Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Luděk Niedermayer: Bezpečnost a ekonomická suverenita. To zajímá Čechy před evropskými volbami

Luděk Niedermayer: Bezpečnost a ekonomická suverenita. To zajímá Čechy před evropskými volbami
ČTK
Stanislav Šulc

Patří k viditelným českým europoslancům, kterým se daří prosadit na celoevropské úrovni. Na evropské půdě se věnuje zejména ekonomickým tématům, stal se například jednou z tváří nových pravidel na potírání praní špinavých peněz, která byla schválena na posledním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. „Myslím si, že jen na málokterém pětiletém období se dalo tak jako na tom aktuálním ukázat rozdíl mezi tím, čeho jsme dosáhli spoluprací, a jak bychom pravděpodobně skončili, kdybychom nespolupracovali,“ říká člen Evropského parlamentu zvolený za TOP 09 a člen evropské frakce EPP Luděk Niedermayer. V nadcházejících volbách do Evropského parlamentu kandiduje za koalici Spolu.

Reklama

Na posledním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku se mimo jiné hlasovalo o zpřísnění potírání praní špinavých peněz, což byla vaše agenda. Co se tedy nově zpřísňuje?

Je tam jedna strukturální změna, která navenek možná nevypadá zásadně, ale ve skutečnosti to zásadní je. Půjde o jednu z prvních oblastí, kde se přechází na používání nařízení.

A to znamená?

Nařízení jsou přímo účinná. Takže pro všechny dotčené subjekty budou tato pravidla v celé Unii stejná. Čili nebude hrozit „gold-plating“ (tedy možné negativní dopady spojené s adaptací směrnice do národního práva – pozn. red.) ani žádné další podobné problémy. Nyní budou pravidla proti praní špinavých peněz všude stejná a vznikne navíc úřad AMLA, který bude dohlížet, aby to také všude fungovalo stejným způsobem, a ne že se objeví situace, kdy se přes malou pobočku velké banky někde v Pobaltí do EU dostanou stamiliony eur, které tu nemají co dělat.

Takže vznikne nový úřad?

Ukázalo se, že na takové instituci je shoda, ačkoli jinak tu zejména v některé části spektra panuje odpor k zavádění nových úřadů a institucí. Všichni si uvědomují to, že u praní špinavých peněz nejde o celkový průměr té obrany, ale o nejslabší článek. Proto jsme se shodli na tom, že dokud nevznikne instituce, která bude potírat vznik těch nejslabších míst, budeme s tím nadále konfrontováni. Došlo také k rozhodnutí, že AMLA bude sídlit ve Frankfurtu, což má výhodu v tom, že tu sídlí také ECB, které se tato oblast samozřejmě hodně dotýká.

A co ta úprava mění obsahově?

Jsou tam lepší definice skutečných vlastníků, hodně se ta úprava zaměřuje na digitální oblast, jasněji se definují kompetence mezi jednotlivými složkami dozoru nad finančním systémem. Protože se to projednávalo v době protiruských sankcí, najdete tam také několik opatření týkajících se této problematiky. A také jsme se museli vypořádat s rozhodnutím soudu, že otevřený přístup do registru koncových vlastníků není možný, vznikla jasná definice toho, kdo má mít ten takzvaný „oprávněný zájem“. Nemělo by se tedy stát, že například novináři se do registru v jedné zemi dostanou a do jiného ne. Řekl bych, že celkově jde o spíše evoluci než zásadní revoluci v problematice AML (obecně používaná zkratka pro „anti money laundering“, tedy pro pravidla proti praní špinavých peněz – pozn. red.).

V souvislosti s protiruskými sankcemi se hodně mluví také o vlastnictví nemovitostí…

Ano, tomu se úprava také hodně věnuje. Ono se ukazuje, že kriminálníci rádi vlastní nemovitosti, navíc to je hodně viditelné. Takže i v tomto se nám podařilo prosadit, že přeshraniční spolupráce těchto registrů musí být efektivnější. Například země, které mají hodně registrů, budou muset mít jeden centrální, na který vy při řešení nějaké kauzy zadáte dotaz a oni budou povinni zjistit informace ze všech registrů. V této úpravě se projevuje pravděpodobná cesta příštích celounijních opatření, která by měla být všude stejná, mělo by se bránit „gold-platingu“, dvojím standardům.

Niedermayer: Politika potřebuje otočit kormidlem. Směrem k větší odpovědnosti

V Evropské parlamentu jde o to, aby si vás ostatní všimli. Jedině tehdy, když si vás kolegové všimnou, vás začnou brát vážně, zdůrazňuje volební lídr TOP 09, trojka koaliční kandidátky SPOLU a europoslanec Luděk Niedermayer. Voličům chce nabídnout i postoje, za něž se netleská.

Přečíst článek

Objevuje se v nové úpravě něco ohledně kryptoměn?

Ano, snažíme se bránit tomu, aby měly nějak usnadněnou cestu i z pohledu úřadů.

Jak je na tom s bojem proti špinavých peněz Česká republika? Přinese to pro ni velkou změnu?

Zase bych použil to slovo evoluce. Ale s tím, že my tu evoluci potřebujeme. Mám dojem, že v Česku není o této problematice dostatečné povědomí, dokonce bych řekl, že hodně lidí praní špinavých peněz nepovažuje za závažný zločin. Má to dvojí rovinu. Jednak jde o to, že jde o legalizaci výnosů z kriminální činnosti. Ale také jde o to povědomí, že když tu budou přísnější a funkčnější zákony a jejich vymáhání, lidé si uvědomí, že pro ně bude například těžší zlegalizovat příjmy z korupce, takže by jí ubylo. A ostatně schopnost prát špinavé peníze přes nemovitosti může být jeden z důvodů rostoucích bublin na realitním trhu. Nelegální peníze mají tu schopnost, že jsou méně citlivé na cenu.

Co z posledního zasedání považujete za klíčové, co se povedlo prosadit?

Doslova za minutu dvanáct se podařilo v tichosti schválit nová fiskální pravidla. Což je velmi důležitá věc.

Mohli bychom říct, že jde spíše o návrat těch pravidel.

Ne tak úplně. Nejde jen o znovuzavedení přísných kritérií, jejichž platnost se pozastavila po pandemii. To by nebylo možné dodržovat, protože ta kritéria byla nastavena na mnohem nižší úrovně zadlužení. Z toho by pravděpodobně vznikl politický konflikt. Navíc ta původní pravidla vycházela z příliš složitých ukazatelů, které se ale projevovaly s velkým zpožděním, nemohly proto působit jako skutečná doporučení pro konkrétní fiskální politiku. Proto se došlo k mnohem praktičtějším výdajovým stropům, což je velmi jednoduchá proměnná, kterou vidíte. Každá země navíc bude mít kritéria nastavena individuálně. Cílem je, aby se dluhy dostaly pod kontrolu. A jádrem je vyšší míra pragmatismu na straně jedné a vyšší míra vynutitelnosti na straně druhé.

Chápu, že podobná pravidla je potřeba nastavovat. Ale přesto se musím zeptat: nevznikají tato pravidla zase v době, kdy vše působí optimisticky, ostatně před několika dny dokonce ratingové agentury zvýšili rating Řecka, což byla skvělá zpráva pro celou eurozónu. Ale až přiletí další černá labuť, budou se podobná pravidla opět rušit?

Vy se na to díváte dnešní optikou, ale my na tom pracujeme déle než dva roky. A to byla doba, kdy končila pandemie a čekalo se, že ekonomika zkolabuje. Výhodou těch výdajových rámců je, že by měly působit stabilizačně.

Elektromobil, ilustrační foto

Europoslanec Zdechovský: Zákaz spalovacích motorů je vítězstvím zelené ideologie nad zdravým rozumem

Evropská unie jako celek si v rámci Zelené dohody pro Evropu vytkla za cíl postupně snižovat emise skleníkových plynů. Do roku 2030 se mají dle plánu Fit for 55 emise snížit o 55 procent oproti roku 1990. 

Přečíst článek

Jak se na ta pravidla dívalo to takzvané „jižní křídlo“ Evropské unie, tedy zejména Řecko, Itálie, Španělsko, ale i Francie, která má zadlužení také přes 100 procent HDP?

No byla to trochu třenice a původní návrh byl výrazně rozvolněnější. Ono to většinou funguje tak, že mnozí říkají: „Ano, my chceme jasnější fiskální pravidla.“ Ale zároveň dodávají: „Ale také chceme, aby se do nich nezapočítávaly nejnutnější výdaje.“ Když jsem to vyjednával se socialisty, vysvětloval jsem jim, že když je nějaký důležitý výdaj, musím s ním v rozpočtu počítat jako s prvním, a ne se tvářit, že to je někde mimo rozpočet. Pokud za nezbytné považuji výdaje na obranu, musím je mít jako první v rozpočtu, ne jako položku, která se do schváleného rozpočtu nevejde.

Ekonomické otázky se tedy začínají dostávat do popředí evropské agendy?

Ano, tady se pro to vžil ten termín konkurenceschopnost. Komise najala Maria Draghiho, aby připravil report o konkurenceschopnosti Evropy. Už byly představeny některé části, například ty o možnosti vyššího využití společného trhu, který má mnohem větší potenciál, než je nyní využíván. Například v telekomunikacích nebo energetice.

Ostatně zelená transformace je také zejména ekonomické téma.

Samozřejmě. Tam to je citlivé, protože nejprve to bylo tak, že byznys požadoval od unie jasná pravidla a cíle. Jenomže pak USA zavedly svůj program IRA, v rámci něhož firmy budou dostávat peníze a najednou je přirozeně chtějí také evropské firmy. Tak jsme se dostali do pasti a je otázkou, jestli se ty podpory mají řešit na unijní úrovni, nebo na úrovni jednotlivých států. Jenomže u těch národních řešení hrozí, že bude docházet k různým diskrepancím.

Jako třeba u podpory elektromobility…

Například. Ale u těch to nepřineslo žádný zásadní problém, zvláště když například Němci podporovali nákup francouzských elektromobilů. Horší by to bylo u velkých investic, které by se realizovaly jen někde a jinde ne. Takže pro investory a vůbec pro přehlednost by bylo nejlepší, kdyby se podpory řešily na úrovni EU. Jenomže peníze v rozpočtu unie na to nejsou, nemáme ani možnost používat na to peníze z výběru daní a členské země nejsou ochotné se shodnout na tom, jak budou tu podporu poskytovat. Takže to nejlepší ze špatných řešení je určité rozvolnění pravidel státní pomoci, kde ale hrozí mnohá fiskální rizika. Tohle ale bude otázka již pro to další období a politicky to je velmi ošemetné.

Europoslanci schválili pravidla pro umělou inteligenci. Jsou nedostatečná, hodnotí Piráti

Jedni europoslanci akt o umělé inteligenci hodnotí jako průkopnické nařízení, které nastaví mantinely vývoje umělé inteligence. Jiní jej hodnotí slovy "lepší než nic". Europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) vnímá akt jako absolutně nedostačující. Evropa podle něj promarnila příležitost jasně odmítnout autoritářské praktiky sledování lidí, které známe z Číny či Ruska.

Přečíst článek

Než přejdeme k výhledům, ještě se na chvíli zastavme u rekapitulace celých těch uplynulých pěti let. Jaké jsou tam podle vás hlavní výsledky končícího parlamentu a komise?

Z pozitivních to určitě je způsob, jakým se podařilo zvládnout ty velké a nenadálé otřesy a krize, tedy pandemii, a hlavně její konec, kdy EU prokázala ohromnou solidaritu v přístupu k vakcínám. Také se ukázalo, že evropská věda a výzkum nejsou vůbec marné, vždyť většina vakcín vznikla na základě objevů zdejších laboratoří a firem. Ohromný úspěch byla reakce na ruskou agresi a to, jak rychle jsme se dokázali zbavit závislosti na ruském plynu. Upřímně řečeno, kdybyste se mě na počátku té agrese zeptal, jestli to bude možné udělat bez zásadních dopadů na fungování evropské ekonomiky, tak bych řekl, že nevím. A to, že jsme to zvládli, navíc tak neskutečně rychle, je fascinující. Myslím, že to bude jednou v učebnicích, jak rychle lze podobnou transformaci uskutečnit. Na začátku té krize komisařka mluvila o tom, že bychom se měli od ruského plynu odstřihnout během tří let a i to vzbuzovalo otázky, jak se to udělá. Nakonec se to počítalo na měsíce. Mimochodem je to úspěch i českého předsednictví, během něhož se ty dohody udělaly.

A co naopak považujete za prohry v těch uplynulých pěti letech?

Neposunuli jsme se v rozšíření, neprošla spousta ekonomických agend, prošly naopak věci, které projít nemusely.

Kam byste zařadil Green Deal?

Ohromný úspěch je nastavení jasného jízdního řádu zelené transformace. Ono se to většinou neví, ale podobné cíle a pravidla má většina velkých ekonomik. Samozřejmě my můžeme zpochybňovat, že to naplní Číňani, ale někdo zase může zpochybňovat, že toho docílí Bulhaři nebo jiný člen EU. Ale v Číně v letošním roce kulminují emise z výroby elektřiny. Často se tu argumentuje tím, že stavějí uhelné elektrárny. Jenomže oni je potřebují jako špičkové zdroje.

Takže uplynulých pět let hodnotíte vlastně pozitivně ve směřování EU.

Myslím si, že na málokterém pětiletém období se dalo tak jako na tom aktuálním ukázat rozdíl mezi tím, čeho jsme dosáhli spoluprací, a jak bychom pravděpodobně skončili, kdybychom nespolupracovali. Samozřejmě ne všichni slavili schválení programu Next Generation EU (největší balík podpory pro státy EU kvůli pandemii, který vyjde na téměř dva biliony eur – pozn. red.), jiní zase říkali, že jde o téměř „hamiltonovský“ moment Unie (jde o odkaz na prvního amerického ministra financí Alexandera Hamiltona, který vytvořil společnou měnovou politiku původních USA – pozn. red.).

Konečná: Evropa by se měla zastavit a ujasnit si, co chce do budoucna

Evropský parlament je o věcné diskuzi. Ostatní (europoslanci) mají své studie, my zase jiné, a ne vždy ten boj vyhrajeme. Nicméně ta debata se tam vede velmi konstruktivně, bez politického napadání, jak je v Česku stylem, srovnává pro ČTK Protext europoslankyně, předsedkyně KSČM a vedoucí kandidátka neparlamentní koalice Stačilo! Kateřina Konečná.

Přečíst článek

Když zmiňujete Alexandera Hamiltona. Lze očekávat další unijní dluhopisy?

Ony existují, ale jdou přímo proti budoucímu rozpočtu, tedy nefungují jako klasické státní duhopisy, které se splácejí tím, že se emitují bondy nové. Ale splaceny samozřejmě být musejí, což budoucí rozpočet dostává do ohromného stresu. Ačkoli je to velmi nepopulární téma, musíme se začít bavit o evropském rozpočtu, který je zoufale malý, je léta dopředu přerozdělený, takže když se objeví nová priorita typu podpory Ukrajiny, peníze se velmi těžko hledají. Ale rozpočet není téma, které by vyhrávalo volby, takže se o tom zatím moc nahlas nemluví.

Volby jsou zhruba za měsíc a vy sám jste v jednom rozhovoru prohlásil, že chcete nabízet postoje, za které se netleská. Co to ve vašem případě znamená?

Já už to asi ani neumím rozlišovat. Spíš jsem tím myslel něco jiného. Politici by měli mít určitou míru zodpovědnosti a to znamená, že není možné jít stále s davem. Navíc se velmi často i dost brzy ukáže, že nepopulární rozhodnutí bylo správné. Takže v Česku to je například otázka klimatu a ochrany životního prostředí. Já jsem si zprvu myslel, že nikdo nebude chtít zničit život svým dětem. Ale pak mě z toho vyvedly průzkumy, podle nichž velká spousta lidí upřednostňuje to tady a teď. Do jaké míry se snaží potlačit informaci, že to je problém, nebo jestli s tou informací dokážou žít, to já nevím. Mrzí mě, že jsem často označován za ideologa. Já vycházím z dat a snažím se to vysvětlovat.

Daří se to? A teď nemyslím, zda se to daří vám osobně, ale obecně.

Myslím, že jsme hodně energie věnovali té samotné dohodě, která se tedy podařila. Ale málo energie jsme už věnovali tomu vysvětlování. Samozřejmě nelze k souhlasu s takovou dohodou dospět tím, že přijdeme za normálním člověkem a řekneme mu: „My ti sebereme tvou fabii a za milion korun si budeš muset koupit elektromobil.“ Taková strategie je špatná. A navíc tedy nikdo nic takového ani neprosazuje.

Václav Klaus: Nevidím debatu o euru, jen výkřiky některých jedinců

Dvacet let v Evropské unii nepovažujeme za úspěšné období, říká Václav Klaus. Řekl to u příležitosti vydání své nové knihy s názvem O Evropě, 30 let polemiky. Knihu vydal jeho Institut Václava Klause a bývalý prezident ji veřejně uvedl před kamerami v tiskovém centru České tiskové kanceláře.

Přečíst článek

Jaká strategie by tedy měla smysl?

Musí se poukázat na to, že taková opatření vedou ke zvyšování kvality života. Například v dopravě. Všichni vědí, že nejdůležitější je zlepšování hromadné dopravy. 

A další postoj, za který se netleská?

Třeba pragmatický postoj k migraci, kde se opravdu podařilo domluvit velmi funkční model, načež vystoupí Andrej Babiš s tím, že se od povinných kvót přešlo ke skrytým kvótám. Takhle se to ale dělat opravdu nedá. V politice můžete fungovat jen, pokud máte chuť se domluvit. Znovu říkám, že politik má mít odpovědnost. To rozhodnutí není davu, není lobbyisty. Samozřejmě se musíte se všemi bavit, protože svět už je tak složitý, že ani nejgeniálnější politik není schopen jej celý obsáhnout. Ale na konci to rozhodnutí je vaše. Na to by se nemělo zapomínat.

Na závěr: Jaká budou hlavní témata následujících pěti let, a tedy i voleb?

Určitě bezpečnost, a to nikoli jen obrana, ale i hybridní hrozby. Nicméně velmi zajímavé výsledky přinesl nejnovější eurobarometr, podle nichž v Česku roste zájem o ekonomická témata, zejména ekonomickou suverenita neboli konkurenceschopnost. Na úrovni unie se vracejí klasická témata, zejména sociální jako chudoba či zdravotnictví. Ale bezpečnost patří k těm hlavním tématům napříč unií.

A Green Deal?

Nemyslím si, že to bude velké téma v těch dalších letech, a to čistě proto, že v této oblasti existuje jasný jízdní řád a pravděpodobně nebude existovat většina, která by jej otevřela. Mnohá opatření se budou znovu otevírat, protože jsou tak nastavena na částečné vyhodnocování a případné změny. Ale zásadně měnit nějaká částečná opatření, aniž by došlo k celkové změně, zase nebude možné, protože by se musel rekalibrovat zbytek, aby zůstal ten cíl 55 procent do roku 2030. Diskuse bude probíhat pro cíle pro rok 2040, což ale nebude tak významné, myslím, že se budeme pohybovat v rozmezí mezi 75 až 92 procenty dekarbonizace. Větší diskuse očekávám spíš v životním prostředí, tedy o ochraně biodiverzity nebo snížení chemie používané na polích.

Luděk Niedermayer 

Český ekonom, v letech 1996 až 2008 člen bankovní rady České národní banky, mezi lety 2000 až 2008 viceguvernér ČNB. Od roku 2014 je poslancem Evropského parlamentu, od roku 2017 je členem TOP 09.

Reklama

Související

Lídr koalice SPD a Trikolory Petr Mach

Mach: Rád bych viděl Evropu jako společenství spolupracujících suverénních národů

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme