Slovensko a další šestice zemí se nadměrně zadlužují, Brusel s nimi zahajuje řízení. Česko tomu uniklo
Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
Komise posuzovala celkem 12 členských zemí, mezi nimi i Českou republiku. V úvahu vzala více faktorů, mimo jiné i to, že u některých států jde o dočasné neplnění stanovených kritérií a že deficit mají blízko tří procent. Proto doporučila zahájit řízení jen se sedmi zeměmi.
Pravidla fungování EU mimo jiné stanoví, že členský stát musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent HDP a veřejné zadlužení do 60 procent HDP. Zpráva EK je pouze prvním krokem k zahájení postupů při nadměrném schodku.
„Na základě tohoto hodnocení a po zvážení stanoviska Hospodářského a finančního výboru má komise v úmyslu navrhnout Radě, aby u těchto členských států v červenci 2024 zahájila řízení kvůli nadměrnému deficitu,“ stojí ve zprávě EK.
Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.
Lukáš Kovanda: Francii reálně hrozí dluhová krize
Názory
Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Česko se konečně začíná hrabat z pandemické krize, po pěti letech snížilo své zadlužení
Názory
