Hájila Mandelu i mezinárodní právo. Teď Navi Pillayová získala Nobelovu cenu za mír
Nobelovu cenu za mír letos získala jihoafrická právnička Navi Pillayová. Výbor ocenil její celoživotní obranu mezinárodního práva, lidských práv a spravedlnosti i působení u tribunálů zabývajících se válečnými zločiny.
Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová. Nobelův výbor ji ocenil za dlouholeté úsilí o prosazování míru, mezinárodního práva a ochranu lidské důstojnosti. Pětaosmdesátiletá právnička v minulosti působila jako soudkyně Mezinárodního trestního soudu i Mezinárodního tribunálu pro Rwandu a nedávno vedla vyšetřovací komisi OSN pro okupovaná palestinská území.
„Letos jsme ocenili jednu z nejodvážnějších a nejdůležitějších právních expertek naší doby,“ uvedl předseda Nobelova výboru Jörgen Watne Frydnes. Podle něj stála Pillayová několik desetiletí v popředí úsilí o budování mezinárodního právního řádu. Výbor zároveň zdůraznil, že právě mezinárodní právo nabývá na významu v době, kdy svět čelí nebývalému množství válečných konfliktů a geopolitické nestabilitě.
Jejich objevy pomáhají vysvětlit jednu z velkých chemických záhad života a zároveň mají velmi praktické využití při výrobě léčiv, hnojiv nebo parfémů. Nobelovu cenu za chemii letos získali Francouz Henri Kagan a Japonec Kenso Soai za průlomovou práci v oblasti asymetrické organické syntézy.
Objevili, jak se molekuly „kopírují“. A patří jim letošní Nobelova cena za chemii
Enjoy
Od boje proti apartheidu k mezinárodním soudům
Pillayová pochází z Jihoafrické republiky a má indické kořeny. V minulosti obhajovala Nelsona Mandelu a další politiky bojující proti apartheidu a později se stala první nebělošskou soudkyní vrchního soudu v zemi. Absolventka Harvardovy univerzity se následně zaměřila na mezinárodní právo a působila v řadě institucí, kde se věnovala trestání válečných zločinů, ochraně lidských práv či prosazování zákazu trestu smrti.
„V historických mezinárodních soudních případech ukázala, že zákonná opatření mohou pomoci předcházet válkám a násilným činům,“ uvedl Frydnes. Po působení u Mezinárodního trestního soudu a tribunálu pro Rwandu je Pillayová nyní soudkyní Mezinárodního soudního dvora, kde rozhoduje případ, v němž jsou barmské úřady obviněny z genocidy.
Vedla vyšetřování dění v Gaze
Pillayová stála také v čele nezávislé vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území. Ta loni dospěla k závěru, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu ve snaze zničit Palestince a že premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a bývalý ministr obrany Joav Galant k tomuto jednání podněcovali.
V roce 2010, kdy Pillayová působila jako vysoká komisařka OSN pro lidská práva, kritizovala také situaci Romů v Česku a na Slovensku. Podle ní tehdy čelili zhoršující se diskriminaci.
„Oddanost Navi Pillayové spravedlnosti a lidské důstojnosti je zdrojem naděje a inspirace pro všechny, kteří se snaží docílit mírovější podoby světa,“ uvedl předseda Nobelova výboru.
Výbor vybíral z 287 kandidátů
Pětičlenný Nobelův výbor letos vybíral vítězku z 287 navržených kandidátů, což je přibližně o stovku méně než před deseti lety. Na otázku, zda nižší počet nominací nesvědčí o klesajícím významu ceny, Frydnes odpověděl, že debaty, které její udělování v posledních letech vyvolává, podle něj dokazují pravý opak.
Loni se o ocenění hlasitě ucházel americký prezident Donald Trump, výbor však nakonec cenu udělil lídryni venezuelské opozice Maríi Corině Machadové, která později Trumpovi svou zlatou medaili věnovala. Také letos Trump uvedl, že by měl cenu získat on, po zahájení války USA a Izraele proti Íránu se mu však podle textu velké šance nedávaly.
Udělení Nobelovy ceny za mír uzavírá hlavní část nobelovského týdne. Od pondělí už byla oznámena ocenění za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí sérii uzavře cena za ekonomii.
Francis Halzen zasvětil kariéru částicím, které k Zemi přilétají z nejvzdálenějších koutů vesmíru. Aby je bylo možné sledovat, pomohl vybudovat unikátní observatoř IceCube hluboko v antarktickém ledu. Právě za tento průlom nyní dvaaosmdesátiletý belgický astrofyzik získal Nobelovu cenu za fyziku.
Pomohl nahlédnout hlouběji do vesmíru. Francis Halzen získal Nobelovu cenu za fyziku
Leaders
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američan Karl Deisseroth a Němci Peter Hegemann a Georg Nagel. Trojice vědců zásadně přispěla k rozvoji optogenetiky, která umožňuje pomocí světla ovlivňovat aktivitu nervových buněk a zkoumat mozkové okruhy spojené například s pamětí, emocemi nebo chováním.
Nobelovu cenu získali vědci, kteří dokážou „ovládat“ neurony světlem
Enjoy
