Poláci odvolili. První kolo prezidentských voleb vede starosta Varšavy. Druhý je Trumpův podporovatel
Zpřesněný odhad výsledku prezidentské volby v Polsku ukazuje na konání druhého kola, které je naplánované na 1. června. Podle průzkumu, který zveřejnila stanice TVN24, se v něm utkají provládní kandidát Rafal Trzaskowski, kterému odhad přisuzuje 31,2 procenta hlasů, a opoziční politik Karol Nawrocki, který by mohl získat 29,7 procenta hlasů. Rozdíl mezi nimi se s novým odhadem snížil. Podobný výsledek ukazuje i propočet na základě sečtených hlasů.
Na třetím a čtvrtém místě skončili kandidáti krajní pravice Slawomir Mentzen z Konfederace a europoslanec Grzegorz Braun, který je známý mimo jiné tím, že v polském parlamentu hasicím přístrojem uhasil menoru, svícen, který je symbolem judaismu. Oba kandidáti zřejmě dohromady získají zhruba 21 procent hlasů.
Zhruba devět procent hlasů mohou získat podle odhadu kandidáti levicových stran Adrian Zandberg a Magdalena Biejatová. Předseda dolní komory parlamentu Szymon Holownia podle nového odhadu dostal bezmála pět procent hlasů.
Druhé kolo prezidentské volby se v Polsku koná v případě, že žádný z kandidátů nezíská v prvním kole většinu hlasů. V posledním zpřesněném odhadu se náskok liberálního primátora Varšavy Trzaskowského před představitelem opoziční národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Nawrockým snížil z dvou procentních bodů na 1,5 procentního bodu. Oba politici již vyzvali své příznivce k mobilizaci před druhým kolem.
Podobné výsledky ukazují i propočty portálu Onet na základě údajů volební komise. Po sečtení zhruba 95 procent okrsků měl dnes ráno kolem 5:00 Trzaskowski 31 procent hlasů a Nawrocki 29,8 procenta hlasů. Třetí byl Mentzen s 14,9 procenta hlasů a čtvrtý Braun s 6,4 procenta preferencí.
Hlavní pravomoci ve vnitřní politice Polska má premiér a parlament, prezident je formálně velitelem ozbrojených sil, hraje roli v zahraniční a bezpečnostní politice a může vetovat zákony. Funkční období prezidenta je pět let a může být ve funkci maximálně dvě funkční období. Funkci v současnosti zastává politik z PiS Andrzej Duda, zatímco vládu vede premiér Donald Tusk, který podporuje Trzaskowského.
Čtyři roky růstu? Tak to Česko rozhodně neprožilo. Vidíme to na datech o vývoji ekonomiky, nově se to ukazuje také při komplexnějším pohledu, který sestavuje Warsaw Enterprise Institute do svého indexu Bohatství národů. Inspiruje se v něm myšlenkami zakladatele kapitalismu Adama Smithe a vedle tvrdých ekonomických údajů tak sleduje například vývoj infrastruktury, vzdělanosti nebo stavu životního prostředí. Češi se za čtyři roky propadli o osm míst ze 13. na 21. příčku ze sledovaných 40 zemí světa.
Češi se v polském žebříčku bohatství národů výrazně propadají
Money
Nedělní polské prezidentské volby nebudou jen symbolickým hlasováním o symbolické hlavě státu. Výsledek může vládu osvobodit a dát jí konečně prostor k reformám, v opačném případě bude nadále prezident působit jako písek ve soukolí Tuskovy koalice.
Karel Pučelík: Přestane konečně polský prezident blokovat liberální reformy?
Politika
