Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Nikl byl zpět, ale jen na chvíli. Po týdenní pauze se ve středu na Londýnské burze s kovy (LME) začalo s tímto výrobním kovem obchodovat. A podle nových pravidel omezujících velké cenové výkyvy. Šotek se vloudil a burzou prošly i transakce pod stanoveným limitem. Burza tak obchodování opět zastavila a pracuje na odstranění technické závady.
Konflikt na Ukrajině tento týden přinesl nevídaný chaos na trhu s niklem, kovem potřebným pro výrobu baterií. V konečném důsledku by to mohlo mít devastující účinek nejen na evropské ambice v oblasti elektromobility. Spekulanti na pokles tohoto tradičně „výrobního“ kovu v tomto týdnu prodělali miliardy dolarů.
Londýnská burza musela zastavit obchodování s niklem, protože jeho cena vzrostla o bezprecedentních 250 procent, uvádí Bloomberg. Tradiční „výrobní“ kov se pomalu mění v „drahý“ kov. Cena niklu, který je zásadní pro výrobu například baterií pro elektrovozy, za uplynulé dny vystoupala z 25 tisíc dolarů na více než 100 tisíc dolarů za tunu.
K cenově dostupným autům na baterie, které vytlačí ze silnic vozy se spalovacími motory, se ve svých snahách zezelenat upíná nejen celá Evropa, ale také řada automobilek. Jejich plány může ale zhatit probíhající válka na Ukrajině. Ta totiž prodražuje vzácné kovy, které jsou důležitou surovinou pro výrobu baterií, píše Reuters.
Ceny některých kovů, zemědělských výrobků a surovin se zvyšují a ocitají se na úrovních, kde ještě nikdy nebyly. Na vině je ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země jsou totiž důležité pro světový trh s pšenicí, slunečnicovým olejem, hliníkem, titanem či niklem, a ty reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.
Společnost KoBolt Metals, kterou podporují miliardáři Jeff Bezos a Bill Gates a která se věnuje těžařskému průzkumu, podepsala s firmou Bluejay Mining smlouvu o průzkumu v Grónsku. Bude tam hledat klíčové suroviny, které se používají při výrobě elektromobilů, píše agentura Reuters.
Tesla se dohodla na dodávkách niklu do svých baterií s australským těžařem BHP Group. Akcie australské společnosti si v reakci na oznámení připsaly přes tři procenta.
Cena největší kryptoměny bitcoin poprvé od poloviny května překonala hranici 80 tisíc dolarů. Dnes ráno přidává 1,86 procenta na 80 451,64 dolaru (1,65 milionu korun). Po krocích amerického ministra financí Scotta Bessenta, který oznámil masivní nákupy na dluhopisovém trhu s cílem jej uklidnit, se v kryptoměnovém sektoru opět rozběhl růst, poznamenala agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump v červnu nakoupil akcie vesmírné společnosti SpaceX 🚀 podnikatele Elona Muska až za 50 tisíc dolarů (přes milion korun). Získal tak finanční podíl ve velké vládní dodavatelské společnosti, kterou vede jeho bývalý poradce. Podle agentury Reuters to vyplývá z veřejně dostupných finančních údajů.
V německém strojírenském průmyslu rostou obavy z nedostatku plynu 🔥 v zimních měsících. Důvodem je pomalé plnění zásobníků plynu. Uvedl to výkonný ředitel německého strojírenského svazu VDMA Thilo Brodtmann. Zároveň vyzval spolkovou vládu, aby tento problém řešila. Podle vlády je však za zásobování plynem zodpovědný především soukromý sektor, napsala agentura DPA.
Kanadská vláda 🍁 dnes oznámí odvetná cla za dovozní poplatky, které na Ottawu uvalily Spojené státy. Washington zavedl 50procentní clo na dovoz kanadského zboží v hodnotě 20 miliard dolarů (413 miliard korun). Kanadský premiér Mark Carney následně oznámil, že jeho země zavede od 8. září odvetná cla ve stejném objemu.
Číst více
Trumpova vláda chce zrušit turistická víza lidem, kteří v USA požádali o azyl, píše AP. V případě uskutečnění by to bylo nejrozsáhlejší hromadné rušení víz v historii USA. Může jít až o 200 tisíc cizinců. Očekává se, že pokud vláda k takovému kroku opravdu přistoupí, povede to k soudním sporům.
