Reklama

Lukáš Kovanda: Stlačit schodek pod 300 miliard se letos Fialově vládě spíš nepodaří

Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura
ČTK
Lukáš Kovanda

Schodek letos přesáhne 300 miliard, překoná tedy plán vlády. Ta by mohla hodně ušetřit masivnějším propouštěním státních zaměstnanců, míní ekonom Lukáš Kovanda.

Reklama

Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádření nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun. Na růstu zadlužení se podílela hlavně ústřední vláda, neboť obce a kraje loni vykázaly přebytek, a to dokonce třetí nejvyšší v historii.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)

Lukáš Kovanda: Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí

Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.

Přečíst článek

S ohledem na historický vývoj je krajně nepravděpodobné, že by se vládě podařilo letos stlačit schodek pod 300 miliard korun. Výrazně vyšší pravděpodobnost má to, že bude hospodařit s deficitem citelně nad úrovní 300 miliard korun, nejpravděpodobněji kolem 320 miliard korun, v extrémnějším případě dokonce s deficitem v pásmu 350 až 400 miliard korun.  

Pokud vláda letos nedokáže hospodařit se schodkem maximálně 295 miliard, jak si jej vytyčila, bude to zlý signál i do příštích let. Volby totiž budou blíže a blíže, čímž zesílí odpor vlády k opravdu razantním škrtům a dalším nepopulárním opatření. Letos příležitost existuje.

Stát živí půl milionu zaměstnanců

Počet státních zaměstnanců se přitom letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob. Mezi státní zaměstnance, resp. zaměstnance placené ze státního rozpočtu, spadá nejen zhruba 80 tisíc úředníků, ale také třeba učitelé, vojáci, policisté, hasiči či celníci. 

Lukáš Kovanda: Český trh práce je stále přehřátý. Vlna propouštění teprve přijde

Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru 2023 dle očekávání setrvala na lednové úrovni 3,9 procenta. Zůstává tak nejvýše od května 2021. Setrvání na poměrně vysoké úrovni se obecně čekalo, a to z důvodu probíhající zimní sezóny, kdy každoročně panuje slabší poptávka po pracovnících v exteriéru.

Přečíst článek

Naopak mezi státní zaměstnance nepatři například zaměstnanci placení z rozpočtů krajů a obcí. Celkový počet osob veřejného sektoru, zahrnujícího jak rozpočet státu, tak krajů či obcí, je tudíž ještě vyšší a blíží se jednomu milionu lidí!

Pokud však zůstaneme o zaměstnanců státního sektoru, jejich počet oproti loňsku narostl o zmíněných více než deset tisíc osob, konkrétně o 10 177. Jedná se o druhý nejvyšší meziroční nárůst počtu státních zaměstnanců za období od roku 2017. V letech 2017 až 2022 se průměrně řady státních zaměstnanců rozšiřovaly o zhruba 8600 ročně. Letošní nárůst je tedy citelně nadprůměrný. 

S citelným růstem počtu osob placených ze státního rozpočtu samozřejmě rostou nároky na tento rozpočet, jehož schodek bude letos podle našich odhadů činit zhruba 320 miliard korun. Redukce počtu státních zaměstnanců by tak výrazně přispěla k ozdravení veřejných financí.

Jeden příklad za všechny. Jestliže by vláda snížila počet státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, kdy činil 437 291 osob, jen na řádných hrubých měsíčních platech by v průměru ušetřila zhruba 31,5 miliardy korun. To proto, že průměrný plat státního zaměstnance letos činí 42 403 korun hrubého měsíčně.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí

Lukáš Kovanda: Firmám chybí lidi a pro stát jich pracuje příliš

Míra nezaměstnanosti klesá více, než se čekalo. Český trh práce je stále přehřátý, soukromý sektor nemá kde brát lidi. Vláda tak může směla začít propouštět státní zaměstnance, nejen ty z pošt či finančních úřadů.

Přečíst článek

50miliardová úspora

Pokud ale zahrneme další náklady na zaměstnance, které se přičítají zaměstnavateli, tedy v tomto případě státu, nabobtná náklad na jednoho zaměstnance v průměru minimálně na 69 100 korun. Tento náklad zahrnuje především zaměstnavatelské odvody v podobě sociálního a zdravotního pojištění za daného zaměstnance. Naopak ale nezahrnují třeba 13. platy, příplatky za případné přesčasy nebo noční, víkendové či sváteční směny.

Snížením počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016 by tedy klesly související roční nároky na státní rozpočet až o více než 50 miliard korun. To už rozhodně není zanedbatelná částka. Vskutku by výrazně přispěla k ozdravení veřejných financí. Vždyť třeba zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent, které navrhuje vládní hnutí STAN, by státnímu rozpočtu podle výpočtu společnosti Deloitte přineslo 24 miliard ročně. Tedy ani ne polovinu toho, co potenciálně přinese redukce počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, tedy redukce o zhruba 60 tisíc osob.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde

Reklama

Související

Stanjura a Fiala

Lukáš Kovanda: Fialově vládě se daří stabilizovat veřejné finance, ratingové agentury tleskají

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Bankovní daň selže, varovali ekonomové. Vláda získá skoro o řád méně

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme