v úvodním kole nahrazení služebního zákona novou normou, kterou chce vládní koalice usnadnit výměnu státních úředníků. Opozici, podle níž nová pravidla povedou k politizaci státní správy, se dnes podle očekávání nepovedlo prosadit ani zamítnutí předlohy, ani její vrácení k přepracování. Zákonem o státních zaměstnancích se nyní bude zabývat sněmovní ústavně-právní výbor.
Americká chemická skupina ⚗ Dow zruší 4500 pracovních míst, což odpovídá asi 13 procentům její celkové pracovní síly. Propouštění je součástí rozsáhlé restrukturalizace, jejímž cílem je zvýšit ziskovost alespoň o dvě miliardy dolarů (40,7 miliardy korun), uvedla firma. Ta zároveň stále více využívá automatizaci a umělou inteligenci (AI).
Pokud by Ukrajina projevila zájem o letouny L-39 Skyfox, bylo by možné dodat první kusy na začátku příštího roku,uvedl prezident výrobce letadel Aero Vodochody Viktor Sotona. Univerzální skyfoxy by mohla Ukrajina využít namísto čtyř letounů L-159 české armády, o které projevila zájem už dříve, avšak podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) by prodej nebyl z českého pohledu výhodný.
Číst více
Japonská automobilka Toyota Motor Corp. zůstala již šestým rokem za sebou největším prodejcem aut na světě. Prodej společnosti za rok 2025 stoupl o 4,6 procenta na rekordních 11,32 milionu vozů. Prodej podpořila silná poptávka po hybridních vozech v Severní Americe. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že nebere úplně vážně stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR), podle kterého je návrh státního rozpočtu na letošní rok v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Předseda rady Mojmír Hampl bere Babišova slova s nadhledem. Je běžné, že politici mění názory na stanoviska rady podle toho, zda jim vyhovují, uvedl Hampl.
Česko loni získalo z rozpočtu a fondů Evropské unie o 77,9 miliardy korun víc, než do nich odvedlo. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 46,8 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), zbývající část jsou peníze ze strukturálních fondů a ze společné zemědělské politiky unie. Uvedlo to ministerstvo financí. V roce 2024 byla čistá pozice Česka vůči unii 84,5 miliardy korun.
Číst více
