Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Nikl byl zpět, ale jen na chvíli. Po týdenní pauze se ve středu na Londýnské burze s kovy (LME) začalo s tímto výrobním kovem obchodovat. A podle nových pravidel omezujících velké cenové výkyvy. Šotek se vloudil a burzou prošly i transakce pod stanoveným limitem. Burza tak obchodování opět zastavila a pracuje na odstranění technické závady.
Konflikt na Ukrajině tento týden přinesl nevídaný chaos na trhu s niklem, kovem potřebným pro výrobu baterií. V konečném důsledku by to mohlo mít devastující účinek nejen na evropské ambice v oblasti elektromobility. Spekulanti na pokles tohoto tradičně „výrobního“ kovu v tomto týdnu prodělali miliardy dolarů.
Londýnská burza musela zastavit obchodování s niklem, protože jeho cena vzrostla o bezprecedentních 250 procent, uvádí Bloomberg. Tradiční „výrobní“ kov se pomalu mění v „drahý“ kov. Cena niklu, který je zásadní pro výrobu například baterií pro elektrovozy, za uplynulé dny vystoupala z 25 tisíc dolarů na více než 100 tisíc dolarů za tunu.
K cenově dostupným autům na baterie, které vytlačí ze silnic vozy se spalovacími motory, se ve svých snahách zezelenat upíná nejen celá Evropa, ale také řada automobilek. Jejich plány může ale zhatit probíhající válka na Ukrajině. Ta totiž prodražuje vzácné kovy, které jsou důležitou surovinou pro výrobu baterií, píše Reuters.
Ceny některých kovů, zemědělských výrobků a surovin se zvyšují a ocitají se na úrovních, kde ještě nikdy nebyly. Na vině je ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země jsou totiž důležité pro světový trh s pšenicí, slunečnicovým olejem, hliníkem, titanem či niklem, a ty reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.
Společnost KoBolt Metals, kterou podporují miliardáři Jeff Bezos a Bill Gates a která se věnuje těžařskému průzkumu, podepsala s firmou Bluejay Mining smlouvu o průzkumu v Grónsku. Bude tam hledat klíčové suroviny, které se používají při výrobě elektromobilů, píše agentura Reuters.
Tesla se dohodla na dodávkách niklu do svých baterií s australským těžařem BHP Group. Akcie australské společnosti si v reakci na oznámení připsaly přes tři procenta.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Americká společnost Amazon zaplatí italské daňové správě 511 milionů eur 💶 (12,4 miliardy korun), aby urovnala spor ohledně platby DPH. Napsaly to s odkazem na své zdroje agentury ANSA a Reuters. Samotný Amazon potvrdil uzavření dohody. Současně však společnosti stále hrozí trestní stíhání ze strany prokuratury.
Číst více
Česká televize 📺 bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, což je o sedm procent více, než byl rozpočet na letošní rok. Hlavním příjmem bude výnos z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Za zvýšením stojí tzv. velká mediální novela, která od letošního května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozšířila okruh poplatníků.
Maďarský parlament schválil návrh zákona, který komplikuje případné prohlášení prezidenta země za nezpůsobilého k výkonu funkce. Tento krok zákonodárného sboru, v němž má většinu koalice premiéra Viktora Orbána, vyvolal kritiku z řad opozice, podle níž se tak vláda snaží upevnit moc.
Ceny ropy dnes klesají 📉. Reagují tak na nenovější zprávu o vývoji zásob ve Spojených státech. Investoři také sledují pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou a čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o sazbách. Cena severomořské ropy Brent klesá o 0,3 procenta na 61,76 dolaru za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela rovněž 0,3 procenta a prodávala se za 58,09 dolaru za barel.
Pražská burza mírně vylepšila své historické maximum 🔝. Index PX posílil o 0,18 procenta na 1563,91 bodu. Pomohly mu mimo jiné akcie Komerční banky a Monety Money Bank. Ztrácela naopak Erste Bank. Aktivita na trhu byla nízká, celkový objem obchodů zůstal pod 250 miliony korun.
Česká měna dál mírně posiluje. K euru si polepšila o tři haléře na 24,25 Kč/EUR, vůči dolaru koruna zpevnila o čtyři haléře na 20,83 Kč/USD.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající tomuto jevu, jako je sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě. Píše o tom deník The Washington Post (WP).
Obvodní soud pro Prahu 2 znovu nepravomocně zamítl žalobu někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové, která žádala odškodné 8,5 milionu korun za dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. České televizi (ČT) to dnes řekla mluvčí soudu Marcela Pröllerová. Soudy žalobu bývalé ministryně zamítly i v minulosti, rozsudky ale v říjnu zrušil Nejvyšší soud (NS). Konstatoval, že v případu nebyly zohledněny klíčové okolnosti.
Prezident Petr Pavel stále počítá s tím, že se může sejít s původním kandidátem Motoristů na ministra životního prostředí Filipem Turkem. Má nicméně dlouhodobé výhrady k tomu, jak přistupuje k faktům, právu a pravidlům. Dovede si jen těžko představit, že by cokoli tento pohled mohlo změnit. Pavel to řekl novinářům při návštěvě Libereckého kraje.
