Partneři projektu

Je to začátek války, komentoval Lavrov německá obvinění z útoku v Lipsku

Sergej Lavrov
ČTK
 ČTK

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.

„Našli nějaký dron. Tvrdili, že se jednalo o ruský dron, ale nikdo se to neobtěžoval vyšetřit. To je v podstatě začátek skutečné války,“ řekl Lavrov v rozhovoru s ruskými médii.

Německo v reakci na letištní incident rozhodlo mimo jiné o uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a vypovězení smlouvy kulturnímu institutu Ruský dům v Berlíně. Podle kritiků totiž dlouho nesloužil umělcům, ale špionům.

Berlín viní Moskvu z útoku dronem na letiště v Lipsku. Zavírá ruský konzulát

Německo obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle, kde byl poblíž ukrajinského nákladního letadla nalezen dron s výbušninou. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu i Ruský dům v Berlíně a chystá další opatření. NATO a Evropská komise vyjádřily Německu podporu, Moskva slibuje odpověď.

Přečíst článek

Lavrov v rozhovoru na tyto kroky reagoval. „Pamatuji si, že před začátkem druhé světové války, nebo spíše velké vlastenecké války, Němci rovněž zavírali své diplomatické mise,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. Lavrov už dříve oznámil, že Moskva na opatření Berlína hodlá odpovědět uzavřením Goetheho institutů v Rusku.

Německé úřady útok v Lipsku označují za součást ruských hybridních operací. Útok podle německého ministerstva vnitra provedli naverbovaní agenti najatí ruskými státními orgány.

Související

Konec závislosti na Muskovi. Evropa má vlastní soukromou raketu na oběžné dráze

Německá společnost Isar Aerospace a její raketa Spectrum
ČTK
 nst
nst

Německý startup Isar Aerospace v sobotu vypustil svou první raketu do vesmíru ze základny v arktickém Norsku a přiblížil tak Evropu k tomu, aby satelitní starty nabízela z vlastního území.

Bezosádková raketa Spectrum byla prvním komerčním letem, který z kontinentální Evropy dosáhl oběžné dráhy — o podíl na rostoucím trhu vesmírných misí přitom stojí hned několik evropských zemí. „Jsme na oběžné dráze! A právě jsme napsali evropskou historii," napsala firma Isar na sociální síti X. Podle norské ministryně průmyslu a obchodu Cecilie Myrseth šlo o průlom pro evropský startovací průmysl, který kontinentu zajistí lepší přístup do vesmíru.

„Fakt, že teď dokážeme vypouštět satelity z Andøyi, posiluje norskou i evropskou bezpečnost v turbulentní době, ve které žijeme," uvedla Myrseth.

Evropa hledá autonomii

Německý kancléř Friedrich Merz navštívil startovací základnu Isaru v březnu, což podtrhuje snahu Evropy o větší samostatnost v době, kdy se globální řád, jehož dřívějším garantem byly Spojené státy, se za amerického prezidenta Donalda Trumpa proměňuje. Bezosádková raketa Spectrum, určená pro malé a středně velké náklady, odstartovala z arktického kosmodromu Andøya a podle Isaru s sebou nesla pět malých satelitů a jeden technologický experiment prováděný přímo za letu. Šlo o druhý start firmy — přišel 18 měsíců poté, co první raketa společnosti krátce po startu ze stejné základny spadla do moře a v ohnivém výbuchu explodovala. Nikdo tehdy nebyl zraněn.

Firma přesto březnový start v roce 2025 označila za úspěch, protože jejím vývojářům přinesl velké množství dat. Sobotní let měl podle bavorské firmy sloužit „jako kvalifikační mise vozidla i jako jeho první let s užitečným nákladem". Mezi globální hráče na trhu satelitních startů patří společnost SpaceX Elona Muska, která startuje ze Spojených států, a francouzská ArianeGroup — společný podnik Airbusu a Safranu, jenž využívá kosmodrom v jihoamerické Francouzské Guyaně.

SpaceX, firma pokrývající rakety, satelity i umělou inteligenci, v červnu vstoupila na burzu Nasdaq v rekordní primární veřejné nabídce akcií. Nejbližšími konkurenty norské základny jsou švédský kosmodrom Esrange a britský SaxaVord na skotských Shetlandských ostrovech — všechny tři projekty mají Evropě zajistit větší samostatnost ve vesmírných letech.

Isar minulý týden oznámil, že od Evropské kosmické agentury získal přibližně 200 milionů eur (asi 232 milionů dolarů) na financování vývoje nových raket a rozšíření testovací a startovací infrastruktury. Německá firma zároveň buduje druhou startovací základnu v Kanadě.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Japonci zamíří k Marsu

Japonci vyrážejí k záhadnému měsíci Marsu. Poprvé chtějí přivézt jeho půdu na Zemi

Přečíst článek

Při omezení pohybu ruských diplomatů chce Babiš postupovat se spojenci

Andrej Babiš
Profimedia.cz
 ČTK

Česko chce v otázce omezení pohybu ruských diplomatů postupovat společně se spojenci. Pokud se opatření dostane na jednání Evropské rady, Česko ho podpoří, řekl dnes premiér Andrej Babiš (ANO) v pořadu Partie na CNN Prima News. Rusko označil za hrozbu a agresora. Česko je podle něj pravděpodobně také terčem ruských kybernetických útoků.

Babiš uvedl, že vláda vnímá současnou situaci v Německu a zabývala se jí mimořádná Bezpečnostní rada státu. Řešila mimo jiné koordinaci bezpečnostních služeb i kybernetické útoky, které jsou podle premiéra reálné. Vláda ale podle něj přijala opatření, aby se lidé nemuseli obávat.

K případnému omezení pohybu ruských diplomatů Babiš uvedl, že vláda čeká na další partnery a je v kontaktu se spojenci. "My se chováme stejně jako naši spojenci. Takže tady ohledně nějakého speciálního opatření ohledně těch diplomatů, pokud to přijde na jednání Evropské rady, tak samozřejmě to odsouhlasíme," uvedl.

Berlín viní Moskvu z útoku dronem na letiště v Lipsku. Zavírá ruský konzulát

Německo obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle, kde byl poblíž ukrajinského nákladního letadla nalezen dron s výbušninou. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu i Ruský dům v Berlíně a chystá další opatření. NATO a Evropská komise vyjádřily Německu podporu, Moskva slibuje odpověď.

Přečíst článek

Premiér zároveň odmítl, že by viděl souvislost mezi současnými incidenty v Německu a tamními volbami, o které hovořili někteří politici koaliční SPD. Podle Babiše ukáže až další vývoj, zda jde o pokračující útoky proti Německu.

Rusko je podle německého ministerstva vnitra zodpovědné za špionážní a sabotážní akce po celé Evropě, včetně srpnového dronového incidentu na letišti Lipsko/Halle. Německé úřady jej označují za součást známého vzorce ruských hybridních operací. Útok podle ministerstva provedli naverbovaní agenti najatí ruskými státními orgány. Německo kvůli útoku přijme řadu bezpečnostních opatření, mimo jiné uzavře ruský generální konzulát v Bonnu a Ruský dům v Berlíně. Německé úřady vyšetřují také útoky na rozvodny na východě a na západě země z tohoto týdne. V uvedených případech se domnívají, že šlo o sabotáže.

V souvislosti s dronovým útokem v Německu si vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) tento týden předvolal ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarevovou. Ministr odmítl vysvětlení velvyslankyně, že obvinění Ruska jsou provokací, a oznámil jí, že Česko zavede reciproční opatření pro ruský diplomatický a technický personál. Reaguje tím také na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě.

Související

Andrej Babiš

Michal Nosek: Pozdě, ale přece. Babiš v pátém roce války zjistil, že Rusko nechce mír

Přečíst článek