Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Nikl byl zpět, ale jen na chvíli. Po týdenní pauze se ve středu na Londýnské burze s kovy (LME) začalo s tímto výrobním kovem obchodovat. A podle nových pravidel omezujících velké cenové výkyvy. Šotek se vloudil a burzou prošly i transakce pod stanoveným limitem. Burza tak obchodování opět zastavila a pracuje na odstranění technické závady.
Konflikt na Ukrajině tento týden přinesl nevídaný chaos na trhu s niklem, kovem potřebným pro výrobu baterií. V konečném důsledku by to mohlo mít devastující účinek nejen na evropské ambice v oblasti elektromobility. Spekulanti na pokles tohoto tradičně „výrobního“ kovu v tomto týdnu prodělali miliardy dolarů.
Londýnská burza musela zastavit obchodování s niklem, protože jeho cena vzrostla o bezprecedentních 250 procent, uvádí Bloomberg. Tradiční „výrobní“ kov se pomalu mění v „drahý“ kov. Cena niklu, který je zásadní pro výrobu například baterií pro elektrovozy, za uplynulé dny vystoupala z 25 tisíc dolarů na více než 100 tisíc dolarů za tunu.
K cenově dostupným autům na baterie, které vytlačí ze silnic vozy se spalovacími motory, se ve svých snahách zezelenat upíná nejen celá Evropa, ale také řada automobilek. Jejich plány může ale zhatit probíhající válka na Ukrajině. Ta totiž prodražuje vzácné kovy, které jsou důležitou surovinou pro výrobu baterií, píše Reuters.
Ceny některých kovů, zemědělských výrobků a surovin se zvyšují a ocitají se na úrovních, kde ještě nikdy nebyly. Na vině je ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země jsou totiž důležité pro světový trh s pšenicí, slunečnicovým olejem, hliníkem, titanem či niklem, a ty reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.
Společnost KoBolt Metals, kterou podporují miliardáři Jeff Bezos a Bill Gates a která se věnuje těžařskému průzkumu, podepsala s firmou Bluejay Mining smlouvu o průzkumu v Grónsku. Bude tam hledat klíčové suroviny, které se používají při výrobě elektromobilů, píše agentura Reuters.
Tesla se dohodla na dodávkách niklu do svých baterií s australským těžařem BHP Group. Akcie australské společnosti si v reakci na oznámení připsaly přes tři procenta.
Americký dolar oslabuje. Jednoznačné vítězství demokratů v amerických kongresových volbách zmírnilo nejistotu na finančních trzích a podpořilo poptávku po rizikovějších aktivech.
Ceny ropy se prudce snižují, severomořská ropa Brent tak poprvé za čtyři týdny sestoupila pod psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel. Investoři nyní posuzují, jaký vliv bude mít vítězství demokratů v amerických kongresových volbách na další postup Washingtonu ve válce s Íránem.
Republikáni utrpěli porážku ve volbách do Kongresu kvůli válce s Íránem, napsal dnes americký viceprezident J.D. Vance na sociální síti X. Připustil to i prezident Donald Trump, poznamenal. Důvod neúspěchu Republikánské strany si všichni uvědomují, což musí být začátek konverzací o jejím dalším směřování, míní Vance. Republikáni ve volbách přišli o většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Přinést bezpečnější on-line prostředí, přísnější pravidla pro on-line tržiště a sociální sítě má nový zákon o digitální ekonomice, který přijala Sněmovna. Zákon přizpůsobuje české zákony evropskému nařízení o digitálních službách DSA (Digital Services Act). Nařízení má například pomoci posílit ochranu dětí v kyberprostoru. Zákon poslancům už v minulém volebním období předložila bývalá vláda Petra Fialy (ODS), ale Sněmovna ho do loňských voleb nestihla schválit.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ve čtvrtek opět klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 21 haléřů na 48,79 korun za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 42,64 koruny, což je o 40 haléřů méně než dnes.
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané zřejmě vzrostou příští rok zhruba o 13 miliard korun. Vyplývá to z novely, kterou dnes schválila Sněmovna. Vláda původně navrhovala meziroční růst o 21 miliard. Dolní komora částku koaličním pozměňovacím návrhem snížila. Důvodem je očekávaný vyšší výběr pojistného i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi takzvané státní pojištěnce.
Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat a v příštím roce zůstanou na nynější úrovni. Zákon navíc změní dosavadní jednodenní dálniční známku na známku 24hodinovou. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Senát umožnil přijetí tohoto zákona tím, že k němu nepřijal žádné usnesení.
Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
