Rutte: Rusko je v šachu. Selhává na bojišti i v pokusech rozdělit NATO
Rusko se podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho snaží hybridními útoky zastrašit evropské země, narušit jejich jednotu a oslabit podporu Ukrajině. Moskva ale podle něj neuspěla ani na bojišti, ani ve snaze rozdělit spojence. Rutte zároveň vyzval členské státy aliance, aby na rostoucí počet incidentů reagovaly s klidem a koordinovaně.
Rusko podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho nedokáže hybridními útoky oslabit podporu Ukrajině ani narušit jednotu spojenců. Šéf aliance proto vyzval členské státy, aby při rostoucím počtu podobných incidentů zachovaly klid. Ukrajina se s pomocí západních zemí od února 2022 brání ruské vojenské agresi.
Rutte zároveň ocenil postup Estonska, které Rusko obvinilo ze srpnového žhářského útoku na zbrojní firmu v Tallinnu. Estonské úřady z něj viní ruské tajné služby, Moskva obvinění odmítla. Podle Rutteho je právě sdílení informací mezi spojenci klíčové pro určení odpovědnosti i pro získání co nejúplnějšího obrazu o jednotlivých incidentech.
Maďarský premiér Péter Magyar je pod tlakem Evropské unie i Spojených států, které žádají omezení energetické závislosti země na Rusku. Dědictví z éry Viktora Orbána se ale překonává těžko. Maďarsko řeší důsledky dlouhodobě napjatých vztahů nejen s Ukrajinou, ale také s Chorvatskem, přes které míří alternativní cesta ropy. A část maďarské veřejnosti stále věří zakořeněné představě, že „levné“ ruské suroviny se ekonomicky vyplatí.
Vrací se orbánismus? „Změna režimu“ v energetice je pro Magyara složitější než v politice
Názory
„Moskva se snaží oslabit naše odhodlání a zastavit naši podporu Ukrajině. Rusko je však v šachu, selhává na bojišti stejně jako v pokusech podkopat naši jednotu a naši podporu Ukrajině. Jsme silnější a oni to vědí,“ prohlásil Rutte po boku litevského premiéra Mindaugase Sinkevičiuse.
NATO nechce reagovat podle jednoduchého scénáře
Rutte zároveň naznačil, že aliance má při reakci na hybridní útoky širší paletu možností a nemusí vždy odpovídat stejným způsobem, jakým byla napadena. „Máme k dispozici všechny možnosti reakce, někdy viditelné, jindy ne, ne vždy veřejné a ne vždy podle zásady ‚oko za oko, zub za zub‘,“ řekl.
Rusko chce v příštím roce vydat na armádu rekordních 17,1 bilionu rublů, zhruba o 27 procent více, než původně plánovalo. Rostoucí vojenské výdaje ale stále výrazněji zatěžují státní rozpočet: Moskva zvyšuje odhad deficitu, počítá s růstem dluhu a chystá další zvyšování daní.
Moskva chystá rekordní vojenský rozpočet. Zaplatit ho mají i vyšší daně
Money
Podobně se vyjádřil také litevský premiér Sinkevičius. Podle něj se Rusko snaží v evropských zemích vyvolávat strach a rozkol, tento tlak ale podle něj nebude úspěšný. „My se netřeseme, neklepou se nám kolena. Děláme to, co je třeba,“ uvedl.
Evropské státy v posledních měsících opakovaně upozorňují na růst aktivit, které označují za ruské hybridní operace. Řadí mezi ně sabotáže, žhářství, kybernetické útoky, narušování kritické infrastruktury či vzdušného prostoru a dezinformační kampaně. Podle evropských představitelů mají tyto aktivity mimo jiné oslabovat podporu Ukrajině a narušovat jednotu evropských zemí.
