Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Nikl byl zpět, ale jen na chvíli. Po týdenní pauze se ve středu na Londýnské burze s kovy (LME) začalo s tímto výrobním kovem obchodovat. A podle nových pravidel omezujících velké cenové výkyvy. Šotek se vloudil a burzou prošly i transakce pod stanoveným limitem. Burza tak obchodování opět zastavila a pracuje na odstranění technické závady.
Konflikt na Ukrajině tento týden přinesl nevídaný chaos na trhu s niklem, kovem potřebným pro výrobu baterií. V konečném důsledku by to mohlo mít devastující účinek nejen na evropské ambice v oblasti elektromobility. Spekulanti na pokles tohoto tradičně „výrobního“ kovu v tomto týdnu prodělali miliardy dolarů.
Londýnská burza musela zastavit obchodování s niklem, protože jeho cena vzrostla o bezprecedentních 250 procent, uvádí Bloomberg. Tradiční „výrobní“ kov se pomalu mění v „drahý“ kov. Cena niklu, který je zásadní pro výrobu například baterií pro elektrovozy, za uplynulé dny vystoupala z 25 tisíc dolarů na více než 100 tisíc dolarů za tunu.
K cenově dostupným autům na baterie, které vytlačí ze silnic vozy se spalovacími motory, se ve svých snahách zezelenat upíná nejen celá Evropa, ale také řada automobilek. Jejich plány může ale zhatit probíhající válka na Ukrajině. Ta totiž prodražuje vzácné kovy, které jsou důležitou surovinou pro výrobu baterií, píše Reuters.
Ceny některých kovů, zemědělských výrobků a surovin se zvyšují a ocitají se na úrovních, kde ještě nikdy nebyly. Na vině je ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země jsou totiž důležité pro světový trh s pšenicí, slunečnicovým olejem, hliníkem, titanem či niklem, a ty reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.
Společnost KoBolt Metals, kterou podporují miliardáři Jeff Bezos a Bill Gates a která se věnuje těžařskému průzkumu, podepsala s firmou Bluejay Mining smlouvu o průzkumu v Grónsku. Bude tam hledat klíčové suroviny, které se používají při výrobě elektromobilů, píše agentura Reuters.
Tesla se dohodla na dodávkách niklu do svých baterií s australským těžařem BHP Group. Akcie australské společnosti si v reakci na oznámení připsaly přes tři procenta.
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump si telefonovali o skončené misi amerických vyjednávačů, kteří se snaží zprostředkovat mírové řešení války na Ukrajině. Oznámil to Kreml, podle kterého oba státníci hovořili o možné výměně vězňů, napsala agentura Reuters. Putin také podle Kremlu seznámil Trumpa s děním na bojišti a americkému prezidentovi řekl, že Rusko nespřádá vůči Evropě žádné nepřátelské plány.
První část dostavby městského okruhu v Praze mezi Rybníčky a Českobrodskou by mohla začít už v roce 2029 a být zprovozněná v roce 2036. Stavba dalších tří úseků by pak měla začít v roce 2034 a trvat osm let. Stavbu na etapy a postupné zprovoznění umožnily změny v posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z prezentace pro jednání dopravního výboru zastupitelstva.
Česko zažilo velmi horký zářijový den. Teplotní rekordy pro 8. září padly na 127 ze 171 stanic, které fungují alespoň 30 let. Maximální teplota dosáhla 33,5 stupně. Zaznamenaly ji shodně jihomoravské stanice v Brodě nad Dyjí a Dyjákovicích a také v Doksanech v Ústeckém kraji.
Představitelé New Yorku po útocích z 11. září 2001 věděli, že kvalita vzduchu v místě zřícení Světového obchodního střediska (WTC) je toxická pro lidské zdraví, a přesto ujišťovali veřejnost o opaku. Dnes to podle stanice CNN řekl newyorský starosta Zohran Mamdani s odvoláním na více než 170 tisíc dokumentů o kvalitě ovzduší po útocích, které dnes město poprvé zveřejnilo.
Prezidenti Ruska a Spojených států 👴 Vladimir Putin a Donald Trump si dnes telefonovali o skončené misi amerických vyjednávačů, kteří se snaží zprostředkovat mírové řešení války na Ukrajině. Oznámil to Kreml, podle kterého oba státníci hovořili o možné výměně vězňů, napsala agentura Reuters.
Dosavadní průzkumné práce sanační firmy Dekonta v bývalém vojenském prostoru na Klatovsku ❌ nezjistily žádné látky historicky používané jako chemické zbraně, třeba yperit či sarin. V lokalitě nebyly nalezeny ani nádoby s jedovatým plynem fosgen, uvedl dnes na webu Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
Německo poskytne Ukrajině bránící se ruské invazi potřebné 🚀 střely do protivzdušných systémů Patriot. Dnes to během on-line schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny podle agentury Reuters oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. Ten uvedl, že střely PAC-2 půjdou ze zásob německé armády.
Břeclavský výrobce potravin Racio měl loni rekordní zisk 85,9 milionu korun. O rok dříve vydělal 84,8 milionu korun. Tržby firmě loni meziročně 📈 stouply o více než 200 milionů korun na 1,3 miliardy korun, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin. Růst tržeb pokračoval v trendu, který začal v době pandemie covidu v roce 2020.
Británie, Francie, Polsko a dalších devět zemí ❌ omezí dovoz zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu. Podle agentury Reuters to dnes oznámili jejich ministři zahraničí ve společném prohlášení. Situace na Západním břehu se vinou bezprecedentních násilností ze strany osadníků výrazně zhoršila, uvedli ministři.
Brněnské stavební společnosti OHLA ŽS loni 📈 vzrostly tržby o 14 procent na 12,2 miliardy korun. Zisk po zdanění se zvýšil o 29 procent na 454 milionů. Vyplývá to z výroční zprávy dostupné ve Sbírce listin. OHLA ŽS patří podle tržeb mezi pět největších stavebních společností v Česku.
